německý historik umění

Erwin Panofsky byl německý historik umění. Přelomovými byly zejména jeho studie o renesančním umění . Narodil se v bohaté židovské těžařské rodině. Vyrůstal v Berlíně a v roce 1910 maturoval na zdejším gymnáziu Joachimsthalsches. V letech 1910-14 studoval práva, filozofii, filologii a dějiny umění na univerzitách ve Freiburgu, Mnichově a Berlíně, kde ho ovlivnily přednášky historičky umění Margarete Bieberové. Více ho ale ovlivnily myšlenky Ernsta Cassirera. Jeho dizertace na dějinách umění byla věnována Albrechtu Dürerovi, který zůstal velkým tématem po celý jeho život. Kvůli zranění po pádu z koně byl osvobozen od služby v první světové válce. Poté působil na univerzitě v Berlíně, v letech 1920-1933 učil na univerzitě v Mnichově. V tom roce, po uchopení moci nacisty, odešel natrvalo do Spojených států . Vyučoval na univerzitě v New Yorku a na Princetonské univerzitě, kde zůstal po zbytek své kariéry. V letech 1947-1948 měl též sérii přednášek na Harvardské univerzitě. Tyto přednášky se pak staly základem jeho nejslavnější knihy Early Netherlandish Painting. Panofsky se stal známým odhalováním skrytých symbolů na obrazech. Hovořil také o "maskovaném symbolismu" typickém pro renesanční umění. Tento jeho přístup byl ovšem také často kritizován. Byl blízkým přítelem fyziků Wolfganga Pauliho a Alberta Einsteina. Jeho mladší syn Wolfgang Panofsky se také stal známým fyzikem specializujícím se na urychlovače částic. Zdroj: wikipedia.org