Stav: |
Mírně opotřebená, prasklá předsádka, zkosený hřbet, blok se částečně odděluje od hřbetu desek, ale drží pohromadě
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Část souboru: | Gričská čarodejnica - Marija Jurić Zagorka (1969, Smena) |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 642 |
Jazyky: | slovensky |
Překladatel: | Ján Jankovič |
Edice: | Romány na pokračovanie 7x |
Vydání: | II. vyd. |
Vydáno v: | Bratislava |
Vystaveno: | so 16. března 2024 11:59 |
Číslo položky: | 794450 |
Dej prvého zväzku tohto románového cyklu sa odohráva v prostredí šľachtických sídel chorvátskeho panstva. Rozpráva o bezstarostnom živote šľachty, veĺmožov a magnátov. Pritom udržiava čitateľovu pozornosť typickými atribútmi romanticko-dobrodružnej literatúry: tajné chodby, záhadné zmiznutia, prestrojovanie osôb, tajomné vraždy, ziskuchtivosť, zločinnosť a boj proti nej.
Prvý zväzok Zagorkinho románového cyklu Gričská čarodejnica, ktorý predkladáme slovenským čitateľom, je plný neobyčajných a dramatických zápletiek, miestami pripomína napínavú detektívku. No hoci do popredia vystupuje napínavý dej, láska a nečakané zvraty, autorka sa vždy pridržiava historickej reality. Táto okolnosť len zvyšuje pútavosť jej románov.
Marija Jurić byla spisovatelka a první chorvatská profesionální novinářka. Podle ankety vyhlášené v roce 2005 záhřebským deníkem Vjesnik, je druhým nejčtenějším chorvatským autorem všech dob. V roce 2004 se v soutěži Největší Chorvat umístila na 34. místě. O životě Marie Jurić nebylo mnoho známo, dokonce ani datum narození. Původně bylo nejčastěji zmiňováno datum 1. ledna 1873, ale zkoumáním registrů ve Státním archivu bylo zjištěno, že se narodila dne 2. března 1873 ve vsi Negovec poblíž obce Vrbovac v bohaté rodině matky Josipe Domin a otce Ivana Juriće. Křtěna byla 3. března 1873 jménem Marianna. Dětství strávila v chorvatském Záhoří, kde její otec vlastnil farmu Golubovec a řídil statek Šanjugovo, vlastněný baronem Gezou Rauchem. Marija Jurić Zagorka byla zaměstnána v časopise Obzor, v roce 1896 jí v něm vyšel první článek, za několik let zde působila jako šéfredaktorka. Později začala vydávat první chorvatský „ženský časopis“ s názvem Ženski list a také časopis Hrvatica . Bojovala v nich nejen proti sociálnímu útlaku, maďarizaci a germanizaci chorvatské společnosti, ale i za práva žen. V roce 1903, poté, co zorganizovala masovou ženskou demonstraci, se dostala do vězení. Jejím rádcem a mecenášem byl Josip Juraj Strossmayer, který ji podporoval a k psaní románů povzbuzoval. Marija J. Zagorka udržovala velmi dobré kontakty i s politickými reprezentanty zemí, jejichž osud byl podobný historii Chorvatska. Patřili k nim T. G. Masaryk a Milan Hodža. Zemřela v Záhřebu 30. listopadu 1957. Pohřbena je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Je autorkou 34 románů a 14 dramat. Psala romány pro široké publikum, spojuje v nich milostné příběhy s prvky národní historie. Některé z jejích próz byly uvedeny jako divadelní hry, některé i zfilmovány. Jejímu dílu se věnoval překladatel Dušan Karpatský. V t...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem