Josef Kořán, Bohumil Janda, Jos. J Kořán
Žižka - obraz historický z doby husitské

1868 | Nakladatelství Spolek pro vydávání laciných knih českých

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	153, [3] obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Matice lidu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 5. 2021 17:14
Číslo položky:	175041

O autorech

Josef Kořán

Josef Kořán, plným jménem Josef Jan Kořán , byl rakouský a český novinář a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu. Profesně působil jako politik, publicista, historik, redaktor. Vydával historické a zeměpisné publikace. Vystudoval na gymnáziu v Písku a od roku 1862 studoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze . V roce 1866 složil příslušné zkoušky a připravoval se k vyučování na středních školách, avšak činnost literární odvrátila ho od tohoto úmyslu. Místo pokračování v akademické dráze dal přednost novinářské a publicistické profesi. Již jako student se stal roku 1863 členem redakční rady Riegrova slovníku naučného, kde působil do roku 1867, kdy nastoupil do redakce listu Pokrok. Následujícího roku úřady vydávání Pokroku zastavily a Kořán proto se skupinou dalších žurnalistů přesídlil do Chrudimi, kde místo Pokroku začal vycházet list Koruna. V roce 1869 se po obnovení Pokroku se vrátil do jeho pražské redakce. V letech 1870–1876 navíc redigoval časopis Světozor. Když byla roku 1882 Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze rozdělena na dvě samostatné národní univerzity, byl Kořán jmenován kvestorem české univerzity. Po třech letech ale na tento post rezignoval a plně se opět věnoval novinářské práci pro list Pokrok. V roce 1887 se stal ředitelem redakční rady Ottova slovníku naučného , do kterého sám přispěl články z právní tematikou. V roce 1892 se stal ředitelem kanceláře České akademie věd a umění. Publikoval i v četných dalších periodikách a vydal několik odborných knih, například v roce 1866 zeměpisné pojednání o státech světa. Když zemřel historik Karel Vladislav Zap, ujal se Kořán pokračování v Zapově díle Českomoravská kronika . Byl aktivní v školských a menšinových otázkách. V roce 1880 se podíle...

Více od autora

Bohumil Janda

Bohumil Janda byl český nakladatel, lexikograf, překladatel, knihkupec a také ho lze považovat za národního buditele. Vyučil se knihkupcem a po absolvování nakladatelské nástavby založil v roce 1918 nakladatelství Sfinx a ve dvacátých letech se svým bratrem Ladislavem Jandou i knihkupectví a knižní distribuci Kramerius, který se později s nakladatelstvím Sfinx sloučil. V roce 1935 Bohumil a Ladislav Jandové, literární kritik a historik Václav Tille a spisovatel Emil Vachek založili také klubové nakladatelství a kulturní spolek Evropský literární klub. V letech 1919 až 1949 vydala obě nakladatelství více než 1100 knižních titulů . Zaměřovala se na českou i světovou beletrii, odbornou literaturu, encyklopedie a také časopisy. K významným vydaným titulům patří např. titul pro posílení české národní hrdosti Co daly naše země Evropě a lidstvu, monumentální desetidílná Česká vlastivěda, vycházející v letech 1929 až 1936 nebo Encyklopedie výkonnosti, třísvazkové výpravné dílo z oblasti ekonomie. Janda též stál za vydáváním několika časopisů jako byly Literární noviny, podnikatelský měsíčník Typ, měsíčník kulturního čtenáře Měsíčník ELK, měsíčník pro životní kulturu Růst a Čtrnáctideník kulturního člověka. Před rokem 1948 byl dlouholetým místopředsedou Svazu knihkupců a nakladatelů ČSR a předsedou jeho nakladatelského odboru. Také byl členem International Publisher’s Congress a zakládajícím členem Publisher’s Association of Small Nations . Kolem Bohumila Jandy se sdružovaly významné osobnosti, např. Vítězslav Nezval, Josef Knap, Jaroslav Seifert, Josef Kopta, Emil Vachek, Rudolf Medek, Viktor Dyk, Bohumil Mathesius, Zdeněk Vančura, Vojtěch Jirát, Hugo Siebenschein, Milada Krausová-Lesná, Jiří Pober, Miroslav Novotný, Vladimír Kratochvíl, Vilém Mathesius, Toyen , Jindřich Štírský, Ada Hoffmeister, Josef Bohuslav...

Více od autora