František Josef Studnička
O soustavě sluneční + Žižka - obraz historický z doby husitské

1868 | Nakladatelství Spolek pro vydávání laciných kněh českých

O soustavě sluneční. Sepsal František Josef Studnička, řádný profesor mathematiky na k. zemském polytechnickém ústavu v Praze. S 40 dřevorytinami. Edice: Matice lidu, roč. 1, č. 5. Nákladem spolku pro vydávání laciných kněh českých. 1868 rok. O soustavě sluneční. Sepsal František Josef Studnička, řádný profesor mathematiky na k. zemském polytechnickém ústavu v Praze. S 40 dřevorytinami. Edice: Matice lidu, roč. 1, č. 5. Nákladem spolku pro… vydávání laciných kněh českých. 1868 rok.

Obsažené svazky:

Žižka, obraz historický z doby husitské 1868 (153 s., [3] s. obr. příl)
O soustavě sluneční 1868 (140 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

odřené hrany desek

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	349 Kč
Stav Dobrý razítka z knihovny, lehké oděrky	KOMPLET Skladem pro e-shop	419 Kč
Stav Dobrý odřené hrany desek	KOMPLET Skladem pro e-shop	399 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, odřené hrany desek
Poznámka:	2 různá díla v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	153 + 140
Jazyk:	česky
Edice:	1, 6. svazek ed. 1, 6. svazek ed. Matice lidu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 5. 2024 8:51
Číslo položky:	837649

O autorech

František Josef Studnička

František Josef Studnička byl český matematik, učitel a spisovatel. Středoškolská léta strávil František Josef Studnička na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Již na gymnáziu našel zalíbení, také díky svému učiteli Edvardu Schöblovi, v přírodních vědách, zejména matematice a fyzice, a proto po maturitě roku 1857 vstoupil na filozofickou fakultu vídeňské univerzity, kde se těmto oborům věnoval důkladněji. Vedle toho se zabýval i zeměpisem, a to tak intenzivně, že byl roku 1860 zvolen za člena c. k. Geografické společnosti ve Vídni. Vysokou školu ukončil získáním doktorátu filozofie v roce 1861 a současně téhož roku vykonal i zkoušku učitelské způsobilosti, čímž dosáhl učitelské aprobace z matematiky a fyziky. Vzhledem k tomu, že během pobytu ve Vídni onemocněl astmatem, vrátil se na radu lékaře do Čech a rok působil jako soukromý učitel v místě nedaleko svého rodiště. V roce 1862 byl Studnička jmenován suplujícím profesorem na německém vyšším gymnáziu v Českých Budějovicích, kde nahradil odcházejícího V. Šimerku a setrval zde následující dvě léta, než musel místo uvolnit. Původní plány, ucházet se o místo asistenta fyziky u profesora V. Pierra na univerzitě a poté o asistenturu matematiky na pražské polytechnice u profesora Gustava Skřivana, František Josef Studnička změnil a v roce 1864 požádal o místo honorovaného docenta vyšší matematiky a analytické mechaniky na pražské polytechnice, na něž byl vypsán konkurz. Prozatímním honorovaným docentem však nebyl dlouho. Rok na to profesor Skřivan onemocněl, záhy zemřel a Studnička, který byl po dobu jeho nemoci pověřen suplováním této stolice, byl jmenován v srpnu roku 1866 řádným profesorem matematiky. Na pražské polytechnice působil až do roku 1871, v té době byl zvolen třikrát děkanem – ve studijním roce 1868–1869 a 1871–1872 za odbor pro vodní a silniční stavitelství, v roce 1869–1870 za odbor pro stavbu strojů. Od školního roku 1871–1872 přešel na pražskou univerzit...

Více od autora

Josef Kořán

Josef Kořán, plným jménem Josef Jan Kořán , byl rakouský a český novinář a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu. Profesně působil jako politik, publicista, historik, redaktor. Vydával historické a zeměpisné publikace. Vystudoval na gymnáziu v Písku a od roku 1862 studoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze . V roce 1866 složil příslušné zkoušky a připravoval se k vyučování na středních školách, avšak činnost literární odvrátila ho od tohoto úmyslu. Místo pokračování v akademické dráze dal přednost novinářské a publicistické profesi. Již jako student se stal roku 1863 členem redakční rady Riegrova slovníku naučného, kde působil do roku 1867, kdy nastoupil do redakce listu Pokrok. Následujícího roku úřady vydávání Pokroku zastavily a Kořán proto se skupinou dalších žurnalistů přesídlil do Chrudimi, kde místo Pokroku začal vycházet list Koruna. V roce 1869 se po obnovení Pokroku se vrátil do jeho pražské redakce. V letech 1870–1876 navíc redigoval časopis Světozor. Když byla roku 1882 Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze rozdělena na dvě samostatné národní univerzity, byl Kořán jmenován kvestorem české univerzity. Po třech letech ale na tento post rezignoval a plně se opět věnoval novinářské práci pro list Pokrok. V roce 1887 se stal ředitelem redakční rady Ottova slovníku naučného , do kterého sám přispěl články z právní tematikou. V roce 1892 se stal ředitelem kanceláře České akademie věd a umění. Publikoval i v četných dalších periodikách a vydal několik odborných knih, například v roce 1866 zeměpisné pojednání o státech světa. Když zemřel historik Karel Vladislav Zap, ujal se Kořán pokračování v Zapově díle Českomoravská kronika . Byl aktivní v školských a menšinových otázkách. V roce 1880 se podíle...

Více od autora