Nikolaj Gavrilovič Černyševskij
Vybrané filosofické spisy I - III, KOMPLET

1953 | Státní nakladatelství politické literatury

1. díl třísvazkového vydání Vybraných filosofických spisů N.G. Černyševského obsahuje především estetická a literárně kritická díla z let 1855-1856. Velký ruský revoluční demokrat a materialista v nich vystupuje proti idealistické estetice, která svou theorií "čistého umění" odváděla pozornost od tehdejší ruské nevolni…cké skutečnosti a tím i od boje za revoluční přeměnu společnosti. Z děl, v nichž Černyševskij formuluje zásady materialistické estetiky, je do svazku pojata především jeho disertační práce Estetické vztahy umění ke skutečnosti, dále Kritický pohled na soudobé estetické pojmy a j. Druhou polovinu svazku zabírá Nástin gogolovského období ruské literatury, který patří k nejvýznamnějším dílům Černyševského. Jsou v něm v podstatě shrnuty dějiny ruského společenského myšlení 30.-40. let minulého století. Černyševskij tu vystupuje jako pokračovatel Bělinského a představitel pokrokového ideologického směru v boji proti reakčnímu, liberálně-šlechtickému směru "čistého umění". 1. díl třísvazkového vydání Vybraných filosofických spisů N.G. Černyševského obsahuje především estetická a literárně kritická díla z let 1855-1856. Velký ruský revoluční demokrat a materialista v nic…h vystupuje proti idealistické estetice, která svou theorií "čistého umění" odváděla pozornost od tehdejší ruské nevolnické skutečnosti a tím i od boje za revoluční přeměnu společnosti. Z děl, v nichž Černyševskij formuluje zásady materialistické estetiky, je do svazku pojata především jeho disertační práce Estetické vztahy umění ke skutečnosti, dále Kritický pohled na soudobé estetické pojmy a j. Druhou polovinu svazku zabírá Nástin gogolovského období ruské literatury, který patří k nejvýznamnějším dílům Černyševského. Jsou v něm v podstatě shrnuty dějiny ruského společenského myšlení 30.-40. let minulého století. Černyševskij tu vystupuje jako pokračovatel Bělinského a představitel pokrokového ideologického směru v boji proti reakčnímu, liberálně-šlechtickému směru "čistého umění".

Obsažené svazky:

Vybrané filosofické spisy 1953 Svazek I (589 s., 1. vyd.)
Vybrané filosofické spisy 1953 Svazek II (533 s., 1. vyd.)
Vybrané filosofické spisy 1953 Svazek III (628 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

bez obálky, ohnuté desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, ohnuté desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	533 + 589 + 628
Jazyk:	česky
Překladatel:	Václav Kubín, Olga Berounská, Libuše Macková, Václav Bartošek, St Vítek, Jan Matys, Jaroslav Jankovský, Jarmila Víšková, Václav Prokůpek, Josef Pospíšil, Miloš Cibulka, M Svobodová, Dušan Prokop, Bedřich Dohnal, A Řeháčková, Dimitrij Kochannyj, J Rychlý, Dohnal B, Kochannyj D, Kubin V
Vydání:	I., aut. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 4. 2025 9:52
Číslo položky:	1220666

O autorovi

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij byl ruský spisovatel, filosof-utopista, revolucionář, literární kritik a publicista. Černyševskij navštěvoval saratovský seminář a roku 1846 odjel studovat do Petrohradu. Žil zde velice nuzně, nicméně navázal styky s revolučními demokraty, básníkem Někrasovem a kritikem Dobroljubovem, s nimiž vydával časopis Sovremennik. Pro svou revoluční činnost byl roku 1862 uvězněn v Petropavlovské pevnosti; zde vytrvale psal, mimo jiné své nejslavnější dílo, román Co dělat? ; přes zpochybňované literární kvality jej tento román proslavil a získal v Rusku nesmírný vliv, přirovnávaný až ke vlivu Marxových děl. Po vynesení rozsudku r. 1864 byl Černyševskyj poslán do vyhnanství do Jakutie na východní Sibiři. I zde pokračoval v psaní. V roce 1883 byl přemístěn do Astrachaně a o šest let později se mohl vrátit do Saratova, kde také zemřel. V éře Sovětského svazu byl Černyševskij jakožto revoluční demokrat, nepřítel carismu, atheista a materialista vycházející z Feuerbacha vysoce ceněn; byly po něm pojmenovány nejrůznější objekty a vystavěny jeho pomníky. Proti tomuto pohledu se postavil spisovatel Vladimir Nabokov v románu Dar , kde vykresluje Černyševského jako tragikomickou figurku bez talentu a uměleckého cítění; odmítá také jeho zjednodušující pohledy na literaturu . Dle T. G. Masaryka „odpůrci Černyševského rozkřičeli jeho estetiku a estetiku jeho školy pro přepínání a z úzkosti před materialismem a utilitarismem jako nepřátelskou umění – neprávem. Černyševskij přece sám nejen napsal známý nám román, ale on právě se v nejdůležitějších otázkách života utíkal k umění!" „Černyševského filozofie a jeho literární činnost má úplně ráz osvícenské filozofie,...

Více od autora