Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Severní Amerika
Karolina Světlá
Paříž v Americe - 1. díl + Paříž v Americe - 2....

Karolina Světlá: Paříž v Americe - 1. díl + Paříž v Americe - 2. díl + Kříž u potoka 1. VYDÁNÍ + Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního + Jiří z Poděbrad

Karolina Světlá, Ferdinand Schulz, František Bronislav Kořínek, Edouard Laboulaye
Paříž v Americe - 1. díl + Paříž v Americe - 2. díl + Kříž u potoka 1. VYDÁNÍ + Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního + Jiří z Poděbrad

1868 | Nakladatelství Nákladem spolku pro vydávání laciných kněh českých

Obsažené svazky:

Jiří z Poděbrad 1868 (312 s.)
Kříž u potoka, vesnický román 1868 (336 s.)
Paříž v Americe - 1. díl 1868 l. díl (176 s., 2. vyd.)
Paříž v Americe - 2. díl 1868 II. díl (192 s., 2. vyd.)
Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního 1868 Svazek druhý (199 +)

Stav

Mírně opotřebená

zkosený hřbet, razítka původního majitele na úvodních stranách, obsahuje 1. vydání Kříž u potoka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zkosený hřbet
Poznámka:	obsahuje 1. vydání Kříž u potoka, 5 děl v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	192 + 176 + 199 + 312 + 336
Jazyk:	česky
Edice:	2, 2, 2. svazek ed. 2, 2, 2. svazek ed. Matice lidu, Matice lidu roč. II.
Vydání:	Druhý náklad
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 8. 2024 14:6
Číslo položky:	934730

O autorech

Karolina Světlá

Karolina Světlá, vlastním jménem Johanna Nepomucena Rottová, provdaná Mužáková , byla česká spisovatelka, představitelka generace májovců. Je považována za zakladatelku českého vesnického románu. Karolina Světlá pocházela z jedné z větví zámožné rodiny Rottovy . Jejím otcem byl obchodník Eustach Rott , matka Anna, rozená Vogelová . O babičce Kateřině Vogelové napsala Karolina Světlá povídku Purkmistrovic Katynka.Jejím dědou byl Eustach Antonín Rott . Měla sestru Sofii a bratra Jindřicha . V mládí se jí dostalo vzdělání; kromě němčiny a češtiny ovládala také francouzštinu. Její dílo a život velmi ovlivnilo přátelství s Janem Nerudou a s Boženou Němcovou, ze zahraničních literátů její tvorbu ovlivnila francouzská spisovatelka George Sandová. Mimo to však její dílo ovlivnila i smrt její jediné dcery . Dne 7. ledna 1852 se vdala za svého učitele hry na klavír Petra Mužáka , který ji také uvedl do kruhů české společnosti, kde se sblížila s Boženou Němcovou. Literárně začala tvořit koncem 50. let, kdy překonávala krizi způsobenou smrtí svého jediného dítěte, tříměsíční dcery Boženky . Manželovo rodiště Světlá pod Ještědem bylo inspirací pro její pseudonym a život v Podještědí, kam jezdila na léto, pro její tvorbu. Od roku 1875 trpěla oční chorobou a musela svá díla diktovat. Její sekretářkou a společnicí byla její neteř Anežka Čermáková-Sluková. Karolina Světlá byla členkou několika emancipačních spolků. Roku 1871 založila tzv. Ženský výrobní spolek český, který pak i několik let řídila; cílem spolku byla pomoc dívkám z chudých rodin, vzděláním a prací. Spoluzaložila Americký klu...

Více od autora

Ferdinand Schulz

Ferdinand Schulz byl český vychovatel, novinář, kritik, populární spisovatel a politik. Narodil se ve mlýně Korečníky nedaleko Ronova. Od sedmi let žil v Nymburce. Gymnázium začal studovat u piaristů v Mladé Boleslavi, studium dokončil v Praze na Akademickém gymnáziu, kde jeho spolužáky byli také Jan Neruda a Vítězslav Hálek. Pak pokračoval studii přírodních věd, historie, jazyků a filozofie na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Poté se stal vychovatelem mladého Václava z šlechtické rodiny Kouniců a s ním procestoval část Evropy – Německo, Švýcarsko, Francii. Životní zkušenosti se projevily v jeho bohaté novinářské i spisovatelské činnosti. Od roku 1872 byl profesorem češtiny a němčiny na tehdy nové Českoslovanské akademii obchodní v Praze. Byl aktivní i v politickém životě. Od roku 1867 do roku 1871 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu, který ho roku 1867 zvolil i poslancem Říšské rady . Patřil do skupiny českých státoprávně orientovaných poslanců z Národní strany , kteří odmítali převzít mandáty kvůli výhradám k ústavnímu směřování Předlitavska. 19. června 1867 byl spolu s dalšími českými poslanci vyzván k udání důvodů pro nepřevzetí mandátů. 26. září 1868 pak byly mandáty těchto poslanců v zemském sněmu a tudíž i v Říšské radě prohlášeny za zaniklé. Již v 1. polovině 60. let nicméně v rámci Národní strany reprezentoval liberální křídlo, které se roku 1864 zaobíralo ideou na ustavení samostatné strany. 8. ledna 1864 se zúčastnil schůzky několika politiků a novinářů, kterou svolal Rudolf Thurn-Taxis. Na následné schůzce pak došlo k zformulování programu zamýšlené strany, ale k faktickému vydělení radikálně demokratického proudu z jednotné Národní strany tehdy ještě nedošlo. V srpnu ...

Více od autora