José Pijoán, José Pijoan y Soteras
Dějiny umění : Díl 1-8

1977 | Nakladatelství Odeon

Obsažené svazky:

Dějiny umění, 1 1977 1 (334 s. viaz, 1. vyd.)
Dějiny umění 1977 2 (334 s., 1. vyd.)
Dějiny umění 1978 3 (333 s., 1. vyd.)
Dějiny umění 1979 4 (332 s., 1. vyd.)
Dějiny umění 1979 5 (317 s., 1. vyd.)
Dějiny umění 1980 6 (348 s., 1. vyd.)
Dějiny umění 1981 7 (348 s., 1. vyd.)
Dějiny umění 1981 8 (365 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, Obálky s oděrkami

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, Obálky s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	333 + 348 + 348 + 332 + 317 + 365 + 334 + 334
Jazyk:	česky
Překladatel:	Libuše Macková, Jan Schejbal, Hana Stašková, Jiří Pechar, Miloslava Neumannová, František X Halas, Dagmar Halasová
Edice:	60, 62, 64, 65, 66, 70, 85. svazek ed. 60, 62, 64, 65, 66, 70, 85. svazek ed. Světové umění
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 9. 2025 14:2
Číslo položky:	1376237

O autorech

José Pijoán

José Pijoán byl katalánský architekt, historik a kritik umění, esejista, básník a propagátor katalánské kultury. V roce 1902 dokončil studium architektury v rodné Barceloně a v následujícím roce podnikl svou první cestu do Itálie, kde dále studoval. Zde objevil dílo Ramona Llulla a začal o něm šířit povědomí v rodném Katalánsku. Po návratu z Itálie se aktivně zapojoval do kulturního života. Stal se členem Rady muzeí , spoluorganizoval 1. mezinárodní kongres katalánského jazyka, který se konal v Barceloně v roce 1906, a následující rok Mezinárodní výstavu výtvarného umění. Jako člen Rady muzeí se podílel se na založení několika institucí v Barceloně, například byl z jeho iniciativy vytvořen Institut katalánských studií , jehož byl prvním generálním tajemníkem, či Katalánská knihovna . Díky jeho úsilí bylo zřízeno Barcelonské muzeum umění , které se později stalo Katalánským národním uměleckým muzeem . Popularizoval katalánské románské umění doma i v zahraničí. Jeho aktivity výrazně uspíšily kulturní rozvoj Katalánska, pro který razil termín pankatalanismus . V roce 1910 odešel do Itálie, kde studoval na Španělské škole. Španělskou vládou byl poslán do Britského muzea, aby tam studoval rukopisy. V roce 1911 v Římě založil a stal se tajemníkem a prvním úřadujícím ředitelem Španělské školy umění a archeologie. V lednu 1913 odcestoval do Švýcarska, kde se seznámil s Terezou Mestre i Climent, jež opustila svého manžela a děti, a v březnu se spolu přestěhovali do Toronta v Kanadě. Tam začal Pijoán nový profesní život věnovaný práci architekta a stavitele. Do roku 1922 žil v Torontu, v letech 1922 až 1929 v Claremontu a 1930 až 1938 v Chicagu . V těchto třech městech pracoval jako univerzitní profesor (Pomona College...

Více od autora