Jindřich Šimon Baar
6x Jindřich Šimon Baar : Holoubek + Hanče ; Pro kravičku : dvě povídky z Chodska + Poslední rodu Sedmerova + Skřivánek + Poslední soud + Jan Cimbura

1940 | Nakladatelství Novina

Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů - Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obou bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů - Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obo…u bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky

Obsažené svazky:

Jan Cimbura, jihočeská idyla 1940 (434 s., 14. vyd.)
Holoubek, kněžská idyla 1941 (380 s., 8. vyd.)
Poslední soud, román 1940 (377 s., 8. vyd.)
Hanče ; Pro kravičku : dvě povídky z Chodska 1940 (237 s., 8. vyd.)
Poslední rodu Sedmerova 1940 (227 s., 6. vyd.)
Skřivánek 1940 (191 s., 13. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

u svazků Holoubek a Poslední soud natrhnutý hřbet, vše drží

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý zkosený hřbet,lehce povolený knižní blok ,vše drží, podpis předchozího majitele, převazba	Skladem pro e-shop	379 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~ 119 Kč
Stav Dobrý lehce zkosený hřbet	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 249 Kč
Stav Dobrý u svazků Holoubek a Poslední soud natrhnutý hřbet, vše drží	KOMPLET Skladem pro e-shop	599 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, u svazků Holoubek a Poslední soud natrhnutý hřbet, vše drží
Vazba:	pevná
Počet stran:	434 + 380 + 377 + 237 + 227 + 191
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Jindřich Š. Baar: Sebrané spisy beletristické, Sebrané spisy beletristické
Vydání:	Čtrnácté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 3. 2025 13:32
Číslo položky:	1165071

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora