Nikolaj Gavrilovič Černyševskij
Prolog : román z počátku šedesátých let

1954 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Nedokončený autobiografický román "velkého ruského spisovatele, jednoho z prvních socialistů v Rusku" , napsaný ve vyhnanství na Sibiři v letech 1865-1870. Dochované části zamýšlené trilogie, "Prolog prologu" a "Z deníku Levického za rok 1857" podávají obraz předreformního Ruska a souvisí navzájem společnými příběhy t…ýchž hrdinů . V "Prologu prologu" se Č. vrací k jaru 1857, kdy se již chystalo zrušení nevolnictví a kdy se formovaly hlavní bojové fronty, a ostře kritisuje liberály, které správně klade na roveň statkářům, neboť oběma šlo o touž věc: udržet rolníky v otroctví. "Deník Levického" dává nahlédnout do života statkářské rodiny a odhaluje lživost "panské morálky". Nedokončený autobiografický román "velkého ruského spisovatele, jednoho z prvních socialistů v Rusku" , napsaný ve vyhnanství na Sibiři v letech 1865-1870. Dochované části zamýšlené trilogie, "Prolog …prologu" a "Z deníku Levického za rok 1857" podávají obraz předreformního Ruska a souvisí navzájem společnými příběhy týchž hrdinů . V "Prologu prologu" se Č. vrací k jaru 1857, kdy se již chystalo zrušení nevolnictví a kdy se formovaly hlavní bojové fronty, a ostře kritisuje liberály, které správně klade na roveň statkářům, neboť oběma šlo o touž věc: udržet rolníky v otroctví. "Deník Levického" dává nahlédnout do života statkářské rodiny a odhaluje lživost "panské morálky".

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	460
Jazyk:	česky
Překladatel:	Ervína Moisejenková
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 10. 2025 15:1
Číslo položky:	1440197

O autorovi

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij byl ruský spisovatel, filosof-utopista, revolucionář, literární kritik a publicista. Černyševskij navštěvoval saratovský seminář a roku 1846 odjel studovat do Petrohradu. Žil zde velice nuzně, nicméně navázal styky s revolučními demokraty, básníkem Někrasovem a kritikem Dobroljubovem, s nimiž vydával časopis Sovremennik. Pro svou revoluční činnost byl roku 1862 uvězněn v Petropavlovské pevnosti; zde vytrvale psal, mimo jiné své nejslavnější dílo, román Co dělat? ; přes zpochybňované literární kvality jej tento román proslavil a získal v Rusku nesmírný vliv, přirovnávaný až ke vlivu Marxových děl. Po vynesení rozsudku r. 1864 byl Černyševskyj poslán do vyhnanství do Jakutie na východní Sibiři. I zde pokračoval v psaní. V roce 1883 byl přemístěn do Astrachaně a o šest let později se mohl vrátit do Saratova, kde také zemřel. V éře Sovětského svazu byl Černyševskij jakožto revoluční demokrat, nepřítel carismu, atheista a materialista vycházející z Feuerbacha vysoce ceněn; byly po něm pojmenovány nejrůznější objekty a vystavěny jeho pomníky. Proti tomuto pohledu se postavil spisovatel Vladimir Nabokov v románu Dar , kde vykresluje Černyševského jako tragikomickou figurku bez talentu a uměleckého cítění; odmítá také jeho zjednodušující pohledy na literaturu . Dle T. G. Masaryka „odpůrci Černyševského rozkřičeli jeho estetiku a estetiku jeho školy pro přepínání a z úzkosti před materialismem a utilitarismem jako nepřátelskou umění – neprávem. Černyševskij přece sám nejen napsal známý nám román, ale on právě se v nejdůležitějších otázkách života utíkal k umění!" „Černyševského filozofie a jeho literární činnost má úplně ráz osvícenské filozofie,...

Více od autora