F. X Šalda
český literární kritik, novinář a spisovatel
Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky .
Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.
Vážn…é nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.
Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, al…e studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky .
Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.
Vážné nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.
-
Kategorie:
- Jazyk a lingvistika
- O literatuře
- Ostatní
- Periodika a časopisy
- Umění a architektura
- Divadlo a drama
- Cizojazyčné
- Slovensky
- Biografie, memoáry a korespondence
- Poezie
- Česká poezie
- Vzácné knihy
- Bibliofilie
- Filozofie a náboženství
- Filozofie
- Česká literatura
- Podpisy
- Beletrie
- Typo Avantgarda
- Typo 60
- Zahraniční poezie
- Vazby
- Válečná literatura
- Válečná historie
- Francouzská literatura
- Výtvarné umění
- Červená knihovna a romány do r. 1945
- Sociologie a příbuzné vědy
- Politologie
- Historie
- Pověsti a mýty
- Kalendáře a ročenky
- Ostatní cizojazyčné
- Německy (Deutsch)
- Citáty a aforismy
- Katalogy výstav
- 19. století
- Křesťanství
- Hudba
- Geografie, cestopisy a místopis
- Pragensie
- Česká a Slovenská historie
- Evropská historie
- Práva
- Angloamerická literatura
- Historické romány
- Architektura
- Hobby a domácí práce
- Šikovné děti
- Sběratelství
- Knižní kultura a typografie
- Čeština
- Knižní kultura
- Noty
- Exil a samizdat
- Česko a Slovensko
- Staré písemnictví
- Příroda a biologie
- Geologie, archeologie a mineralogie
- Staré tisky - před r. 1800
- Anglicky (English)
- Cestopisy
- Turistický průvodce
- Sport
- Gymnastika a jóga
- Výhodné komplety
