F. X Šalda, Ludvík Svoboda
F.X. Šalda : studie s ukázkami z díla

1967 | Nakladatelství Svobodné slovo

František Xaver Šalda - studie s ukázkami z díla.
Monografie zahrnující nejprve rozsáhlou studii, podávající rozbor Šaldova díla a posléze ukázky z jeho tvorby, vybrané vesměs z dnes těžko dostupného Zápisníku . Knihu doplňuje četný obrazový materiál.
Vydáno k 100. výročí narození a 30. výročí úmrtí F.X. Šaldy .…
406 stran, 28 stran obrazové přílohy.
1. vydání. František Xaver Šalda - studie s ukázkami z díla.
Monografie zahrnující nejprve rozsáhlou studii, podávající rozbor Šaldova díla a posléze ukázky z jeho tvorby, vybrané vesměs z dnes těžko dostupn…ého Zápisníku . Knihu doplňuje četný obrazový materiál.
Vydáno k 100. výročí narození a 30. výročí úmrtí F.X. Šaldy .
406 stran, 28 stran obrazové přílohy.
1. vydání.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	405 , 28 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	21. svazek ed. 21. svazek ed. Odkazy pokrokových osobností naší minulosti, Odkazy pokrokových osobností
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 10. 2023 11:4
Číslo položky:	658299

O autorech

F. X Šalda

Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky . Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vážné nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.

Více od autora