Knihy
Poezie
Česká poezie
Svatopluk Čech
Tři cykly básní a Sníh

Svatopluk Čech
Sebrané spisy Svatopluka Čecha: Díl 1-13, 15-19, 22-24, 27-30 (Druhý květ+Lešetínský kovář a menší básně+Kniha povídek a črt 1-5+Báchorky veršem+Vzpomínky z cest a života 1-3+ atd. )

1909 | Nakladatelství F. Topič

Obsažené svazky:

Svatopluk Čech, dílo a člověk 1908 (296 s., 2. vyd.)
Václav z Michalovic ; Evropa ; Čerkes ; Anděl 1907 (267 s., 2. vyd.)
Báchorky veršem 1909 (341 s., 2. vyd.)
Dagmar ; Adamité 1909 (325 s., 3. vyd.)
Výlety pana Broučka 1908 (337 s., 2. vyd.)
Tři cykly básní a Sníh 1909 (315 s., 2. vyd.)
Doplněk veršů 1905 (287 s.)
Lešetínský kovář a menší básně 1908 (286 s., 4. vyd.)
Třetí kniha povídek a črt 1904 (315 s.)
Roháč na Sioně a jiné zlomky 1909 (398 s.)
Povídky a humoresky 1909 (306 s.)
Druhý květ, odlesky přítomnosti a minulosti 1908 (236 s., 2. vyd.)
Druhá kniha povídek a črt 1902 (307 s.)
Čtyři cykly básní 1908 (286 s., 2. vyd.)
Čtvrtá kniha povídek a črt 1905 (305 s.)
Prósa poučná a příležitostná 1909 (420 s.)
Poslední verše 1910 (216 s.)
Poslední kniha povídek a črt 1909 (357 s.)
Václav Živsa ; Slavie 1908 (296 s., 2. vyd.)
Větší prósa 1908 1 (303 s., 2. vyd.)
Vzpomínky z cest a života 1908 [Sv.] I (291 s., 2. vyd.)
Vzpomínky z cest a života 1909 [Sv.] II (300 s., 2. vyd.)
Menší básně 1909 2 (286 s.)
První kniha povídek a črt 1909 3. [díl] (235 s., 2. vyd.)
Větší prósa 1905 3 (291 s.)
Vzpomínky z cest a života 1909 3 (220 s., 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, lehké oděrky, vevázaná obálka, zlacená ořízka

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (5. 5. 2026)

	Stav Velmi dobrý jen minimální oděrky	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (5. 5. 2026)	~~99 Kč~~ 59 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý, lehké oděrky, vevázaná obálka, zlacená ořízka	KOMPLET Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (5. 5. 2026)	2 499 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, lehké oděrky
Poznámka:	Václav z Michalovic ; Evropa ; Čerkes ; Anděl+Václav Živsa ; Slavie+Výlety pana Broučka+Čtyři cykly básní+ Větší prósa 1-2+ Dagmar ; Adamité+ Tři cykly básní a Sníh+ Doplněk veršů+Povídky a humoresky+Menší básně+Roháč na Sioně a jiné zlomky+Prósa poučná a příležitostná+Svatopluk Čech+Poslední verše)
Vazba:	pevná, vevázaná obálka, zlacená ořízka
Počet stran:	303 + 235 + 296 + 267 + 341 + 325 + 337 + 315 + 291 + 287 + 220 + 300 + 291 + 286 + 315 + 398 + 306 + 286 + 236 + 307 + 286 + 305 + 420 + 216 + 357 + 296
Jazyk:	česky
Editor:	Ferdinand Strejček, Vlad. S Čech
Edice:	1, 2, 6, 15, 16, 17, 18, 23. svazek ed. 1, 2, 6, 15, 16, 17, 18, 23. svazek ed. Sebrané spisy Svatopluka Čecha, Čech, Svatopluk: Sebrané spisy, 4. svazek ed. 4. svazek ed. Sebrané spisy / Svatopluk Čech, Sebrané spisy Svatopluka Čecha : posmrtné vydání
Vydání:	Třetí vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 4. 2026 20:23
Číslo položky:	1711111

O autorech

Svatopluk Čech

Svatopluk Čech byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil příběhy pana Broučka. Narodil se v Ostředku u Benešova. Jeho otec František Jaroslav Čech byl panský hospodářský správce a český vlastenec. V letech 1848–1849 v době konání Kroměřížského sněmu působil v Kroměříži jako novinář. Povolání a vlastenectví otce byly důvodem častého stěhování v době básníkova mládí. Dětství prožil na Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkově a Postupicích a v Litni na Berounsku. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873–1876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Řádným členem České akademie věd a umění zvolen dne 3. července 1890, svého členství se vzdal v roce 1895. Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Letné, v Holešovicích a v Tróji. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě. Na hrobě byla instalována portrétní socha v životní velikosti, dílo Jakuba Obrovského. Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry, povídky a romány. Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře. Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým...

Více od autora

Václav Flajšhans

Václav Flajšhans byl český filolog a literární historik, vydavatel staré české literatury, zejména spisů mistra Jana Husa. V letech 1885–1890 vystudoval českou a klasickou filologii na Filosofické fakultě české univerzity v Praze, roku 1894 získal titul doktora za disertaci o Josefu Dobrovském. Byl žákem a následovníkem českého jazykovědce Jana Gebauera. Od roku 1894 do roku 1919 učil na gymnáziu v Praze na Vinohradech s přerušením v letech 1897–1898, kdy učil na gymnáziu v Truhlářské ulici. Roku 1900 byl zvolen členem třetí, jazykovědné třídy České akademie věd a umění a roku 1901 se stal členem Královské české společnosti nauk . Několikrát zasáhl do boje o Rukopisy, nejprve roku 1896 obhajobou z gramatického a lexikálního hlediska, později se však připojil k jejich odpůrcům. Udržoval korespondenci s historikem F. M. Bartošem, básníkem Petrem Bezručem, literárním historikem a politikem Albertem Pražákem, literátem F. X. Šaldou, politikem a knihovníkem Zdeňkem Tobolkou a dalšími současníky zejména z literárních, jazykovědných či historických kruhů. Flajšhans podnikl několik studijních cest do zahraničí. Ve Skandinávii navštívil švédská univerzitní města Lund a Stockholm, Helsinky ve Finsku a Viborg v Dánsku. Z ruských měst pobyl v Petrohradu, v roce 1899 navštívil město Kostnice v Německu. V tamějších knihovnách studoval dokumenty bohemikálního charakteru, po návratu do Čech výsledky své práce publikoval v odborném tisku. V letech 1921–1932 pracoval jako samostatný knihovník v knihovně ČAVU, kterou ve zprávě prezidentovi z roku 1921 popsal následovně: "Dne 1. května 1921 Knihovna Akademie nejen nevyhovovala ani nejmírnějším požadavkům knihovny ve Zlámané Lhotě, nýbrž přímo poškozovala ideální a hmotné zájmy národa." Flajšhans kvůli řadě problémů, se kterými se knihovna potýkala, navrhl komplexní reformu. Zasloužil se o reorganizaci fondu po fyzické i obsahové stránce, zavedl řadu ...

Více od autora