Betty MacDonaldová, rodným jménem Anne Elizabeth Campbell Bard (26. března 1907[1] Boulder, Colorado – 7. února 1958 Seattle, Washington), byla americká spisovatelka, autorka memoárových románů, vesměs autobiografických. Její sestrou je americká spisovatelka Mary Bardová. Humoristický žánr obohatila čtyřmi romány, které otevřeně a volně vypovídají o době, ve které žila. Svou bezprostředností, upřímností si získaly její romány velkou oblibu. Tuto oblibu zahájila vydáním knihy Vejce a já z roku 1945. Náměty čerpala z vlastního života – nesčetné množství lidí, dobrých i zlých příhod atd. Nikdy beznadějně nepropadá sebelítosti a pesimismu, ale předkládá nezdolnou naději. Mezi jejích pět sourozenců patří také neméně úspěšná spisovatelka Mary Bardová. Její otec byl důlní inženýr. Sourozenci: Mary Bard Jensenová (1904–1970), Sydney Cleveland Bard, Dorothea “Dede” Bard Goldsmithová, Alison Bard Burnettová (1920–2009). Sestra Sylvia, kterou autorka ve svém díle nezmiňuje, zemřela v dětství. V trilogii Co život dal a vzal je uváděna i další osoba, která do rodiny přibyla až v dospělosti – Madge Baldwinová, kterou spisovatelka označuje za adoptivní sestru. Prvním manželem Betty MacDonaldové byl Robert Eugene Heskett (1895–1951). Manželství uzavřeli v roce 1927 a vzešly z něj dvě dcery, Anne „Anka“ MacDonald Canhamová (nar. 1928) a Joan „Janka“ MacDonald Keilová (1929–2005). V roce 1931 Betty MacDonaldová manžela opustila a vrátila se zpět k své rodině do Seattlu. Manželství bylo oficiálně ukončeno roku 1935. Zkušenosti z prvního manželství, které trávila na slepičí farmě blízko Port Townsend ve státě Washington, zúročila spisovatelka ve svém románu Vejce a já. Spisovatelka se v dalším období svého života usadila v Seattlu, kde v době světové hospodářské krize vystřídala mnoho zaměstnání. V období 1937–1938, kdy onemocněla tuberkulózou, pobývala v plicním sanatoriu – Firland Sanatorium. Zkušenosti a zážitky ze sanatoria naplno zužitkovala v románu Morová rána (Plague and I).... Zdroj: wikipedia.org