Bohumil Bauše
středoškolský profesor, popularizátor přírodních věd
Bohumil Bauše byl český učitel, přírodovědec, spisovatel a překladatel. Pocházel z rodiny středoškolského profesora Václava Baušeho a jeho manželky Eleonory, rozené Bartákové. Po absolvování gymnasia v Hradci Králové pokračoval studiem na filozofické fakultě Karlovy-Ferdinandovy univerzity v Praze. Po jejím ukončení, povinné praxi suplenta a složení pedagogické zkoušky nastoupil jako středoškolský učitel, postupně na gymnasiích v Jindřichově Hradci, Německém Brodě a Táboře. Po smrti první ženy Zdenky roku 1876 zakotvil v Praze, kde od školního roku 1876/77 vyučoval na c. k. vyšším reálném gymnasiu v Truhlářské ulici. Roku 1880 se podruhé oženil, s Hermínou Stiebitzovou , s níž měl syny Prok…opa, Ivana a dceru Marii, které patřila k prvním posluchačkám filozofie na Karlově univerzitě. V roce 1905 odešel do důchodu s titulem školního rady. Jako veliký propagátor přírodních věd napsal mnoho článků do školních programů a výročních zpráv škol, v nichž působil, a mnoho odborných fejetonů do různých časopisů přírodovědeckých i beletristických. Některé pak vyšly knižně. Byl autorem několika odborných knížek a spoluautorem Ottova slovníku, Brehmova Života zvířat. Překládal různé články z cizích jazyků a k překladům jiných kolegů psal úvodníky či doslovy. a mnoho dalších a další
Bohumil Bauše byl český učitel, přírodovědec, spisovatel a překladatel. Pocházel z rodiny středoškolského profesora Václava Baušeho a jeho manželky Eleonory, rozené Bartákové. Po absolvování gymnasia v Hradci Králové pokračoval studiem na filozofické fakultě Karlovy-Ferdinandovy univerzity v Praze. Po jejím ukončení, povinné praxi suplenta a složení pedagogické zkoušky nastoupil jako středoškolský učitel, postupně na gymnasiích v Jindřichově Hra…dci, Německém Brodě a Táboře. Po smrti první ženy Zdenky roku 1876 zakotvil v Praze, kde od školního roku 1876/77 vyučoval na c. k. vyšším reálném gymnasiu v Truhlářské ulici. Roku 1880 se podruhé oženil, s Hermínou Stiebitzovou , s níž měl syny Prokopa, Ivana a dceru Marii, které patřila k prvním posluchačkám filozofie na Karlově univerzitě. V roce 1905 odešel do důchodu s titulem školního rady. Jako veliký propagátor přírodních věd napsal mnoho článků do školních programů a výročních zpráv škol, v nichž působil, a mnoho odborných fejetonů do různých časopisů přírodovědeckých i beletristických. Některé pak vyšly knižně. Byl autorem několika odborných knížek a spoluautorem Ottova slovníku, Brehmova Života zvířat. Překládal různé články z cizích jazyků a k překladům jiných kolegů psal úvodníky či doslovy. a mnoho dalších a další
-
Kategorie:
- Příroda a biologie
- Botanika
- Zdraví a medicína
- Léčivé rostliny
- Fyzika a příbuzné vědy
- Fyzika
- 19. století
- Zoologie
- Vzácné knihy
- Geografie, cestopisy a místopis
- Severní Amerika
- Latinská Amerika
- Cestopisy
- Beletrie
- Francouzská literatura
- Ekologie
- Filozofie a náboženství
- Filozofie
- Česko a Slovensko
- Turistický průvodce
- Chovatelství
- Spiritualita a new age
- Alternativní medicína
- Historie
- Staré písemnictví
- Geologie, archeologie a mineralogie
- Pohádky a knihy pro mládež
- Knihy pro mládež
- Biologie
- Encyklopedie a učebnice
- Encyklopedie
- Sociologie a příbuzné vědy
- Politologie
- Světová historie
- Pohádky před r. 1945
- Vazby
- Doprava a auto-moto
- Letadla
- Válečná literatura
- Válečná próza
- Česká a Slovenská historie
- Evropská historie
- Knižní kultura a typografie
- Knižní kultura
- Dobrodružné
- Dobrodružné před r. 1945
- Romány pro ženy a dívky
- Červená knihovna a romány do r. 1945
- Výhodné komplety
- Česká literatura
- Astronomie
- Umění a architektura
- Výtvarné umění
- Chemie
- Vlaky
- Technika a technologie
- Elektrotechnika
- Strojírenství
- Válečná historie
- Ruská literatura
- Pověsti a mýty
