Jindřich Šimon Baar
6x Jindřich Šimon Baar : Holoubek + Hanče ; Pro kravičku : dvě povídky z Chodska + Poslední rodu Sedmerova + Skřivánek + Poslední soud + Jan Cimbura

1940 | Nakladatelství Novina

Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů - Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obou bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů - Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obo…u bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky

Obsažené svazky:

Jan Cimbura, jihočeská idyla 1940 (434 s., 14. vyd.)
Holoubek, kněžská idyla 1941 (380 s., 8. vyd.)
Poslední soud, román 1940 (377 s., 8. vyd.)
Hanče ; Pro kravičku : dvě povídky z Chodska 1940 (237 s., 8. vyd.)
Poslední rodu Sedmerova 1940 (227 s., 6. vyd.)
Skřivánek 1940 (191 s., 13. vyd.)

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

u svazků Holoubek a Poslední soud natrhnutý hřbet, vše drží

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~ 89 Kč
	Stav Dobrý u svazků Holoubek a Poslední soud natrhnutý hřbet, vše drží	KOMPLET Skladem pro e-shop	599 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, u svazků Holoubek a Poslední soud natrhnutý hřbet, vše drží
Vazba:	pevná
Počet stran:	434 + 380 + 377 + 237 + 227 + 191
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Jindřich Š. Baar: Sebrané spisy beletristické, Sebrané spisy beletristické
Vydání:	Čtrnácté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 3. 2025 13:32
Číslo položky:	1165071

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora