Jaromír Neumann
Český barok

1974 | Nakladatelství Odeon

Proti předcházejícímu vydání, které mělo spíše charakter výběrové monografie, v níž autor na vůdčích uměleckých představitelích blíže objasnil osobitost a dějinný přínos barokního umění v Čechách, se v tomto vydání snažil o syntetický přehled. Proto doplnil medailóny většiny umělců i počet jejich typických děl a nově z…ařadil některé další osobnosti českého baroka. Přepracoval a rozšířil také výklad o architektuře a v katalogové části jej doplnil půdorysy nejvýznačnějších staveb. Proti předcházejícímu vydání, které mělo spíše charakter výběrové monografie, v níž autor na vůdčích uměleckých představitelích blíže objasnil osobitost a dějinný přínos barokního umění v Čechách, se …v tomto vydání snažil o syntetický přehled. Proto doplnil medailóny většiny umělců i počet jejich typických děl a nově zařadil některé další osobnosti českého baroka. Přepracoval a rozšířil také výklad o architektuře a v katalogové části jej doplnil půdorysy nejvýznačnějších staveb.

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	345 , 360 obrazových příloh
Jazyk:	česky
Překladatel:	František Černý, Feodosij Andronik
Edice:	49. svazek ed. 49. svazek ed. České dějiny
Vydání:	Vydání druhé, přepracované a rozšířené
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 5. 2026 10:58
Číslo položky:	1749498

O autorovi

Jaromír Neumann

Jaromír Neumann byl český historik umění a pedagog, specializující se převážně na barokní umění, člen korespondent ČSAV. Po maturitě na reálném gymnáziu ve Vysokém Mýtě studoval od roku 1945 na FF UK v Praze dějiny umění u profesora Antonína Matějčka, docenta Jana Květa a estetiku u profesora Jana Mukařovského. Doktorát složil roku 1949 a roku 1951 se habilitoval. Do roku 1970 a externě také později přednášel na FF UK dějiny umění. Jeho manželka byla redaktorkou nakladatelství Odeon. V letech 1960-1970 byl též ředitelem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Po únoru 1948 se projevoval jako militantní marxista a zničil kariéru dvou prominentních historiků umění. Prof. Václav Mencl musel odejít z Prahy a ztratil na deset let možnost přednášet na Univerzitě, prof. Josefu Cibulkovi na údajný Neumannův podnět odebrali profesuru, musel odejít ze všech vědeckých a pedagogických funkcí a zprvu nedostal ani důchod. V padesátých letech Neumann zastával pozice velmi striktně marxisticky pojatých dějin umění. Později své marxistické postoje značně zmírnil. Velké uznání i mezinárodní ohlas získal svými objevy zapomenutých děl velikánů evropské malby v obrazárně Pražského hradu v šedesátých letech. Práce o těchto objevech publikoval i v zahraničí. V období tzv. pražského jara zastával reformní kurs a začal pohlížet na své minulé postoje kriticky, za což byl v průběhu normalizace postižen. S výjimkou několika výstavních katalogů nemohl publikovat nové práce , ztratil možnost přednášet na univerzitě i pracovat v akademii věd. , Už připravená sazba knihy o M. L. Willmannovi a J. K. Liškovi byla roku 1971 rozmetána. Po vynuceném odchodu z univerzity i akademie věd pracoval jako odborný pracovník pražské Národní galerie. Pro zahraniční cesty podepsal pod nátlakem StB spolupráci pod reg. číslem 20795 a kr...

Více od autora