Václav Flajšhans
Svatopluk Čech : dílo a člověk

1908 | Nakladatelství F. Topič

Bibliografii sestavila Jindřiška Flajšhansová - druhé vydání Bibliografii sestavila Jindřiška Flajšhansová - druhé vydání

Vyberte kus s kódem LETO26: 28 Kč

Stav

Dobrý

se zlacením a zlacenou ořízkou, vevázaná obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý se zlacením a zlacenou ořízkou, vevázaná obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	~~249 Kč~~ LETO26: 28 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý, lehké oděrky, vevázaná obálka, zlacená ořízka	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	vevázaná obálka
Počet stran:	296
Jazyk:	česky
Edice:	Sebrané spisy Svatopluka Čecha : posmrtné vydání
Vydání:	2. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 10. 2022 9:58
Číslo položky:	411931

O autorovi

Václav Flajšhans

Václav Flajšhans byl český filolog a literární historik, vydavatel staré české literatury, zejména spisů mistra Jana Husa. V letech 1885–1890 vystudoval českou a klasickou filologii na Filosofické fakultě české univerzity v Praze, roku 1894 získal titul doktora za disertaci o Josefu Dobrovském. Byl žákem a následovníkem českého jazykovědce Jana Gebauera. Od roku 1894 do roku 1919 učil na gymnáziu v Praze na Vinohradech s přerušením v letech 1897–1898, kdy učil na gymnáziu v Truhlářské ulici. Roku 1900 byl zvolen členem třetí, jazykovědné třídy České akademie věd a umění a roku 1901 se stal členem Královské české společnosti nauk . Několikrát zasáhl do boje o Rukopisy, nejprve roku 1896 obhajobou z gramatického a lexikálního hlediska, později se však připojil k jejich odpůrcům. Udržoval korespondenci s historikem F. M. Bartošem, básníkem Petrem Bezručem, literárním historikem a politikem Albertem Pražákem, literátem F. X. Šaldou, politikem a knihovníkem Zdeňkem Tobolkou a dalšími současníky zejména z literárních, jazykovědných či historických kruhů. Flajšhans podnikl několik studijních cest do zahraničí. Ve Skandinávii navštívil švédská univerzitní města Lund a Stockholm, Helsinky ve Finsku a Viborg v Dánsku. Z ruských měst pobyl v Petrohradu, v roce 1899 navštívil město Kostnice v Německu. V tamějších knihovnách studoval dokumenty bohemikálního charakteru, po návratu do Čech výsledky své práce publikoval v odborném tisku. V letech 1921–1932 pracoval jako samostatný knihovník v knihovně ČAVU, kterou ve zprávě prezidentovi z roku 1921 popsal následovně: "Dne 1. května 1921 Knihovna Akademie nejen nevyhovovala ani nejmírnějším požadavkům knihovny ve Zlámané Lhotě, nýbrž přímo poškozovala ideální a hmotné zájmy národa." Flajšhans kvůli řadě problémů, se kterými se knihovna potýkala, navrhl komplexní reformu. Zasloužil se o reorganizaci fondu po fyzické i obsahové stránce, zavedl řadu ...

Více od autora