Pierre Abélard, latinsky Petrus Abaelardus, byl francouzský raně scholastický logik, filozof a teolog, jeden ze zakladatelů středověkého scholastického myšlení, zejména zavedením dialektiky a metody disputace . Jeho životní vztah s žačkou Heloisou se stal legendárním. Jako filosof a teolog vyzvedl význam rozumu a rozumového poznání dokonce i v teologii a stal se tak předchůdcem novověkého racionalismu. Obrátil také slavné Augustinovo a Anselmovo "Věřím, abych porozuměl" a nahradil je zásadou Poznávám, abych věřil. Při studiu logiky narazil také na tzv. problém univerzálií , totiž na otázku, zda obecné pojmy představují něco jsoucího, anebo jsou to jen hromadné názvy pro množiny skutečných jsoucen. Při důkladném studiu bible a spisů církevních otců zjistil, že obsahují výroky, které si navzájem odporují. Přes 150 takových příkladů shromáždil ve spise Sic et non a patrně vykládal ve svých přednáškách. Tuto dialektickou metodu později rozvinul Tomáš Akvinský, který ve svých "sumách" důsledné vychází z protikladných tvrzení autorit, podává k nim ale i racionální řešení. Také v teologii bylo Abélardovo myšlení velmi odvážné, například v odpovědi na obtížnou otázku, proč Ježíš Kristus musel trpět a zemřít, kde Abélard odmítl Anselmovu hypotézu "výkupné oběti". Byl také mezi prvními, kdo se zabývali dialogem se židovstvím a s islámem, i když při tom sledoval hlavně misijní zájem. Některé jeho teologické názory byly církví zavrženy. Abélard byl také básník a hudební skladatel, zejména písní. Nejbohatším zdrojem pro poznání Abélardova života je jeho vlastní vylíčení konfliktů a "pohrom" a osobní korespondence s Héloisou. Obojí se ovšem zachovalo až v dosti pozdních a nepříliš pečlivých opisech, takže je řada badatelů ve 2... Zdroj: wikipedia.org