William Faulkner (* 25. září 1897, New Albany, Mississippi, USA – 6. července 1962, Oxford, Mississippi, USA) byl americký prozaik a básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1949. Je považován za zakladatele americké jižanské literatury 20. století. William Cuthbert Faulkner pocházel ze staré jižanské rodiny. Narodil se roku 1897 v New Albany v americkém státě Mississippi jako nejstarší ze čtyř synů Murraye Charlese Faulknera. Jeho praděd, plantážník a plukovník William Clark Faulkner bojoval v americké občanské válce a proslul i jako autor tehdy populárního románu Bílá růže z Memphisu (1890, The White Rose of Memphis). Rodinné tradice (vyprávění o osudech jeho rodiny i o minulosti rodného Mississippi) a obrovské společenské rozdíly panující na tehdejším jihu USA (existence zbytků aristokracie z otrokářského období i převážně černošské lidské spodiny, svár přítomnosti a minulosti, spory a násilnosti, rasové i sociální předsudky) se staly základem Faulknerovy umělecké inspirace. Když bylo Faulknerovi pět let, přestěhovala se zchudlá rodina do mississippského Oxfordu. Zde začal Faulkner chodit do školy a již v době základní školní docházky prohlašoval, že se stane (stejně jako jeho pradědeček) spisovatelem. Během 1. světové války absolvoval v Kanadě letecký výcvik a v roce 1918 byl poslán s Královským letectvem do Francie, kde byl při cvičném letu raněn. Roku 1919 začal navštěvovat Mississippskou univerzitu (University of Mississippi), ale strávil zde pouze rok. William Faulkner byl od mládí vášnivým čtenářem a samoukem a velmi brzy se začal zabývat literaturou (již ve třinácti letech začal psát básně), třebaže byl nucen vykonávat mnohá jiná povolání (byl natěračem, tesařem, prodavačem, umývačem nádobí, pracoval na poště a za prohibice dokonce pašoval whisky).[1] Jeho literární začátky jsou plodem válečných zkušeností a jsou blízké pocitům tzv. Ztracené generace. V New Orleansu se stýkal se Sherwoodem Andersonem a pod jeho vlivem začal v roce 1926 psát sv... Zdroj: wikipedia.org