Jurij Brězan
Jak šel slon na houby : [pro nejmenší]

1963 | Státní nakladatelství dětské knihy

Tři umělé pohádky, z nichž první vypráví o vláčku jedoucím za svým malým majitelem k moři, druhá o vlčku, který přinesl mamince šaty od švadleny a třetí o slonu, jenž na slimákovu radu šel hledat houby a poznal, jak jsou dobré. Tři umělé pohádky, z nichž první vypráví o vláčku jedoucím za svým malým majitelem k moři, druhá o vlčku, který přinesl mamince šaty od švadleny a třetí o slonu, jenž na slimákovu radu šel hledat houb…y a poznal, jak jsou dobré.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

bez hřbetu, vše drží

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)

	Stav Mírně opotřebená bez hřbetu, vše drží	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)	~~89 Kč~~ 79 Kč
	Stav Mírně opotřebená zašlé desky, stránky volně	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)	~~99 Kč~~ 79 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, bez hřbetu, vše drží
Vazba:	pevná
Počet stran:	[37]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Luděk Vimr
Překladatel:	Marie Kornelová
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 11. 2025 11:45
Číslo položky:	1462608

O autorovi

Jurij Brězan

Jurij Brězan byl nejvlivnějším lužickosrbským spisovatelem 2. poloviny 20. století. Od padesátých let svá díla publikoval pravidelně v hornolužické srbštině a němčině a položil tak základy k dvojjazyčnosti moderní lužickosrbské literatury. Se svými knihami, jmenovitě s prózou Christa, s trilogií o Felixi Hanuschovi stejně jako s romány Krabat a Obraz otce, získal velkou čtenářskou obec v Německu i v zahraničí. Českému čtenáři je jeho dílo k dispozici v českých a slovenských překladech. Jurij Brězan se narodil 9. června 1916 v saské hornolužické vsi Räckelwitz/Worklecy jako první dítě lamače kamene a rolníka Georga Bresana , toho času vojáka, a Marie, roz. Bräuer . Třebaže oba rodiče vedle svých úředních jmen na vsi používali lužickosrbská jména, na Brězanově rodném listě je uvedeno jméno Georg Bresan, které si změnil až v roce 1948 v souvislosti s přijetím Zákona pro ochranu práv srbského národa. Svého otce poznal teprve ve věku 2,5 let po té, co se v říjnu 1918 vrátil z Francie. Ve vesnici Räckelwitz/Worklecy, která leží v katolické oblasti Horní Lužice , navštěvoval malý, plavovlasý Jurij vesnickou školu s výukou v srbštině a němčině. Pro své výsledky i zjevné nadání byl doporučen ke studiu na víceletém městském gymnáziu v Budyšíně. Na toto německé gymnázium nastoupil v roce 1927, coby ministrant v Chrámu sv. Petra měl při tom nárok na ubytování v jednom z domů budyšínské kapituly. Již jako gymnazista se Brězan začal angažovat v lužickosrbské národnostní otázce: přispíval do lužického tisku články o „antislovanském smýšlení“ , o Bismarkově protipolské politice atp. Článek o uzdravění chřadnoucího národa z 21. prosince 1935 byl registrován tzv. Wendským oddělením , které provádělo státní dozor nad srbským národním a kulturním hnutím. T...

Více od autora