Ladislav Hejdánek
Filosofie a víra

1990 | Nakladatelství Oikoymenh Evangelické nakladatelství

Soubor studií, které představují vývoj autorových myšlenek a úvah na téma vztahu filozofie a teologie zejména v moderním světovém protestantském myšlení. Soubor studií, které představují vývoj autorových myšlenek a úvah na téma vztahu filozofie a teologie zejména v moderním světovém protestantském myšlení.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami, poškozený hřbet

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý obálka s oděrkami, poškozený hřbet	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Dobrý stránky s fleky, obálka s flíčky	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami, poškozený hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	171
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085241021
ISBN:	9788085241020
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Oikúmené, Oikoymenh
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 10. 2025 11:27
Číslo položky:	1416197

O autorovi

Ladislav Hejdánek

Ladislav Hejdánek , byl český filosof, kritický žák Emanuela Rádla, Josefa Lukla Hromádky a Jana Patočky, jeden z mluvčích Charty 77 a emeritní profesor ETF UK. Hejdánek se po válce aktivně podílel na činnosti středoškolské a vysokoškolské YMCA a byl posledním předsedou pražského sdružení Akademické YMCA v roce 1949, když byla její činnost zastavena. V roce 1946 začal studovat matematiku, poté přešel na filosofii a sociologii. V únoru 1948 patřil mezi cca 200 vysokoškolských studentů, kteří šli na Hrad žádat prezidenta Edvarda Beneše, aby nepřijímal demisi nekomunistických ministrů. V roce 1952 dostudoval filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy s disertační prací Pojetí pravdy a některé jeho ontologické předpoklady. Jeho učiteli filosofie byli Jan Blahoslav Kozák a Jan Patočka. Nežijícím, ale rozhodujícím učitelem se mu stal Emanuel Rádl, jehož Útěchu z filosofie za války opsal na psacím stroji. V protestantském intelektuálním společenství, v YMCA se jeho učiteli stali Josef Lukl Hromádka, Josef Bohumil Souček a Božena Komárková. V roce 1953 se oženil s Hedou Kofránkovou a vychovali spolu čtyři dcery. S Jakubem Trojanem, Alfrédem Kocábem, Janem Šimsou, Boženou Komárkovou, Milanem Balabánem, Janem Čapkem, Jaroslavem Pfannem, Jaromírem Procházkou, Ladislavem Pokorným a dalšími vytvořili na konci padesátých let reformní evangelické hnutí Nová orientace, jemuž šlo o občanskou interpretaci evangelia do tehdejších společenských, církevních i politických poměrů, což činilo těžkou hlavu StB, církevním tajemníkům i církevnímu vedení. Navázal přátelské ekumenické vztahy s demokraticky orientovanými katolíky – především s Jiřím Němcem, s nímž několik desetiletí úzce spolupracoval na filosofické, křesťanské i politické frontě, dále se Zdeňkem Bonaventurou Boušem, Václavem Freiem, Karlem Flossem, Janem Sokolem a dalšími. V šedesátých letech se účastnil dialogu křesťanů s marxisty, přede...

Více od autora