Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.

Gričská čarodejnica : 2. svazek - Spolok diablov

Marija Jurić Zagorka

Smena | 1991


479 Kč

Stav:
Dobrý
Dostupnost: Skladem pro e-shop
Vazba: Pevná, bez obálky
Počet stran: 528
Jazyky: slovensky
Překladatel: Ján Jankovič
Edice: Gričská čarodejnica 1x
Vydání: Vydání třetí
ISBN: 9788022101516
Vydáno v: Bratislava
Vystaveno: čt 14. prosince 2023 9:18
Číslo položky: 712780

Dej druhého zväzku sa odohráva v prostredí chorvátskej šľachty za čias panovania Márie Terézie. MALLEUS MALEFICARUM - tak znie titul tohto diela v origináli - bola zbierka zákonov, podľa ktorých súdili ešte v staroveku čarodejnice a ktorá dávala sudcom i ostatným predstaviteľom svetskej a cirkevnej moci široké možnosti prenasledovať nevinné obete.

Okolo krásnej a bystrej kontesy Nery Keglevičovej sa postupne sformuje skupina mladých ľudí, ktorí sa rozhodnú s nasadením vlastných životov bojovať za odstránenie týchto nezmyselných a krutých zákonov, proti hlúposti a poverčivosti.

Podobne ako Gričská čarodejnica aj Spolok diablov je plný prekvapujúcich zvratov a miestami pripomína napínavú detektívku.

Komentáře ke knize
Marija Jurić Zagorka

Marija Jurić byla spisovatelka a první chorvatská profesionální novinářka. Podle ankety vyhlášené v roce 2005 záhřebským deníkem Vjesnik, je druhým nejčtenějším chorvatským autorem všech dob. V roce 2004 se v soutěži Největší Chorvat umístila na 34. místě. O životě Marie Jurić nebylo mnoho známo, dokonce ani datum narození. Původně bylo nejčastěji zmiňováno datum 1. ledna 1873, ale zkoumáním registrů ve Státním archivu bylo zjištěno, že se narodila dne 2. března 1873 ve vsi Negovec poblíž obce Vrbovac v bohaté rodině matky Josipe Domin a otce Ivana Juriće. Křtěna byla 3. března 1873 jménem Marianna. Dětství strávila v chorvatském Záhoří, kde její otec vlastnil farmu Golubovec a řídil statek Šanjugovo, vlastněný baronem Gezou Rauchem. Marija Jurić Zagorka byla zaměstnána v časopise Obzor, v roce 1896 jí v něm vyšel první článek, za několik let zde působila jako šéfredaktorka. Později začala vydávat první chorvatský „ženský časopis“ s názvem Ženski list a také časopis Hrvatica . Bojovala v nich nejen proti sociálnímu útlaku, maďarizaci a germanizaci chorvatské společnosti, ale i za práva žen. V roce 1903, poté, co zorganizovala masovou ženskou demonstraci, se dostala do vězení. Jejím rádcem a mecenášem byl Josip Juraj Strossmayer, který ji podporoval a k psaní románů povzbuzoval. Marija J. Zagorka udržovala velmi dobré kontakty i s politickými reprezentanty zemí, jejichž osud byl podobný historii Chorvatska. Patřili k nim T. G. Masaryk a Milan Hodža. Zemřela v Záhřebu 30. listopadu 1957. Pohřbena je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Je autorkou 34 románů a 14 dramat. Psala romány pro široké publikum, spojuje v nich milostné příběhy s prvky národní historie. Některé z jejích próz byly uvedeny jako divadelní hry, některé i zfilmovány. Jejímu dílu se věnoval překladatel Dušan Karpatský. V t...

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Nevíte co číst?

Pošleme vám knihu z vašeho oblíbeného žánru jen za 29 Kč.

Zjistit více