Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Část souboru: | Dějiny umění - José Pijoán, Lenka Bydžovská (1998, Knižní klub) |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 348 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Josef Hobzek |
Překladatel: | Miloslava Neumannová |
Série: | Dějiny umění 7. |
Vydání: | Vyd. 4., v Knižním klubu 1 |
ISBN: | 80-242-0140-2 (váz.) |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 22. června 2022 8:08 |
Číslo položky: | 353187 |
Sedmým dílem dospívá Pijoanova encyklopedie k 17. století, pro něž je charakteristický barokní umělecký sloh. Rozvíjel se v souvislosti s protireformací a na podkladě principů protikladných estetice renesance. Vznikala dynamická díla, namísto racionální uměřenosti nastoupil patos. V Itálii, zemi zrodu baroka, se však objevil i bezprostřednější vztah ke skutečnosti více „realistickým“ viděním každodenního života, jak dokazují četné podobizny, krajiny, všední výjevy i zátiší. Podobně se vyvíjelo umění měšťanského Holandska, jinak kvetlo barokní umění ve Francii a dalších evropských zemích. Pasáž věnovaná Čechám je v tomto vydání podstatně rozšířena, jak to odpovídá významu českého baroka. V obrazové části se setkáte s 299 barevnými reprodukcemi řady proslulých děl, mezi jejichž autory jsou zastoupena jména jako Caravaggio, Velázquez, van Dyck, Rubens, Vermeer či Rembrandt.
José Pijoán byl katalánský architekt, historik a kritik umění, esejista, básník a propagátor katalánské kultury. V roce 1902 dokončil studium architektury v rodné Barceloně a v následujícím roce podnikl svou první cestu do Itálie, kde dále studoval. Zde objevil dílo Ramona Llulla a začal o něm šířit povědomí v rodném Katalánsku. Po návratu z Itálie se aktivně zapojoval do kulturního života. Stal se členem Rady muzeí , spoluorganizoval 1. mezinárodní kongres katalánského jazyka, který se konal v Barceloně v roce 1906, a následující rok Mezinárodní výstavu výtvarného umění. Jako člen Rady muzeí se podílel se na založení několika institucí v Barceloně, například byl z jeho iniciativy vytvořen Institut katalánských studií , jehož byl prvním generálním tajemníkem, či Katalánská knihovna . Díky jeho úsilí bylo zřízeno Barcelonské muzeum umění , které se později stalo Katalánským národním uměleckým muzeem . Popularizoval katalánské románské umění doma i v zahraničí. Jeho aktivity výrazně uspíšily kulturní rozvoj Katalánska, pro který razil termín pankatalanismus . V roce 1910 odešel do Itálie, kde studoval na Španělské škole. Španělskou vládou byl poslán do Britského muzea, aby tam studoval rukopisy. V roce 1911 v Římě založil a stal se tajemníkem a prvním úřadujícím ředitelem Španělské školy umění a archeologie. V lednu 1913 odcestoval do Švýcarska, kde se seznámil s Terezou Mestre i Climent, jež opustila svého manžela a děti, a v březnu se spolu přestěhovali do Toronta v Kanadě. Tam začal Pijoán nový profesní život věnovaný práci architekta a stavitele. Do roku 1922 žil v Torontu, v letech 1922 až 1929 v Claremontu a 1930 až 1938 v Chicagu . V těchto třech městech pracoval jako univerzitní profesor (Pomona College...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem