Zdeněk Matějček, Jan Jandourek, Markéta Elblová, Helena Chvátalová
Zdeněk Matějček : naděje není v kouzlech

1999 | Nakladatelství Portál

Shrnutí plodného života a práce prof. Matějčka v oblasti psychologického výzkumu i poradenské praxe formou rozhovoru s publicistou Janem Jandourkem a mladou psycholožkou Markétou Elblovou. Hovory o životě, setkáních s lidmi a psychologii přiblíží zkušenosti a postoje této významné a zajímavé osobnosti. Shrnutí plodného života a práce prof. Matějčka v oblasti psychologického výzkumu i poradenské praxe formou rozhovoru s publicistou Janem Jandourkem a mladou psycholožkou Markétou Elblovou. Hovory o ži…votě, setkáních s lidmi a psychologii přiblíží zkušenosti a postoje této významné a zajímavé osobnosti.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	349 Kč
	Stav Dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop	289 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	230
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071783501
ISBN:	9788071783503
Edice:	Rozhovory
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 3. 2025 8:52
Číslo položky:	1195573

O autorech

Zdeněk Matějček

Zdeněk Matějček byl světově uznávaný dětský psycholog, který se průkopnicky věnoval studiu podmínek vývoje dětí v ústavech – v prostředí psychického strádání neboli deprivace. Jednalo se o moderního reformátora péče o děti, který zdůrazňoval nezastupitelnou úlohu rodiny. Narodil se v Chlumci nad Cidlinou ve východních Čechách. Jeho otec byl ředitelem kladrubského hřebčína. V Chlumci setrval až do dospělosti, spolu s rodiči a mladším bratrem. Do míst svého mládí se Matějček později rád vracel ve vzpomínkách. Jeho rodiče pocházeli z českobratrských kořenů a tato tradice byla zachována i jeho třemi dětmi . Matějček se stal spoluzakladatelem a prvním předsedou sdružení, které do terapie dětí zapojilo i domácí zvířata, například psy nebo koně. Po velmi úspěšné maturitě na reálném gymnáziu v Pardubicích vzhledem k válce nemohl studovat, a tak pracoval v otcově hřebčíně jako zemědělský dělník a později u Bati ve Zlíně. Po válce vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a filozofii . Pro profesní dráhu psychologa se rozhodl v důsledku událostí po únoru 1948. Krátce působil jako psycholog ve výchovném ústavu „Dobrý pastýř“ , poté nastoupil jako psycholog v Sociodiagnostickém ústavu v Praze, jehož úkolem bylo mimo jiné sledovat vývoj dětí v kojeneckých ústavech a v dětských domovech. Sociodiagnostický ústav předběhl svou dobu tím, že se na vyšetření každého dítěte podílel celý tým odborníků – psycholog, lékař a sociální pracovnice. Velká pozornost se věnovala hodnocení funkce rodiny. V ústavu, který byl zaměřen na péči o dítě, diagnostiku a terapii poruch a vad, se seznámil s Josefem Langmeierem, s nímž společně vytvořili originální a světově objevné dílo o psychické deprivaci. Definovali tak nový psychologický pojem. Na základě pravidelného a mnohaletého sledování vývoje dětí v dětských domovech, tedy v podmínkách, v n...

Více od autora

Helena Chvátalová

Jako novinářka již dvacet let se zabývá problematikou dětí s postižením a jejich rodin. Šéfredaktorka časopisu "děti a my" Ve sdružení "Klíček" Šéfredaktorka "Zdravotnických novin". PhDr. Helena Chvátalová je redaktorka, bývalá šéfredaktorka časopisu Děti a my a scénáristka. Je autorkou knih Jak se žije dětem s postižením, Malá povzbuzení pro mámy a táty, 300 rad pro první rok s dítětem a spoluautorkou několika dalších knih. Dvakrát získala 1. cenu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany v kategorii děl písemně publikovaných. Zabývá se také osobnostním rozvojem, absolvovala dvouletý výcvik rodinných konstelací. Je jedenatřicet let vdaná, má dvě dospělé dcery, dva zetě, zatím jediného vnoučka a čtyři kočky.

Více od autora