Jaroslav Pešina
Mistr litoměřický

1958 | Nakladatelství československých výtvarných umělců

Soubor reprodukcí obrazů českého malíře z konce 15. a počátku 16. století. Úvodní studie vysvětluje společenské i umělecké vlivy, které působily na dílo neznámého mistra. Jeho obrazy jsou do značné míry součástmi celistvých oltářních prací, které dalece předstihují díla soudobých cechovních řemeslníků. Soubor reprodukcí obrazů českého malíře z konce 15. a počátku 16. století. Úvodní studie vysvětluje společenské i umělecké vlivy, které působily na dílo neznámého mistra. Jeho obrazy jsou do značné mí…ry součástmi celistvých oltářních prací, které dalece předstihují díla soudobých cechovních řemeslníků.

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	18 , 2 nečíslované listy barevných obrazových příloh, 27 nečíslovaných černobílých obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Nové prameny
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 1. 2026 13:2
Číslo položky:	1552299

O autorovi

Jaroslav Pešina

Jaroslav Pešina byl český historik umění, profesor Univerzity Karlovy. Narodil se jako prostřední ze tří dětí v rodině velkoobchodníka s kávou a cukrem Jana Pešiny a jeho ženy Zdenky, rozené Meisnerové . Rodina pobývala střídavě v Praze a na venkovském sídle v Senohrabech. Po maturitě v Praze studoval v letech 1931–1936 dějiny umění na Filozofické fakultě UK u profesorů V. Birnbauma, J. Cibulky, J. Šusty a Antonína Matějčka, s jehož dcerou Alenou se roku 1941 oženil. Roku 1939 obdržel Římské stipendium v pobočce Českého historického ústavu v Římě. V letech 1939–1950 pracoval v Národní galerii v Praze, ve sbírce starého umění. Roku 1950 se habilitoval a roku 1954 byl jmenován profesorem na Filozofické fakultě UK, kde v letech 1963–1970 vedl katedru dějin umění, než byl jako bezpartijní funkce zbaven. Dále na téže katedře přednášel dějiny gotického malířství a vedl proseminář dějin umění až do roku 1980. Působil v Ústavu pro teorii a dějiny umění Československé akademie věd jako člen ústavní rady a vědecký redaktor, přispěl k rozvoji Národní galerie v Praze, v níž se stal předsedou nákupní komise pro staré umění i členem vědecké rady. Byl členem Mezinárodního komitétu dějin umění. Jako ocenění prestiže, kterou svým dílem vydobyl české medievalistice, mu byla roku 1972 udělena Herderova cena.. V letech 1953-1993 byl členem redakční rady, 1961-1970 šéfredaktor časopisu Umění. Věnoval se hlavně domácímu malířství pozdní gotiky a renesance, v období okupace také knižní vazbě a moderní české grafice, pod tlakem politické situace v první polovině 50. let rovněž dílu Mikoláše Alše. Jaroslav Pešina zásadním způsobem přispěl k poznání českého gotického malířství a jeho zařazení do evropského kontextu, uspořádal roztříštěný památkový fond a jeho chronologii, osvětlil otázky autorství děl. Mnoho jeho dílčích studií, které publikoval zejména v časopise Umění, vyústilo ve velké soubor...

Více od autora