Knihy
Cizojazyčné
Ostatní cizojazyčné
Miloš Václav Kratochvíl
Svazky úvah a studií, 1 - 10 : Česká střízlivos...

Miloš Václav Kratochvíl: Svazky úvah a studií, 1 - 10 : Česká střízlivost a český pathos + Romantická tvár Slovenska + Rasismus, jeho základy a vývoj + O divadlo vskutku národní + Sokrates, vychovatel národa + Česká vzdělanost v Evropě + Doba Karla IV + Literatura německého boje za osvobození (1806-1813) + Základní kámen Národního divadla + O sociální myšlení

Miloš Václav Kratochvíl, Zdeněk Kalista, František Kovárna, Václav Černý, Jan Patočka, Vítězslav Tichý, Jiří Frejka, Růžena Vacková, Michal Chorváth, Karel Sladkovský, Václav Navrátil
Svazky úvah a studií, 1 - 10 : Česká střízlivost a český pathos + Romantická tvár Slovenska + Rasismus, jeho základy a vývoj + O divadlo vskutku národní + Sokrates, vychovatel národa + Česká vzdělanost v Evropě + Doba Karla IV + Literatura německého boje za osvobození (1806-1813) + Základní kámen Národního divadla + O sociální myšlení

1939 | Nakladatelství Václav Petr

Obsažené svazky:

Základní kámen Národního divadla 1939 (31 s.)
Česká vzdělanost v Evropě 1939 (37 s.)
Literatura německého boje za osvobození (1806-1813) 1939 (37, [I])
Sokrates, vychovatel národa 1939 (30 s.)
Romantická tvár Slovenska 1939 (31 s.)
Česká střízlivost a český pathos 1939 (31 s.)
Rasismus, jeho základy a vývoj 1939 (42 s.)
O sociální myšlení 1939 (32 s.)
O divadlo vskutku národní 1939 (29 s., 1. vyd.)
Doba Karla IV 1939 (31 s.)

Stav

Dobrý

4 listy volně, zbytek drží

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zbytek drží, 4 listy volně
Poznámka:	řídí docent Dr. František Kovárna
Vazba:	pevná, převazba, vevázané obálky
Počet stran:	31 + 31 + 37 + 37 + 30 + 31 + 31 + 42 + 32 + 29
Jazyk:	česky , slovensky
Edice:	1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10. svazek ed. 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10. svazek ed. Svazky úvah a studií, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Svazky úvah a studí
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 5. 2025 9:42
Číslo položky:	1247826

O autorech

Miloš Václav Kratochvíl

Miloš Václav Kratochvíl byl český spisovatel-prozaik, autor historické beletrie, filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Studoval historii a archivnictví na Karlově Univerzitě. Za války pracoval v archivu. Po ní byl dramaturgem Československého státního filmu a profesorem na FAMU. Jeho syn Jan Kratochvíl byl herec, dramaturg, režisér a divadelní organizátor. Narodil se ve Vídni, kde jeho otec Václav Kratochvíl působil jako dvorní archivář. Bydlel tu do svých 14 let, pak se stal studentem malostranského gymnázia v Praze. Po jeho absolvování vystudoval na pražské filozofické fakultě obory historie a archivnictví. V roce 1928 získal doktorát a nastoupil zaměstnání v Archivu hlavního města Prahy. Když archiv Němci roku 1944 uzavřeli, pracoval krátce u firmy Nationalfilm. V letech 1945 až 1947 pracoval na Ministerstvu informací, pak se živil ve filmovém průmyslu. Byl tři roky filmovým dramaturgem a v letech 1950 až 1972 profesorem na Akademii múzických umění. V důchodu se věnoval nejen literární činnosti, v roce 1977 jej Rudé právo zařadilo mezi první signatáře Anticharty. V roce 1970 získal titul zasloužilého umělce a čtyři roky poté byl prohlášen národním umělcem. Ve 30. letech měl blízko k sociální tematice, v jeho díle se objevovaly motivy venkova, půdy. Svou prózu ozvláštňuje vnitřními monology postav, záznamy proudu představ, dokumenty v podobě dopisů a dobových kázání. Na druhou stranu jsou jeho díla poznamenána typizací postav a socialistickým realismem. V jeho dílech jsou zobrazovány nejnižší vrstvy a vyzdvihována jejich uvědomělost.

Více od autora

Jan Patočka

Jan Patočka byl jeden z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století. Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka a E. Husserla, českou literaturou, uměním a kulturou. Patočkovo dílo a jeho osobnost výrazně ovlivnily soudobé české myšlení, zejména v kruzích nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let. Byl jedním z prvních mluvčích Charty 77. K jeho početným žákům patří mj. V. Bělohradský, V. Borecký, T. Halík, L. Hejdánek, P. Kouba, D. Kroupa, L. Menzel, J. Michálek, J. Němec, Z. Neubauer, R. Palouš, M. Petříček, Z. Pinc, Petr Rezek, J. Sokol a mnoho dalších. Narodil se jako třetí ze čtyř synů klasického filologa a středoškolského pedagoga Josefa Patočky a zpěvačky Františky, rozené Procházkové. Dva z jeho bratří se také stali vysokoškolskými profesory. Jeho otec choval velkou úctu k Masarykovi a Hostinskému, za jejichž žáka se považoval. Po maturitě na vinohradském reálném gymnáziu v Praze se roku 1925 zapsal ke studiu slovanské filologie, romanistiky a filosofie na Filozofické fakultě UK. V roce 1928 při studijním pobytu v Paříži se poprvé setkal s Edmundem Husserlem. 31. června roku 1931 promoval z filozofie disertační prací Pojem evidence a jeho význam pro noetiku u J. B. Kozáka a stal se jeho asistentem. Vedlejší rigorózní zkoušku složil z estetikyJako stipendista Humboldtovy nadace v roce 1933 studoval u Husserla a Martina Heideggera ve Freiburgu fenomenologii a navázal celoživotní přátelství s Husserlovým asistentem Eugenem Finkem. Podílel se na založení Cercle philosophique de Prague, stal se jeho českým sekretářem a v roce 1936 se habilitoval prací Přirozený svět jako filosofický problém, která ovlivnila české filosofické prostředí na mnoho let. Od roku 1937 byl redaktorem časopisu Česká mysl, spoluorganizoval Husserlovy přednášky v Praze a po jeho smrti se přičinil o záchranu jeho pozůstalosti. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1...

Více od autora