68641–68700 z 142928 Autoři
Eugen-Ovidiu Chirovici (2)
Rumunský ekonom, vysokoškolský pedagog, též novinář a spisovatel.
Více od autora
Eugen-Georg Woschni (1)
Německý autor prací z oboru mikroelektroniky a informačních systémů.
Více od autora
Eugen Ruge (1)
Eugen Ruge je německý matematik, spisovatel, režisér a překladatel. V roce 2011 obdržel Německou knižní cenu za román V čase ubývajícího světla. Je synem Rusky, Taissijy Kutikové, a známého německého historika, Wolfganga Rugeho, který jako komunista utekl před nacisty a posléze byl Rusy deportován na severní Ural. Do Německé demokratické republiky přišel jako dítě se svými rodiči až v roce 1958. Vystudoval matematiku na Humboldtově univerzitě v Berlíně, posléze pracoval v geofyzikálním institutu v Postupimi, kde se věnoval převážně výzkumu seismologie. Je známým překladatelem děl ruského spisovatele Antona Pavloviče Čechova do němčiny.
Více od autora
Eugen Kleindienst (1)
Dr. theol. Eugen Kleindienst, narozen 1952 v Reisensburgu. Studoval teologii v Augsburgu, vysvěcen v roce 1978.
Více od autora
Eugen Kadeřávek (2)
Narozen 26. 7. 1840 v Havlíčkově Brodě, zemřel 3. 5. 1922 v Želivi. PhDr., ThDr., římskokatolický kněz, premonstrát, teolog, filosof, klasický filolog a překladatel z francouzštiny. Profesor teologie a filosofie na teologické fakultě v Praze. Práce v oboru etiky, estetiky, teologie a filosofie.
Více od autora
Eugen Jochum (2)
Eugen Jochum byl významný německý dirigent, proslulý interpretací hudby Antona Brucknera a německého romantického repertoáru. Jochum se narodil 1. listopadu 1902 v bavorském Babenhausenu a jeho kariéra trvala několik desetiletí. Zastával významné funkce v různých orchestrech, mimo jiné byl prvním šéfdirigentem Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu od jeho založení v roce 1949 až do roku 1960.
Více od autora
Eugen Herrigel (1)
Německý filozof Eugen Herrigel, který přišel do Japonska a s cílem porozumět zenu praktikoval lukostřelbu.
Více od autora
Eugen E Hüsler (2)
Narozen v Curychu, od r. 1983 žije v Bavorsku. Autor cestovních průvodců po Alpských zemích.
Více od autora
Eugen Buchar (2)
Narozen 24.7.1906 v Praze, zemřel 21.12.1998. RNDr., docent katedry chemie, literatura z oboru.
Více od autora
Eugen Barbu (2)
Eugen Barbu bol rumunský románopisec, rozprávač, novinár, a člen Rumunskej akadémie .
Více od autora
Eufemia von Adlersfeld-Ballestrem (2)
Německá spisovatelkaautorka milostných příběhů.
Více od autora
Etta B Degering (2)
Americká redaktorka magazínu pro nevidomé děti, certifikovaná učitelka a překladatelka do Braillova písma. Autorka bible pro děti.
Více od autora
Etienne Gilson (1)
Francouzský křesťansky orientovaný filosof, autor filosoficko-teologických spisů.
Více od autora
Étienne de La Boétie (2)
Étienne de La Boétie byl francouzský právník, humanista a politický filozof. Narodil se ve šlechtické rodině. Vystudoval práva na univerzitě v Orléansu . Poté, i přes nízký věk, získal pozici poradce v bordeauxském parlamentu. Z této pozice se snažil podporovat tolerantní náboženskou politiku kancléře Michela de l'Hôpital. Pozici v parlamentu zastával až do své smrti ve 33 letech. Proslavilo ho přátelství s filozofem Michelem de Montaigne, s nímž se setkal právě v bordeauxském parlamentu, a který právě o něm napsal esej o přátelství. Podle Montaignova svědectví byl Boétie marrano , a když mu kněz chtěl dát poslední pomazání, odmítl s tím, že chce zemřít ve víře Mojžíšově. Jeho nejvýznamnějším dílem je esej Rozprava o dobrovolném otroctví . V něm dochází Boétie k závěru, že moc vládců vyplývá jen z toho, že lidé chtějí být ovládáni. Při odvržení této touhy nemůže obstát žádná moc nad lidmi. Existují však pochybnosti, že autorem textu je Boétie. Ty vyplývají především z toho, že spis byl publikován až roku 1576, tedy dlouho po autorově smrti. Text nechal publikovat Michel de Montaigne, a někteří historici se tudíž domnívají, že Montaigne původní text obohatil svými myšlenkami, nebo dokonce že je sám autorem. Montaigne tvrdil, že Boétie spis napsal v pouhých šestnácti nebo osmnácti letech. Esej měl značný vliv na libertariánství a také anarchistické hnutí. Do francouzštiny Boétie přeložil díla Xenofónova a Plútarchova. Psal též verše a měl blízko k literární skupině Plejáda.
