Nikolaj Gavrilovič Černyševskij
Co dělat?

1951 | Nakladatelství Svoboda

Román, psaný r. 1862 ve vězení petropavlovském, předvádí „nové lidi“, ne již hrdiny romanticky rozervané a rozpolcené, ale lidi, kteří dovedou pracovat a jít pevně za vytčenými úkoly. Jeho hrdinové a hrdinky jsou lidé vysoké, mravní kultury. Vztah mezi mužem a ženou, hospodářská nezávislost ženy na mužovi, protest prot…i měšť áckému manželství – to jsou ve zkratce hesla románu. Lopuchov, Kirsanov, Věra Pavlovna a Rachmetov – to jsou ideály, obrazy lidí, jací mají být, ukazatelé cest k pravdivému, vítěznému lidství. Pro několik pokolení revolučních bojovníků se román stal knihou ukazující cestu. Silně působil i na revolucionáře za hranicemi Ruska. Jiří Dimitrov píše: „Román ještě po pětatřiceti letech měl osobně na mne, mladého dělníka, jenž tehdy dělal první kroky k revolučnímu hnutí v Bulharsku, neobyčejně hluboký, neodolatelný vliv. Musím říci, že ani dříve, ani později nebylo žádného literárního díla, které by mělo tak silný vliv na mou revoluční výchovu jako román Černyševského.“ Román, psaný r. 1862 ve vězení petropavlovském, předvádí „nové lidi“, ne již hrdiny romanticky rozervané a rozpolcené, ale lidi, kteří dovedou pracovat a jít pevně za vytčenými úkoly. Jeho hrdinové a …hrdinky jsou lidé vysoké, mravní kultury. Vztah mezi mužem a ženou, hospodářská nezávislost ženy na mužovi, protest proti měšť áckému manželství – to jsou ve zkratce hesla románu. Lopuchov, Kirsanov, Věra Pavlovna a Rachmetov – to jsou ideály, obrazy lidí, jací mají být, ukazatelé cest k pravdivému, vítěznému lidství. Pro několik pokolení revolučních bojovníků se román stal knihou ukazující cestu. Silně působil i na revolucionáře za hranicemi Ruska. Jiří Dimitrov píše: „Román ještě po pětatřiceti letech měl osobně na mne, mladého dělníka, jenž tehdy dělal první kroky k revolučnímu hnutí v Bulharsku, neobyčejně hluboký, neodolatelný vliv. Musím říci, že ani dříve, ani později nebylo žádného literárního díla, které by mělo tak silný vliv na mou revoluční výchovu jako román Černyševského.“

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	377, [3]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Josef France
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Klasikové
Vydání:	3. vyd., ve Svobodě v překl. Franceově 2., rev., autoris. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 4. 2025 15:3
Číslo položky:	1215098

O autorovi

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij byl ruský spisovatel, filosof-utopista, revolucionář, literární kritik a publicista. Černyševskij navštěvoval saratovský seminář a roku 1846 odjel studovat do Petrohradu. Žil zde velice nuzně, nicméně navázal styky s revolučními demokraty, básníkem Někrasovem a kritikem Dobroljubovem, s nimiž vydával časopis Sovremennik. Pro svou revoluční činnost byl roku 1862 uvězněn v Petropavlovské pevnosti; zde vytrvale psal, mimo jiné své nejslavnější dílo, román Co dělat? ; přes zpochybňované literární kvality jej tento román proslavil a získal v Rusku nesmírný vliv, přirovnávaný až ke vlivu Marxových děl. Po vynesení rozsudku r. 1864 byl Černyševskyj poslán do vyhnanství do Jakutie na východní Sibiři. I zde pokračoval v psaní. V roce 1883 byl přemístěn do Astrachaně a o šest let později se mohl vrátit do Saratova, kde také zemřel. V éře Sovětského svazu byl Černyševskij jakožto revoluční demokrat, nepřítel carismu, atheista a materialista vycházející z Feuerbacha vysoce ceněn; byly po něm pojmenovány nejrůznější objekty a vystavěny jeho pomníky. Proti tomuto pohledu se postavil spisovatel Vladimir Nabokov v románu Dar , kde vykresluje Černyševského jako tragikomickou figurku bez talentu a uměleckého cítění; odmítá také jeho zjednodušující pohledy na literaturu . Dle T. G. Masaryka „odpůrci Černyševského rozkřičeli jeho estetiku a estetiku jeho školy pro přepínání a z úzkosti před materialismem a utilitarismem jako nepřátelskou umění – neprávem. Černyševskij přece sám nejen napsal známý nám román, ale on právě se v nejdůležitějších otázkách života utíkal k umění!" „Černyševského filozofie a jeho literární činnost má úplně ráz osvícenské filozofie,...

Více od autora