Knihy
Historie
Světová historie
Jaroslav Vrchlický
Devatenácté století slovem i obrazem

Jaroslav Vrchlický: Devatenácté století slovem i obrazem

Jaroslav Vrchlický, F. V Krejčí, Bohumil Bauše, Jaroslav Šedivý, František Xaver Harlas, Karel Štěpánek, František Mašek, Karel Jonáš, Josef Jakub Toužimský, Jaromír Borecký, Jan Ladecký, Alois Irmler, Jaroslav Preis, Ondřej Schrutz, Břetislav Šetlík
Devatenácté století slovem i obrazem : Díl 1-4

1904 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Obsažené svazky:

Devatenácté století slovem i obrazem, dějiny politické a kulturní 1904 Díl I., svazek prvý (616 s.)
Devatenácté století slovem i obrazem - díl I. svazek druh..., dějiny politické a kulturní 1904 Díl I. svazek 2. (Strana 618-1134, xx)
Devatenácté století slovem i obrazem, dějiny politické a kulturní 1904 Díl II. svazek 1. (428 s.)
Devatenácté století slovem i obrazem, Dějiny politické a kulturní 1904 díl II. svazek druhý (430-890)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

desky s oděrkami

Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026

Další varianty

Stav Dobrý desky s oděrkami	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026	~~799 Kč~~
Stav Dobrý vazby lehce odřené, zachovalý stav, převazba, polokožená	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026	~~1 999 Kč~~
Stav Dobrý převazba, polokožená	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, desky s oděrkami
Poznámka:	není uveden rok vydání
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	428 + 616 + 460 + 516
Jazyk:	česky
Editor:	Jan Klecanda
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 3. 2026 18:24
Číslo položky:	1646575

O autorech

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida , byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Narodil se v domě č. p. 103 v Lounech jako syn Jakuba Fridy a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do Slaného a Emil Frida žil do deseti let u svého strýce, faráře Antonína Koláře v Ovčárech u Kolína. Zde navštěvoval první ročníky obecné školy , do hlavní školy chodil krátce v Kolíně v letech 1861–1862. Na Gymnáziu ve Slaném studoval od roku 1862. Tam byl jeho spolužákem Václav Beneš Třebízský, dále v Praze a v roce 1872 maturoval v Klatovech. Verše začal psát už během studií. Pseudonym Jaroslav Vrchlický si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia Josefa Thomayera. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický . V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 metrů čtverečních. Veden strýcovým příkladem vstoupil Vrchlický po maturitě do pražského Arcibiskupského semináře. V roce 1873 ale přestoupil na filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval dějepis, filozofii a románskou filologii. V době studií učil češtinu francouzského historika Ernesta Denise, který mu zprostředkoval první kontakty s francouzskou kulturou. První literární práce mu k tisku zprostředkovala redaktorka Sofie Podlipská, do níž se Vrchlický podle dochované korespondence zamiloval. Podlipská byla o dvacet let starší a moudře mu k životnímu vztahu i sňatku nabídla svou, tehdy patnáctiletou, dceru Ludmilu. Jeho první sbírka milost...

Více od autora

F. V Krejčí

František Václav Krejčí byl český spisovatel, novinář, kritik a překladatel, politik, meziválečný poslanec a senátor za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Už koncem 19. století se angažoval v sociálně demokratickém hnutí, kam přešel jako původně studentský aktivista blízký proudu takzvaných realistů, který měl zpočátku blízko ke Straně pokrokových socialistů. V roce 1896 se podílel na vzniku Dělnické akademie, jejíž zřízení inspiroval Tomáš Garrigue Masaryk. V letech 1897–1933 vedl kulturní rubriku deníku Právo lidu, která díky němu dosáhla vysoké úrovně. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Později přešel do horní komory parlamentu. V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do roku 1935.

Více od autora