Jaromír Neumann
Umění a skutečnost : úvahy o realismu a uměleckém vývoji

1963 | Nakladatelství československých výtvarných umělců

Studie, spojující hledisko teoretické s historickým, se zabývá problematikou realismu ve vývoji evropské malby od renesance po dnešek. Její neodlučnou součástí je obsáhlá obrazová část, která poskytuje možnost ověřit si všechny důležité teze na konkrétním výtvarném materiálu. Studie, spojující hledisko teoretické s historickým, se zabývá problematikou realismu ve vývoji evropské malby od renesance po dnešek. Její neodlučnou součástí je obsáhlá obrazová část, která poskytuj…e možnost ověřit si všechny důležité teze na konkrétním výtvarném materiálu.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ LETO26: 20 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	206 , 78 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Teorie umění
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 7. 2026 9:27
Číslo položky:	1820049

O autorovi

Jaromír Neumann

Jaromír Neumann byl český historik umění a pedagog, specializující se převážně na barokní umění, člen korespondent ČSAV. Po maturitě na reálném gymnáziu ve Vysokém Mýtě studoval od roku 1945 na FF UK v Praze dějiny umění u profesora Antonína Matějčka, docenta Jana Květa a estetiku u profesora Jana Mukařovského. Doktorát složil roku 1949 a roku 1951 se habilitoval. Do roku 1970 a externě také později přednášel na FF UK dějiny umění. Jeho manželka byla redaktorkou nakladatelství Odeon. V letech 1960-1970 byl též ředitelem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Po únoru 1948 se projevoval jako militantní marxista a zničil kariéru dvou prominentních historiků umění. Prof. Václav Mencl musel odejít z Prahy a ztratil na deset let možnost přednášet na Univerzitě, prof. Josefu Cibulkovi na údajný Neumannův podnět odebrali profesuru, musel odejít ze všech vědeckých a pedagogických funkcí a zprvu nedostal ani důchod. V padesátých letech Neumann zastával pozice velmi striktně marxisticky pojatých dějin umění. Později své marxistické postoje značně zmírnil. Velké uznání i mezinárodní ohlas získal svými objevy zapomenutých děl velikánů evropské malby v obrazárně Pražského hradu v šedesátých letech. Práce o těchto objevech publikoval i v zahraničí. V období tzv. pražského jara zastával reformní kurs a začal pohlížet na své minulé postoje kriticky, za což byl v průběhu normalizace postižen. S výjimkou několika výstavních katalogů nemohl publikovat nové práce , ztratil možnost přednášet na univerzitě i pracovat v akademii věd. , Už připravená sazba knihy o M. L. Willmannovi a J. K. Liškovi byla roku 1971 rozmetána. Po vynuceném odchodu z univerzity i akademie věd pracoval jako odborný pracovník pražské Národní galerie. Pro zahraniční cesty podepsal pod nátlakem StB spolupráci pod reg. číslem 20795 a kr...

Více od autora