Pavol Országh Hviezdoslav
Hájnikova žena

2025 | Nakladatelství Vydavateľstvo TATRAN, spol. s r.o.

„Pozdravujem vás, lesy, hory…“ Pavol Országh Hviezdoslav je jednou z najvýraznejších osobností slovenskej literatúry, ktorý sa aj napriek istej jazykovej náročnosti stal mýtom pre celé generácie čitateľov. Svoje umelecké meno si symbolicky „požičal“ od hviezd, čím naznačil svoj vysoký literárny zámer a duchovný roz…mer tvorby. História nášho vydavateľstva je veľmi úzko spätá s jeho menom. Hviezdoslavova knižnica bola v minulom storočí najčítanejšou edíciou, v ktorej roku 1960 vyšla Hájnikova žena – lyricko-epická básnická skladba, v ktorej sa bohatstvo jazyka spája s napätím príbehu o láske, vine a odpustení. V centre stojí hájnik Michal Čajka, jeho oddaná Hanka a zemiansky syn Artuš Villáni. Za kulisou nádhernej prírody sa odvíja zápas charakterov a spoločenských svetov. Najväčšiu poctu dielu vzdal významný slovenský básnik Laco Novomeský: „Jeho poézia je neprestajným vysokým napätím medzi nebom a zemou, medzi Bohom a človekom, medzi ideálnym Dobrom a ideálnou Spravodlivosťou a medzi zdrvujúcou a deptajúcou, ak chcete zahanbujúcou realitou.“ Nové vydanie prináša pôsobivé ilustrácie Zsolta Lukácsa a sprievodné slová Danky Podrackej. „Pozdravujem vás, lesy, hory…“ Pavol Országh Hviezdoslav je jednou z najvýraznejších osobností slovenskej literatúry, ktorý sa aj napriek istej jazykovej náročnosti stal mýtom pre celé generácie č…itateľov. Svoje umelecké meno si symbolicky „požičal“ od hviezd, čím naznačil svoj vysoký literárny zámer a duchovný rozmer tvorby. História nášho vydavateľstva je veľmi úzko spätá s jeho menom. Hviezdoslavova knižnica bola v minulom storočí najčítanejšou edíciou, v ktorej roku 1960 vyšla Hájnikova žena – lyricko-epická básnická skladba, v ktorej sa bohatstvo jazyka spája s napätím príbehu o láske, vine a odpustení. V centre stojí hájnik Michal Čajka, jeho oddaná Hanka a zemiansky syn Artuš Villáni. Za kulisou nádhernej prírody sa odvíja zápas charakterov a spoločenských svetov. Najväčšiu poctu dielu vzdal významný slovenský básnik Laco Novomeský: „Jeho poézia je neprestajným vysokým napätím medzi nebom a zemou, medzi Bohom a človekom, medzi ideálnym Dobrom a ideálnou Spravodlivosťou a medzi zdrvujúcou a deptajúcou, ak chcete zahanbujúcou realitou.“ Nové vydanie prináša pôsobivé ilustrácie Zsolta Lukácsa a sprievodné slová Danky Podrackej.

Stav

Nová

Skladem do týdne Odešleme nejpozději 20. 5. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	280
Jazyk:
ISBN10:	8022217638
ISBN:	9788022217637
Vydání:	2025
Vystaveno:	31. 1. 2026 7:2
Číslo položky:	1594737

O autorovi

Pavol Országh Hviezdoslav

Pavol Országh Hviezdoslav byl slovenský básník, spisovatel-prozaik, dramatik a překladatel, jedna z vedoucích osobností slovenské literatury a slovenské kultury vůbec. Narodil se na Oravě na severním Slovensku jako třetí dítě chudého zemana. Základní vzdělání nabyl ve svém rodišti, v Jasenové a v Leštinách. Jako žák měl velmi dobré studijní výsledky a v roce 1862 se dostal na gymnázium v maďarském Miškovci. Zde bydlel u svého strýčka – krejčovského mistra. Na prázdniny nejezdil domů, ale zůstával v Miškovci, kde prostudoval celou strýčkovu knihovnu. Tak si oblíbil poezii a díla maďarských básníků. Po strýčkově smrti v roce 1865 se vrátil domů na Slovensko a nastoupil na evangelické gymnázium v Kežmarku. Po ukončení gymnaziálních studií se přestěhoval do Prešova, kde studoval na Právnické akademii. V době studií pracoval jako editor studentského almanachu Napred. Studium ukončil v roce 1872 a začal působit jako advokátní koncipient ve slovenských městech Dolný Kubín, Martin nebo Senica. V roce 1875 v Budapešti složil advokátské zkoušky a otevřel si v Námestově samostatnou advokátní praxi. Všechna svá tvůrčí léta tak prožil na Oravě, kde působil také jako člen soudu nebo vedoucí filiálky Tatrabanky. V roce 1876 odjel do Dolného Kubína, kde se stal přísedícím soudcem, v květnu se oženil s Ilonou Novákovou, dcerou místního evangelického seniora. Jejich manželství bylo bezdětné, ale když v roce 1887 zemřela jeho matka, v roce 1888 jeho otec a o rok později i jeho bratr Mikuláš, rozhodl se s manželkou, že adoptují obě Mikulášovy děti, synovce Jaroslava a neteř Sidónii. V květnu roku 1918 vedl slovenskou delegaci na oslavách 50. výročí vzniku Národního divadla v Praze. Do svého projevu vložil náznak možného blízkého spolužití Slováků a Čechů. Proto koncem téhož roku nadšeně ...

Více od autora