Augustin Eugen Mužík
Krůpěje rosy + Krvavé sonety + Básně biblické - SVÁZÁNO DO JEDNOHO SVAZKU

1902 | Nakladatelství nákladem J. Otty

Podtitul: Písně ve slohu národním. Podtitul: Písně ve slohu národním.

Obsažené svazky:

Krůpěje rosy, písně ve slohu národním 1902 (115 s.)
Krvavé sonety 1919 (36 s.)
Básně biblické, Agar ; Kain ; Sen Šalamúnov 1912 (180 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 79 Kč
	Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 999 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	115 + 36 + 180
Jazyk:	česky , slovensky
Edice:	Umělecké snahy
Vydání:	[vydalo Slov. odd. pri min. školstva a národnej osvety]
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 11. 2025 8:23
Číslo položky:	1471577

O autorech

Pavol Országh Hviezdoslav

Pavol Országh Hviezdoslav byl slovenský básník, spisovatel-prozaik, dramatik a překladatel, jedna z vedoucích osobností slovenské literatury a slovenské kultury vůbec. Narodil se na Oravě na severním Slovensku jako třetí dítě chudého zemana. Základní vzdělání nabyl ve svém rodišti, v Jasenové a v Leštinách. Jako žák měl velmi dobré studijní výsledky a v roce 1862 se dostal na gymnázium v maďarském Miškovci. Zde bydlel u svého strýčka – krejčovského mistra. Na prázdniny nejezdil domů, ale zůstával v Miškovci, kde prostudoval celou strýčkovu knihovnu. Tak si oblíbil poezii a díla maďarských básníků. Po strýčkově smrti v roce 1865 se vrátil domů na Slovensko a nastoupil na evangelické gymnázium v Kežmarku. Po ukončení gymnaziálních studií se přestěhoval do Prešova, kde studoval na Právnické akademii. V době studií pracoval jako editor studentského almanachu Napred. Studium ukončil v roce 1872 a začal působit jako advokátní koncipient ve slovenských městech Dolný Kubín, Martin nebo Senica. V roce 1875 v Budapešti složil advokátské zkoušky a otevřel si v Námestově samostatnou advokátní praxi. Všechna svá tvůrčí léta tak prožil na Oravě, kde působil také jako člen soudu nebo vedoucí filiálky Tatrabanky. V roce 1876 odjel do Dolného Kubína, kde se stal přísedícím soudcem, v květnu se oženil s Ilonou Novákovou, dcerou místního evangelického seniora. Jejich manželství bylo bezdětné, ale když v roce 1887 zemřela jeho matka, v roce 1888 jeho otec a o rok později i jeho bratr Mikuláš, rozhodl se s manželkou, že adoptují obě Mikulášovy děti, synovce Jaroslava a neteř Sidónii. V květnu roku 1918 vedl slovenskou delegaci na oslavách 50. výročí vzniku Národního divadla v Praze. Do svého projevu vložil náznak možného blízkého spolužití Slováků a Čechů. Proto koncem téhož roku nadšeně ...

Více od autora

Augustin Eugen Mužík

Augustin Eugen Mužík byl český básník, překladatel a dramatik. Narodil se v rodině truhláře, gymnázium vystudoval v letech 1871–1879 v Hradci Králové. Studoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, studia ale nedokončil. Po celý život se věnoval literatuře, pracoval jako nakladatelský redaktor. Žil v Praze, oženil se roku 1891 se vdovou Wilhelminou Hrabalovou, rozenou Pštrossovou . S podporou Svatoboru vycestoval v roce 1896 na Slovensko a do Haliče, v roce 1890 obdržel 150 zl. „k cestě do Moravy, do Alp a k moři Jaderskému“. Jeho první sbírka, elegicky laděná Jarní bouře , je velmi ovlivněna byronismem a romantismem vůbec, tento charakter ale v dalších sbírkách ustupuje do rezignovaného klidu, inspirovaného částečně českým venkovem a související také s náboženským laděním a poté do náboženské vroucnosti a také do soucitu s trpícími chudými . Jeho básně se inspirují husitským hnutím , ale i aktuální sociální tematikou a dále Mír , Krůpěje rosy , Postavy a děje . Prózou vydal Trosky života , Skvrny a paprsky , Tichá dramata, Zlomené okovy , Oni i ony . V orlím hnízdě je aktovka ze života K. Havlíčka Borovského . Kromě toho množství básní a prosy je v Květech, Zlaté Praze, Osvětě, Lumíru, Domácím krbu, Besedách lidu a ve Světozoru, kde byl přes čtvrt století hlavním redaktorem. Překládal z cizích jazyků např. z angličtiny báseň E. A. Poe „Havran“ a z němčiny román O. Ludwiga „Mezi nebem a zemí“ aj., na 15 operních textů z němčiny, francouzštiny, italštiny, polštiny a ruštiny. Byl členem výboru Máje a po Nerudovi a Sv. Čechovi i jeho předsedou. Psal také epiku, básně v próze, povídky a novely, všechny byly publiková...

Více od autora