José Pijoán
Dejiny umenia : [Diel] 1

1982 | Nakladatelství Tatran

Prvý zväzok diela oboznamuje čitateľa s prvými prejavmi výtvarného cítenia prehistorického človeka. Prvý zväzok diela oboznamuje čitateľa s prvými prejavmi výtvarného cítenia prehistorického človeka.

Součástí souboru:

Dejiny umenia 1982 (10 sv, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zašlá obálka, natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý zašlá obálka, natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	~~359 Kč~~
	Stav Dobrý zkosený hřbet	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	~~3 499 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	334
Jazyk:	slovensky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	18. 10. 2025 12:28
Číslo položky:	1422794

O autorovi

José Pijoán

José Pijoán byl katalánský architekt, historik a kritik umění, esejista, básník a propagátor katalánské kultury. V roce 1902 dokončil studium architektury v rodné Barceloně a v následujícím roce podnikl svou první cestu do Itálie, kde dále studoval. Zde objevil dílo Ramona Llulla a začal o něm šířit povědomí v rodném Katalánsku. Po návratu z Itálie se aktivně zapojoval do kulturního života. Stal se členem Rady muzeí , spoluorganizoval 1. mezinárodní kongres katalánského jazyka, který se konal v Barceloně v roce 1906, a následující rok Mezinárodní výstavu výtvarného umění. Jako člen Rady muzeí se podílel se na založení několika institucí v Barceloně, například byl z jeho iniciativy vytvořen Institut katalánských studií , jehož byl prvním generálním tajemníkem, či Katalánská knihovna . Díky jeho úsilí bylo zřízeno Barcelonské muzeum umění , které se později stalo Katalánským národním uměleckým muzeem . Popularizoval katalánské románské umění doma i v zahraničí. Jeho aktivity výrazně uspíšily kulturní rozvoj Katalánska, pro který razil termín pankatalanismus . V roce 1910 odešel do Itálie, kde studoval na Španělské škole. Španělskou vládou byl poslán do Britského muzea, aby tam studoval rukopisy. V roce 1911 v Římě založil a stal se tajemníkem a prvním úřadujícím ředitelem Španělské školy umění a archeologie. V lednu 1913 odcestoval do Švýcarska, kde se seznámil s Terezou Mestre i Climent, jež opustila svého manžela a děti, a v březnu se spolu přestěhovali do Toronta v Kanadě. Tam začal Pijoán nový profesní život věnovaný práci architekta a stavitele. Do roku 1922 žil v Torontu, v letech 1922 až 1929 v Claremontu a 1930 až 1938 v Chicagu . V těchto třech městech pracoval jako univerzitní profesor (Pomona College...

Více od autora