Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Ludwig Feuerbach
Zásady filosofie budoucnosti a jiné filosofické...

Ludwig Feuerbach
Zásady filosofie budoucnosti a jiné filosofické práce

1959 | Nakladatelství Československé akademie věd

Soubor sedmi statí z období let 1839-1845. Feuerbach zde kritizuje Hegelův idealismus a formuluje některé své názory o příští filosofii. Několik statí je věnováno kritice náboženství. Soubor sedmi statí z období let 1839-1845. Feuerbach zde kritizuje Hegelův idealismus a formuluje některé své názory o příští filosofii. Několik statí je věnováno kritice náboženství.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

razítko

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~339 Kč~~ 299 Kč
	Stav Mírně opotřebená razítko	Skladem pro e-shop	199 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, razítko
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	153
Jazyk:	česky
Překladatel:	Zbyněk Sekal
Edice:	Filosofická knihovna
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 5. 2025 12:15
Číslo položky:	1233000

O autorovi

Ludwig Feuerbach

Ludwig Andreas Feuerbach byl německý materialistický filozof a antropolog. Feuerbachův otec, Paul Johann Anselm rytíř von Feuerbach, zámožný německý právník, dopřál svému čtvrtému synovi velmi dobré vzdělání a syn se mu odvděčil vzorným plněním svých školních povinností. Feuerbach studoval v Heidelbergu teologii, ale rozčarován z ní přešel na filosofii. Na univerzitě v Berlíně se dostal pod Hegelův vliv , ačkoliv sám se k delšímu rozhovoru se svým předchůdcem dostal pouze jednou. Kromě filozofie se zabýval také církevními dějinami, matematikou a fyzikou. V roce 1826 se vrátil do Erlangenu a o dva roky později tam obhájil disertaci pod názvem O jednom univerzálním a nekonečném rozumu . Postupně se vzdaloval od Hegelovy idealistické filozofie. Získal titul doktora filozofie a stal se tam soukromým docentem, ovšem po vydání spisu Myšlenky o smrti a nesmrtelnosti se musel s akademickou dráhou rozloučit. „Zapáchám ošklivým svobodomyšlenkářstvím, ateismem, ba dokonce jsem snad ztělesněný antikrist,“ napsal tehdy své sestře. V roce 1832 Feuerbach univerzitu opustil a rozhodl se věnovat výhradně spisovatelské činnosti. Po smrti otce, který ho dlouho finančně podporoval, prožíval neutěšené období existenčních starostí. V roce 1837 oženil s Bertou Löwovou, dcerou majitele zámku a porcelánky v bavorském Bruckbergu. To mu přineslo kromě finančního zajištění i klid na práci v žádoucím ústraní v zámeckých pokojích ve věži. Na venkovské samotě prožil více než dvacet let, narodily se mu dvě dcery. Kromě filozofie se věnoval také přírodovědeckým studiím, zejména ho zajímala entomologie. Zde napsal svou nejvýznamnější knihu, Podstatu křesťanství . Byl si plně vědom kvalit svého díla, cítil se jako „první, na nejpřednější pozici...

Více od autora