Více od autora
Etienne Balibar (2)
Francouzský profesor filozofie, specializuje se na dějiny filozofie, politickou filozofii a teorii.
Více od autora
Esther Herr (1)
Německá odbornice v oblasti okrasného zahradnictví, autorka a editorka prací z oboru.
Více od autora
Ester Nováková (1)
Narozena 1978. Mgr., Ph.D., filoložka, bohemistka, vysokoškolská pedagožka, práce z oboru, též literární kritička a spisovatelka, beletristka.
Více od autora
Estelle Laure (1)
Věří v lásku a v magické síly; podle jejího přesvědčení se v životě neobejdeme bez toho, abychom uměli čelit tvrdé pravdě. Má bakalářský titul z divadelní fakulty na Státní univerzitě v Novém Mexiku a magisterský titul z tvůrčího psaní pro děti a mládež z Vermontské školy umění. Myslí si, že každý by měl aspoň jednou za život zkusit dělat číšníka nebo pracovat v restaurační kuchyni. Se svými dětmi žije v Taosu v Novém Mexiku.
Více od autora
Erwin Thoma (2)
Rakouský lesník, autor publikací z oboru a new age o životě fauny a flóry.
Více od autora
Erwin Panofsky (1)
Erwin Panofsky byl německý historik umění. Přelomovými byly zejména jeho studie o renesančním umění . Narodil se v bohaté židovské těžařské rodině. Vyrůstal v Berlíně a v roce 1910 maturoval na zdejším gymnáziu Joachimsthalsches. V letech 1910-14 studoval práva, filozofii, filologii a dějiny umění na univerzitách ve Freiburgu, Mnichově a Berlíně, kde ho ovlivnily přednášky historičky umění Margarete Bieberové. Více ho ale ovlivnily myšlenky Ernsta Cassirera. Jeho dizertace na dějinách umění byla věnována Albrechtu Dürerovi, který zůstal velkým tématem po celý jeho život. Kvůli zranění po pádu z koně byl osvobozen od služby v první světové válce. Poté působil na univerzitě v Berlíně, v letech 1920-1933 učil na univerzitě v Mnichově. V tom roce, po uchopení moci nacisty, odešel natrvalo do Spojených států . Vyučoval na univerzitě v New Yorku a na Princetonské univerzitě, kde zůstal po zbytek své kariéry. V letech 1947-1948 měl též sérii přednášek na Harvardské univerzitě. Tyto přednášky se pak staly základem jeho nejslavnější knihy Early Netherlandish Painting. Panofsky se stal známým odhalováním skrytých symbolů na obrazech. Hovořil také o "maskovaném symbolismu" typickém pro renesanční umění. Tento jeho přístup byl ovšem také často kritizován. Byl blízkým přítelem fyziků Wolfganga Pauliho a Alberta Einsteina. Jeho mladší syn Wolfgang Panofsky se také stal známým fyzikem specializujícím se na urychlovače částic.
Více od autora
Erwin Louis Gustav Weil (2)
Narozen 1885 ve Vídni, zemřel koncem roku 1943 v koncentračním táboře v Lotyšsku. Historik umění, práce v oboru, historický beletrista a publicista.
Více od autora
Erwin Ingold (1)
Švýcarský lektor, praktik meditace v duchu učení Anthonyho de Mella. Publikace z oboru.
Více od autora