Marija Jurić Zagorka
Gričská čarodejnica : Dvorná kamarila - IV. zväzok

1973 | Nakladatelství Smena

Štvrtý zväzok Zagorkinho románového cyklu Gričská čarodejnica. Dej sa odohráva v Rakúsko - Uhorsku a čiastočne v talianskej Parme za vlády Márie Terézie a jej syna Jozefa II., ktorý ju vystriedal na tróne. V prvej časti sledujeme predovšetkým osudy krásnej a šľachtenej grófky Nery Vojkffyovej a jej muža Sinišu, ktorým …sa napriek nepriazni kráľovnej a intrigám jezuitov podarilo napokon stretnúť a šťastne sa vrátiť do rodného Chorvátska. Ústrednou postavou druhej časti, nazvanej príznačne Burič na tróne, je Jozef II. Autorka idealizuje postavu tohto osvieteného panovníka, ktorý si získa sympatie čitateľov svojimi reformami aj osobnými vlastnosťami. Štvrtý zväzok Zagorkinho románového cyklu Gričská čarodejnica. Dej sa odohráva v Rakúsko - Uhorsku a čiastočne v talianskej Parme za vlády Márie Terézie a jej syna Jozefa II., ktorý ju vystriedal na t…róne. V prvej časti sledujeme predovšetkým osudy krásnej a šľachtenej grófky Nery Vojkffyovej a jej muža Sinišu, ktorým sa napriek nepriazni kráľovnej a intrigám jezuitov podarilo napokon stretnúť a šťastne sa vrátiť do rodného Chorvátska. Ústrednou postavou druhej časti, nazvanej príznačne Burič na tróne, je Jozef II. Autorka idealizuje postavu tohto osvieteného panovníka, ktorý si získa sympatie čitateľov svojimi reformami aj osobnými vlastnosťami.

Stav

Mírně opotřebená

zkosený hřbet, bez obálky, vazba u předsádky prasklá, pár stránek volně, vazba povolená, končí stránkou 730

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (16. 6. 2026)

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zkosený hřbet, bez obálky, vazba u předsádky prasklá, pár stránek volně, vazba povolená, končí stránkou 730
Vazba:	pevná
Počet stran:	742
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Michal Nadubinský
Edice:	Romány na pokračovanie
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	23. 3. 2026 9:25
Číslo položky:	1668532

O autorovi

Marija Jurić Zagorka

Marija Jurić byla spisovatelka a první chorvatská profesionální novinářka. Podle ankety vyhlášené v roce 2005 záhřebským deníkem Vjesnik, je druhým nejčtenějším chorvatským autorem všech dob. V roce 2004 se v soutěži Největší Chorvat umístila na 34. místě. O životě Marie Jurić nebylo mnoho známo, dokonce ani datum narození. Původně bylo nejčastěji zmiňováno datum 1. ledna 1873, ale zkoumáním registrů ve Státním archivu bylo zjištěno, že se narodila dne 2. března 1873 ve vsi Negovec poblíž obce Vrbovac v bohaté rodině matky Josipe Domin a otce Ivana Juriće. Křtěna byla 3. března 1873 jménem Marianna. Dětství strávila v chorvatském Záhoří, kde její otec vlastnil farmu Golubovec a řídil statek Šanjugovo, vlastněný baronem Gezou Rauchem. Marija Jurić Zagorka byla zaměstnána v časopise Obzor, v roce 1896 jí v něm vyšel první článek, za několik let zde působila jako šéfredaktorka. Později začala vydávat první chorvatský „ženský časopis“ s názvem Ženski list a také časopis Hrvatica . Bojovala v nich nejen proti sociálnímu útlaku, maďarizaci a germanizaci chorvatské společnosti, ale i za práva žen. V roce 1903, poté, co zorganizovala masovou ženskou demonstraci, se dostala do vězení. Jejím rádcem a mecenášem byl Josip Juraj Strossmayer, který ji podporoval a k psaní románů povzbuzoval. Marija J. Zagorka udržovala velmi dobré kontakty i s politickými reprezentanty zemí, jejichž osud byl podobný historii Chorvatska. Patřili k nim T. G. Masaryk a Milan Hodža. Zemřela v Záhřebu 30. listopadu 1957. Pohřbena je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Je autorkou 34 románů a 14 dramat. Psala romány pro široké publikum, spojuje v nich milostné příběhy s prvky národní historie. Některé z jejích próz byly uvedeny jako divadelní hry, některé i zfilmovány. Jejímu dílu se věnoval překladatel Dušan Karpatský. V t...

Více od autora