F. X Šalda
Duše a dílo : podobizny a medailony

1950 | Nakladatelství Melantrich

Obsahuje studie: J.J. Rousseau, básník a myslitel, K.H. Mácha a jeho dědictví, Božena Němcová, Svatopluk Čech, Několik poznámek o Jar. Vrchlickém, Románové dílo Terézy Novákové, Vilém Mrštík, Antonín Sova, sensitivavisionář,Vývoja integrace v poesii Otokara Březiny, Dvě stati o díle Růženy Svobodové, Hana Kvapilová, He…nrik Ibsen, Emile Zola, J.K. Huysmans, Mladý Flaubert. Obsahuje studie: J.J. Rousseau, básník a myslitel, K.H. Mácha a jeho dědictví, Božena Němcová, Svatopluk Čech, Několik poznámek o Jar. Vrchlickém, Románové dílo Terézy Novákové, Vilém Mrštík, Antonín …Sova, sensitivavisionář,Vývoja integrace v poesii Otokara Březiny, Dvě stati o díle Růženy Svobodové, Hana Kvapilová, Henrik Ibsen, Emile Zola, J.K. Huysmans, Mladý Flaubert.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	242
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Soubor díla F. X. Šaldy
Vydání:	6. vyd., v souboru díla F.X.Š. 2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 9. 2024 11:14
Číslo položky:	969639

O autorovi

F. X Šalda

Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky . Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vážné nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.

Více od autora