Jindřich Šimon Baar
Poslední soud : román

1940 | Nakladatelství Novina

Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů - Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obou bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů - Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obo…u bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zkosený hřbet,lehce povolený knižní blok ,vše drží, podpis předchozího majitele, převazba

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý zkosený hřbet,lehce povolený knižní blok ,vše drží, podpis předchozího majitele, převazba	Skladem pro e-shop	379 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~ 119 Kč
Stav Dobrý lehce zkosený hřbet	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 249 Kč
Stav Dobrý u svazků Holoubek a Poslední soud natrhnutý hřbet, vše drží	KOMPLET Skladem pro e-shop	599 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet, neautorský podpis, vše drží
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	377
Jazyk:	česky
Edice:	Sebrané spisy beletristické
Vydání:	Osmé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 5. 2024 6:13
Číslo položky:	839267

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora