Nikolaj Gavrilovič Černyševskij
Vybrané filosofické spisy I - III, KOMPLET

1953 | Státní nakladatelství politické literatury

První díl pětisvazkového díla G. V. Plechanova. Svazek zahrnuje díla: Socialismus a politický boj, Naše neshody, Program sociálně demokratické strany, Projev na Mezinárodním dělnickém socialistickém kongresu v Paříži, Buržoa minulých dob aj. První díl pětisvazkového díla G. V. Plechanova. Svazek zahrnuje díla: Socialismus a politický boj, Naše neshody, Program sociálně demokratické strany, Projev na Mezinárodním dělnickém socialistickém k…ongresu v Paříži, Buržoa minulých dob aj.

Obsažené svazky:

Vybrané filosofické spisy 1953 Svazek I (589 s., 1. vyd.)
Vybrané filosofické spisy 1953 Svazek II (533 s., 1. vyd.)
Vybrané filosofické spisy 1953 Svazek III (628 s., 1. vyd.)

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky, ohnuté desky

Vytvořit poptávku

	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	129 Kč
	Stav Dobrý zašlé obálky s oděrkami, s razítkomi knihovny, vlepené lístky z ústavu architektury a územního plánování, Razítko z knihovny	KOMPLET Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, ohnuté desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	533 + 589 + 628
Jazyk:	česky
Editor:	Movses Manukovič Grigor‘jan, Nikolaj Veniaminovič Bogoslovskij
Překladatel:	Václav Kubín, Jaroslav Jankovský, St Vítek, Jan Matys, Olga Berounská, Libuše Macková, Václav Bartošek, Miloš Cibulka, Václav Prokůpek, M Svobodová, Jarmila Víšková, Josef Pospíšil, Dušan Prokop, Dimitrij Kochannyj, J Rychlý, Kubin V, Kochannyj D, Dohnal B, A Řeháčková, Bedřich Dohnal
Vydání:	I., aut. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 4. 2025 9:52
Číslo položky:	1220666

O autorovi

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij byl ruský spisovatel, filosof-utopista, revolucionář, literární kritik a publicista. Černyševskij navštěvoval saratovský seminář a roku 1846 odjel studovat do Petrohradu. Žil zde velice nuzně, nicméně navázal styky s revolučními demokraty, básníkem Někrasovem a kritikem Dobroljubovem, s nimiž vydával časopis Sovremennik. Pro svou revoluční činnost byl roku 1862 uvězněn v Petropavlovské pevnosti; zde vytrvale psal, mimo jiné své nejslavnější dílo, román Co dělat? ; přes zpochybňované literární kvality jej tento román proslavil a získal v Rusku nesmírný vliv, přirovnávaný až ke vlivu Marxových děl. Po vynesení rozsudku r. 1864 byl Černyševskyj poslán do vyhnanství do Jakutie na východní Sibiři. I zde pokračoval v psaní. V roce 1883 byl přemístěn do Astrachaně a o šest let později se mohl vrátit do Saratova, kde také zemřel. V éře Sovětského svazu byl Černyševskij jakožto revoluční demokrat, nepřítel carismu, atheista a materialista vycházející z Feuerbacha vysoce ceněn; byly po něm pojmenovány nejrůznější objekty a vystavěny jeho pomníky. Proti tomuto pohledu se postavil spisovatel Vladimir Nabokov v románu Dar , kde vykresluje Černyševského jako tragikomickou figurku bez talentu a uměleckého cítění; odmítá také jeho zjednodušující pohledy na literaturu . Dle T. G. Masaryka „odpůrci Černyševského rozkřičeli jeho estetiku a estetiku jeho školy pro přepínání a z úzkosti před materialismem a utilitarismem jako nepřátelskou umění – neprávem. Černyševskij přece sám nejen napsal známý nám román, ale on právě se v nejdůležitějších otázkách života utíkal k umění!" „Černyševského filozofie a jeho literární činnost má úplně ráz osvícenské filozofie,...

Více od autora