Julius Zeyer
2X KOMPLET Julius Zeyer + F. S. Procházka : Kytička poesie k výročí šedesátých narozenin básníkových + Dramatická díla IV

1906 | Nakladatelství Unie

Čtvrtý díl souboru Zeyerových dramat. Pod jabloní je poslední Zeyerova hra. Je inspirována srbskou lidovou tvorbou a zachycuje pohádkový příběh Živana a Danici, skromného páru, jenž v prostotě dovede nalézt štěstí. Příchod ženichův je koncipován jako středověké liturgické drama neurčené pro inscenaci. Libušin hněv, boh…atýrská k omedie ve třech dějstvích, pojednává o lásce tří sester z české mytologie – Kazi, Teta a Libuše se snaží získat své ženichy, přičemž překonávají nesnáze, které jim způsobí jejich příbuzná Zvratka. Čtvrtý díl souboru Zeyerových dramat. Pod jabloní je poslední Zeyerova hra. Je inspirována srbskou lidovou tvorbou a zachycuje pohádkový příběh Živana a Danici, skromného páru, jenž v prostotě dovede …nalézt štěstí. Příchod ženichův je koncipován jako středověké liturgické drama neurčené pro inscenaci. Libušin hněv, bohatýrská k omedie ve třech dějstvích, pojednává o lásce tří sester z české mytologie – Kazi, Teta a Libuše se snaží získat své ženichy, přičemž překonávají nesnáze, které jim způsobí jejich příbuzná Zvratka.

Obsažené svazky:

Kytička poesie k výročí šedesátých narozenin básníkových... 1921 (189 s.)
Dramatická díla, Pod jabloní, Příchod ženichův, Libuši... 1906 IV (133 s.)

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

zachovalý stav

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý evidenční lístek z knihovny původního majitele nalepený na vnitřku desek	Skladem pro e-shop	79 Kč
	Stav Velmi dobrý zachovalý stav	KOMPLET Skladem pro e-shop	179 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, zachovalý stav
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	133 + 189
Jazyk:	česky
Edice:	Spisy Julia Zeyera
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 11. 2025 11:14
Číslo položky:	1477816

O autorech

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora

František Serafínský Procházka

František Serafínský Procházka, František Seraf Procházka byl český redaktor, básník a spisovatel. Pokřtěn jménem sv. Františka z Assisi, kterému se říkalo Serafínský a to podle zjevení Krista obklopeného anděly serafy. Jeho křestní jméno je často mylně zapisováno. V letech 1873–1881 vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté vstoupil v Olomouci do kněžského semináře. Po dvou letech odešel do Prahy studovat filozofii, latinu, řečtinu a češtinu na Karlovu univerzitu. Po absolvování byl krátce učitelem na několika místech Prahy. Od roku 1891 pracoval ve Vilímkově nakladatelství jako redaktor Malého čtenáře. Od roku 1900 řídil městskou knihovnu v Praze na Královských Vinohradech. Od roku 1901 se stal redaktorem České grafické unie a v letech 1913–1939 řídil časopis Zvon. Zapojil se do činnosti v řadě tehdejších kulturních organizací – Moravská beseda, Svatobor, Spolek Máj, Společnost literatury pro mládež, Masarykův lidovýchovný ústav v Praze. Stal se členem České akademie věd a umění. Hlavní těžiště jeho velice rozmanité práce bylo věnováno tvorbě pro děti. Čeští skauti jej znají jako autora textu junácké hymny. Zemřel 28. ledna 1939 v Praze.

Více od autora