Jurij Brězan
Jak šel slon na houby : Pro nejmenší

1971 | Nakladatelství Albatros

Tři umělé pohádky, z nichž první vypráví o vláčku jedoucím za svým malým majitelem k moři, druhá o vlčku, který přinesl mamince šaty od švadleny a třetí o slonu, jenž na slimákovu radu šel hledat houby a poznal, jak jsou dobré. Tři umělé pohádky, z nichž první vypráví o vláčku jedoucím za svým malým majitelem k moři, druhá o vlčku, který přinesl mamince šaty od švadleny a třetí o slonu, jenž na slimákovu radu šel hledat houb…y a poznal, jak jsou dobré.

Stav

Mírně opotřebená

vybledlé desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vybledlé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	[37]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Luděk Vimr
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 6. 2026 11:6
Číslo položky:	1785844

O autorovi

Jurij Brězan

Jurij Brězan byl nejvlivnějším lužickosrbským spisovatelem 2. poloviny 20. století. Od padesátých let svá díla publikoval pravidelně v hornolužické srbštině a němčině a položil tak základy k dvojjazyčnosti moderní lužickosrbské literatury. Se svými knihami, jmenovitě s prózou Christa, s trilogií o Felixi Hanuschovi stejně jako s romány Krabat a Obraz otce, získal velkou čtenářskou obec v Německu i v zahraničí. Českému čtenáři je jeho dílo k dispozici v českých a slovenských překladech. Jurij Brězan se narodil 9. června 1916 v saské hornolužické vsi Räckelwitz/Worklecy jako první dítě lamače kamene a rolníka Georga Bresana , toho času vojáka, a Marie, roz. Bräuer . Třebaže oba rodiče vedle svých úředních jmen na vsi používali lužickosrbská jména, na Brězanově rodném listě je uvedeno jméno Georg Bresan, které si změnil až v roce 1948 v souvislosti s přijetím Zákona pro ochranu práv srbského národa. Svého otce poznal teprve ve věku 2,5 let po té, co se v říjnu 1918 vrátil z Francie. Ve vesnici Räckelwitz/Worklecy, která leží v katolické oblasti Horní Lužice , navštěvoval malý, plavovlasý Jurij vesnickou školu s výukou v srbštině a němčině. Pro své výsledky i zjevné nadání byl doporučen ke studiu na víceletém městském gymnáziu v Budyšíně. Na toto německé gymnázium nastoupil v roce 1927, coby ministrant v Chrámu sv. Petra měl při tom nárok na ubytování v jednom z domů budyšínské kapituly. Již jako gymnazista se Brězan začal angažovat v lužickosrbské národnostní otázce: přispíval do lužického tisku články o „antislovanském smýšlení“ , o Bismarkově protipolské politice atp. Článek o uzdravění chřadnoucího národa z 21. prosince 1935 byl registrován tzv. Wendským oddělením , které provádělo státní dozor nad srbským národním a kulturním hnutím. T...

Více od autora

Komentáře ke knize