Jurij Brězan
Krabat

1982 | Nakladatelství Práce

Umělý mýtus, varianta biblického příběhu o stvoření světa. Autor v něm využil známé lužické pověsti o Krabatovi , člověku sahajícím po nebezpečném poznání. Brězan pohádkové prvky propojil s biblickými motivy a science-fiction a vytvořil jakýsi umělý mýtus. Jeho příběh se jakoby současně odehrává v různých historických… obdobích a fiktivní svět má současně archaickou i moderní podobu. Děj se zrychluje a náhle zpomaluje, vypravěč předkládá různé verze příběhu, hraje si s identitou hlavního hrdiny a mísí tragiku s humorem.

Umělý mýtus, varianta biblického příběhu o stvoření světa. Autor v něm využil známé lužické pověsti o Krabatovi , člověku sahajícím po nebezpečném poznání. Brězan pohádkové prvky propojil s biblickým…i motivy a science-fiction a vytvořil jakýsi umělý mýtus. Jeho příběh se jakoby současně odehrává v různých historických obdobích a fiktivní svět má současně archaickou i moderní podobu. Děj se zrychluje a náhle zpomaluje, vypravěč předkládá různé verze příběhu, hraje si s identitou hlavního hrdiny a mísí tragiku s humorem.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

lehce odřená obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Velmi dobrý lehce odřená obálka	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce odřená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	349
Jazyk:	česky
Překladatel:	Ingrid Vedralová
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Erb. Modrá řada, Erb : Malá řada
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 1. 2026 9:21
Číslo položky:	1541723

O autorovi

Jurij Brězan

Jurij Brězan byl nejvlivnějším lužickosrbským spisovatelem 2. poloviny 20. století. Od padesátých let svá díla publikoval pravidelně v hornolužické srbštině a němčině a položil tak základy k dvojjazyčnosti moderní lužickosrbské literatury. Se svými knihami, jmenovitě s prózou Christa, s trilogií o Felixi Hanuschovi stejně jako s romány Krabat a Obraz otce, získal velkou čtenářskou obec v Německu i v zahraničí. Českému čtenáři je jeho dílo k dispozici v českých a slovenských překladech. Jurij Brězan se narodil 9. června 1916 v saské hornolužické vsi Räckelwitz/Worklecy jako první dítě lamače kamene a rolníka Georga Bresana , toho času vojáka, a Marie, roz. Bräuer . Třebaže oba rodiče vedle svých úředních jmen na vsi používali lužickosrbská jména, na Brězanově rodném listě je uvedeno jméno Georg Bresan, které si změnil až v roce 1948 v souvislosti s přijetím Zákona pro ochranu práv srbského národa. Svého otce poznal teprve ve věku 2,5 let po té, co se v říjnu 1918 vrátil z Francie. Ve vesnici Räckelwitz/Worklecy, která leží v katolické oblasti Horní Lužice , navštěvoval malý, plavovlasý Jurij vesnickou školu s výukou v srbštině a němčině. Pro své výsledky i zjevné nadání byl doporučen ke studiu na víceletém městském gymnáziu v Budyšíně. Na toto německé gymnázium nastoupil v roce 1927, coby ministrant v Chrámu sv. Petra měl při tom nárok na ubytování v jednom z domů budyšínské kapituly. Již jako gymnazista se Brězan začal angažovat v lužickosrbské národnostní otázce: přispíval do lužického tisku články o „antislovanském smýšlení“ , o Bismarkově protipolské politice atp. Článek o uzdravění chřadnoucího národa z 21. prosince 1935 byl registrován tzv. Wendským oddělením , které provádělo státní dozor nad srbským národním a kulturním hnutím. T...

Více od autora