Nikolaj Gavrilovič Černyševskij
Vybrané filosofické spisy : Svazek III

1953 | Státní nakladatelství politické literatury

První díl pětisvazkového díla G. V. Plechanova. Svazek zahrnuje díla: Socialismus a politický boj, Naše neshody, Program sociálně demokratické strany, Projev na Mezinárodním dělnickém socialistickém kongresu v Paříži, Buržoa minulých dob aj. První díl pětisvazkového díla G. V. Plechanova. Svazek zahrnuje díla: Socialismus a politický boj, Naše neshody, Program sociálně demokratické strany, Projev na Mezinárodním dělnickém socialistickém k…ongresu v Paříži, Buržoa minulých dob aj.

Součástí souboru:

Vybrané filosofické spisy 1953 (3 svazky, 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	628
Jazyk:	česky
Editor:	Nikolaj Veniaminovič Bogoslovskij
Překladatel:	Václav Kubín, Dušan Prokop, Libuše Macková, Dimitrij Kochannyj, J Rychlý, Josef Pospíšil, M Svobodová, St Vítek, Bedřich Dohnal, Kubin V, Kochannyj D, Dohnal B, A Řeháčková
Vydání:	I. aut. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij byl ruský spisovatel, filosof-utopista, revolucionář, literární kritik a publicista. Černyševskij navštěvoval saratovský seminář a roku 1846 odjel studovat do Petrohradu. Žil zde velice nuzně, nicméně navázal styky s revolučními demokraty, básníkem Někrasovem a kritikem Dobroljubovem, s nimiž vydával časopis Sovremennik. Pro svou revoluční činnost byl roku 1862 uvězněn v Petropavlovské pevnosti; zde vytrvale psal, mimo jiné své nejslavnější dílo, román Co dělat? ; přes zpochybňované literární kvality jej tento román proslavil a získal v Rusku nesmírný vliv, přirovnávaný až ke vlivu Marxových děl. Po vynesení rozsudku r. 1864 byl Černyševskyj poslán do vyhnanství do Jakutie na východní Sibiři. I zde pokračoval v psaní. V roce 1883 byl přemístěn do Astrachaně a o šest let později se mohl vrátit do Saratova, kde také zemřel. V éře Sovětského svazu byl Černyševskij jakožto revoluční demokrat, nepřítel carismu, atheista a materialista vycházející z Feuerbacha vysoce ceněn; byly po něm pojmenovány nejrůznější objekty a vystavěny jeho pomníky. Proti tomuto pohledu se postavil spisovatel Vladimir Nabokov v románu Dar , kde vykresluje Černyševského jako tragikomickou figurku bez talentu a uměleckého cítění; odmítá také jeho zjednodušující pohledy na literaturu . Dle T. G. Masaryka „odpůrci Černyševského rozkřičeli jeho estetiku a estetiku jeho školy pro přepínání a z úzkosti před materialismem a utilitarismem jako nepřátelskou umění – neprávem. Černyševskij přece sám nejen napsal známý nám román, ale on právě se v nejdůležitějších otázkách života utíkal k umění!" „Černyševského filozofie a jeho literární činnost má úplně ráz osvícenské filozofie,...

Více od autora