Ferdinand Schulz
Latinská babička

1942 | Nakladatelství Antonín Dědourek

Vdova Kratinová mívala na bytě studenty, které připravovala z latiny - proto latinská babička. Je to příběh dvou studentů co u ní bydleli: Fricka a Karla. Vdova Kratinová mívala na bytě studenty, které připravovala z latiny - proto latinská babička. Je to příběh dvou studentů co u ní bydleli: Fricka a Karla.

Vyberte kus s kódem BF2025: 39 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý převazba, polokožená, žebrování, zlacená horní ořízka	Skladem pro e-shop	599 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	313
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Kovářík
Vydáno v:	Třebechovice pod Orebem
Vystaveno:	2. 8. 2023 11:19
Číslo položky:	603565

O autorovi

Ferdinand Schulz

Ferdinand Schulz byl český vychovatel, novinář, kritik, populární spisovatel a politik. Narodil se ve mlýně Korečníky nedaleko Ronova. Od sedmi let žil v Nymburce. Gymnázium začal studovat u piaristů v Mladé Boleslavi, studium dokončil v Praze na Akademickém gymnáziu, kde jeho spolužáky byli také Jan Neruda a Vítězslav Hálek. Pak pokračoval studii přírodních věd, historie, jazyků a filozofie na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Poté se stal vychovatelem mladého Václava z šlechtické rodiny Kouniců a s ním procestoval část Evropy – Německo, Švýcarsko, Francii. Životní zkušenosti se projevily v jeho bohaté novinářské i spisovatelské činnosti. Od roku 1872 byl profesorem češtiny a němčiny na tehdy nové Českoslovanské akademii obchodní v Praze. Byl aktivní i v politickém životě. Od roku 1867 do roku 1871 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu, který ho roku 1867 zvolil i poslancem Říšské rady . Patřil do skupiny českých státoprávně orientovaných poslanců z Národní strany , kteří odmítali převzít mandáty kvůli výhradám k ústavnímu směřování Předlitavska. 19. června 1867 byl spolu s dalšími českými poslanci vyzván k udání důvodů pro nepřevzetí mandátů. 26. září 1868 pak byly mandáty těchto poslanců v zemském sněmu a tudíž i v Říšské radě prohlášeny za zaniklé. Již v 1. polovině 60. let nicméně v rámci Národní strany reprezentoval liberální křídlo, které se roku 1864 zaobíralo ideou na ustavení samostatné strany. 8. ledna 1864 se zúčastnil schůzky několika politiků a novinářů, kterou svolal Rudolf Thurn-Taxis. Na následné schůzce pak došlo k zformulování programu zamýšlené strany, ale k faktickému vydělení radikálně demokratického proudu z jednotné Národní strany tehdy ještě nedošlo. V srpnu ...

Více od autora