Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Ladislav Hejdánek
Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti

Ladislav Hejdánek
Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti

1997 | Nakladatelství Oikoymenh

Řecký způsob filozofického myšlení sice rozlišuje mezi skutečností a jejím slovním vyjádřením, avšak současně "nepředmětné jevy" interpretuje jako pouhé předměty. Tento zpředmětňující přístup pojímá myšlený předmět jako aktuálně přítomný. Skutečný život v Řecký způsob filozofického myšlení sice rozlišuje mezi skutečností a jejím slovním vyjádřením, avšak současně "nepředmětné jevy" interpretuje jako pouhé předměty. Tento zpředmětňující přístup pojímá m…yšlený předmět jako aktuálně přítomný. Skutečný život v

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

špinavá obálka, ohnuté rohy

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, špinavá obálka, ohnuté rohy
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	197
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086005399
ISBN:	9788086005393
Edice:	Oikúmené
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 11. 2025 11:9
Číslo položky:	1458133

O autorovi

Ladislav Hejdánek

Ladislav Hejdánek , byl český filosof, kritický žák Emanuela Rádla, Josefa Lukla Hromádky a Jana Patočky, jeden z mluvčích Charty 77 a emeritní profesor ETF UK. Hejdánek se po válce aktivně podílel na činnosti středoškolské a vysokoškolské YMCA a byl posledním předsedou pražského sdružení Akademické YMCA v roce 1949, když byla její činnost zastavena. V roce 1946 začal studovat matematiku, poté přešel na filosofii a sociologii. V únoru 1948 patřil mezi cca 200 vysokoškolských studentů, kteří šli na Hrad žádat prezidenta Edvarda Beneše, aby nepřijímal demisi nekomunistických ministrů. V roce 1952 dostudoval filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy s disertační prací Pojetí pravdy a některé jeho ontologické předpoklady. Jeho učiteli filosofie byli Jan Blahoslav Kozák a Jan Patočka. Nežijícím, ale rozhodujícím učitelem se mu stal Emanuel Rádl, jehož Útěchu z filosofie za války opsal na psacím stroji. V protestantském intelektuálním společenství, v YMCA se jeho učiteli stali Josef Lukl Hromádka, Josef Bohumil Souček a Božena Komárková. V roce 1953 se oženil s Hedou Kofránkovou a vychovali spolu čtyři dcery. S Jakubem Trojanem, Alfrédem Kocábem, Janem Šimsou, Boženou Komárkovou, Milanem Balabánem, Janem Čapkem, Jaroslavem Pfannem, Jaromírem Procházkou, Ladislavem Pokorným a dalšími vytvořili na konci padesátých let reformní evangelické hnutí Nová orientace, jemuž šlo o občanskou interpretaci evangelia do tehdejších společenských, církevních i politických poměrů, což činilo těžkou hlavu StB, církevním tajemníkům i církevnímu vedení. Navázal přátelské ekumenické vztahy s demokraticky orientovanými katolíky – především s Jiřím Němcem, s nímž několik desetiletí úzce spolupracoval na filosofické, křesťanské i politické frontě, dále se Zdeňkem Bonaventurou Boušem, Václavem Freiem, Karlem Flossem, Janem Sokolem a dalšími. V šedesátých letech se účastnil dialogu křesťanů s marxisty, přede...

Více od autora