Julius Zeyer
Dramatická díla I. : Doňa Sanča, Tři komedie, Legenda z Erinu

1928 | Nakladatelství Unie

První díl souborného vydání Zeyerových dramat obsahuje hru Doňa Sanča, milostnou tragédii ze 14. století, v níž se španělská doňa zamiluje do nevlastního syna; dále oddíl nazvaný Tři komedie a obsahující díla Bratři , Z dob růžového jitra a Lásky div ; a konečně hru Legenda z Erinu, tragédii o Ossianovi, synovi irskéh…o krále Finna.

3. vydání. První díl souborného vydání Zeyerových dramat obsahuje hru Doňa Sanča, milostnou tragédii ze 14. století, v níž se španělská doňa zamiluje do nevlastního syna; dále oddíl nazvaný Tři komedie a obsahuj…ící díla Bratři , Z dob růžového jitra a Lásky div ; a konečně hru Legenda z Erinu, tragédii o Ossianovi, synovi irského krále Finna.

3. vydání.

s kódem LETO26: 125 Kč

Stav

Dobrý

odřený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, odřený hřbet
Vazba:	pevná, Polokožená převazba, zlacená horní ořízka
Počet stran:	300
Jazyk:	česky
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Spisy Julia Zeyera
Vydání:	3. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 9. 2024 14:37
Číslo položky:	973462

O autorovi

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora