Knihy
Historie
Antika
Titus Livius
Dějiny II - III

Titus Livius, Titus Livius Patavinus
Dějiny I - VI

1972 | Nakladatelství Svoboda

Psané dějiny se objevily v Římě zhruba padesát let poté, kdy se toto město seznámilo s prvním literárním dílem vůbec. Došli tedy Římané k zaznamenávání svých dějin ve srovnání s Řeky velmi brzy, ovšem právě jen díky tomu, že se tomuto umění mohli od Řeků naučit a na ně navázat. Naše představy o raném římském dějepisect…ví jsou bohužel velmi neúplné, což snadno pochopíme, uvědomíme-li si, ~e z celého republikánského období jsou úplně zachovány jen dm spisky Sallustiovy a Caesarovy Zápisky. Z více než drou tuctů významnějších historiků máme jen množství vétšinoú příliš skromných fragmentů, některé známe pouze podle jména. Tento neútěšný stav byl způsoben především skutečností, že tito historikové většinou opakovaně zpracot'ávali totéž téma jen z poněkud jiného zorného úhlu; jak se rozvíjel umělecký vkus publika, byla dávána stále přednost autorům novějším, kteří svým dokonalejším .zpracováním. zatlačovali autory starší, až nakonec Livius svou zaslouženou popularitou překryl všechny starší velké dějiny, které se staly zbytečné.
Ještě horší je to s našimi znalostmi o tom, co předcházelo psané historii, jaký historický materiál měli historikové le dispozici pro svou tvorbu a jak dalece byl tento materiál spolehlivý. Upřímně řečeno, víme-li o republikánských psaných dějinách přece jen dost, pak o před literárním materiálu víme jistě jen to, že existoval. Existovaly oficiální státní dokumenty, které mohly sahat až do doby, kdy se začalo užívat písma . Byla zaznamenávána rozhodnutí úředníků, nařízení rituální i úřední. … Psané dějiny se objevily v Římě zhruba padesát let poté, kdy se toto město seznámilo s prvním literárním dílem vůbec. Došli tedy Římané k zaznamenávání svých dějin ve srovnání s Řeky velmi brzy, ovšem… právě jen díky tomu, že se tomuto umění mohli od Řeků naučit a na ně navázat. Naše představy o raném římském dějepisectví jsou bohužel velmi neúplné, což snadno pochopíme, uvědomíme-li si, ~e z celého republikánského období jsou úplně zachovány jen dm spisky Sallustiovy a Caesarovy Zápisky. Z více než drou tuctů významnějších historiků máme jen množství vétšinoú příliš skromných fragmentů, některé známe pouze podle jména. Tento neútěšný stav byl způsoben především skutečností, že tito historikové většinou opakovaně zpracot'ávali totéž téma jen z poněkud jiného zorného úhlu; jak se rozvíjel umělecký vkus publika, byla dávána stále přednost autorům novějším, kteří svým dokonalejším .zpracováním. zatlačovali autory starší, až nakonec Livius svou zaslouženou popularitou překryl všechny starší velké dějiny, které se staly zbytečné.
Ještě horší je to s našimi znalostmi o tom, co předcházelo psané historii, jaký historický materiál měli historikové le dispozici pro svou tvorbu a jak dalece byl tento materiál spolehlivý. Upřímně řečeno, víme-li o republikánských psaných dějinách přece jen dost, pak o před literárním materiálu víme jistě jen to, že existoval. Existovaly oficiální státní dokumenty, které mohly sahat až do doby, kdy se začalo užívat písma . Byla zaznamenávána rozhodnutí úředníků, nařízení rituální i úřední. …

Obsažené svazky:

Dějiny, Urbe condita libri 1979 I (502 s., 2. vyd.)
Dějiny II - III, 17. Antická knihovna 1972 (587 s., 1. vyd.)
Dějiny, dějiny římské od založení města 1973 IV (536 s., 1. vyd.)
Dějiny, Livius 1975 V (638 s., 1. vyd.)
Dějiny, 34 zv. Antická knihovna 1976 VI (660 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	599 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	599 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	79 Kč
Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	69 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	499 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	349 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	502 + 660 + 638 + 587 + 536
Jazyk:	česky
Překladatel:	Čestmír Vránek, Pavel Kucharský, Marie Husová
Edice:	11, 17, 21, 28, 34. svazek ed. 11, 17, 21, 28, 34. svazek ed. Antická knihovna, 2, 4, 5. svazek ed. 2, 4, 5. svazek ed. Dějiny (Livius)
Vydání:	Vydání II
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 3. 2025 8:33
Číslo položky:	1189363

O autorech

Radislav Hošek

Radislav Hošek byl český klasický filolog. Působil jako vysokoškolský pedagog v Brně, v Praze a Trnave. Je autorem několika samostatných monografií a odborných časopiseckých studií o různých stránkách kulturního a společenského života ve starověkém Řecku a Římě. Překládal z klasické řečtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny. Narodil se v rodině Karla Hoška , administrativního ředitele FF Masarykovy univerzity a bývalého ruského legionáře a jeho manželky Heleny, rozené Juškevičové . V letech 1933–1941 studoval na brněnském gymnáziu v Legionářské ulici, kde také maturoval. Během války žil v Brně. Dva roky pracoval v Zemském archivu, pak, až do konce války, v Úřadu ochrany práce. Koncem války se zapojil do činnosti odbojové skupiny Předvoj. V letech 1945–1949 studoval klasickou filologii na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Roku 1946 vstoupil do KSČ a setrval v ní až do osmdesátých let. V roce 1949 se oženil s Naděždou Haluzovou. S tou se rozvedl a roku 1951 si vzal Jiřinu Kupkovou. Ani toto manželství nezůstalo trvalé. Jeho třetí partnerkou, s níž žil až do smrti, se stala filoložka Jana Nechutová. Po ukončení studií na Masarykově univerzitě zůstal jako pedagog. V roce 1961 získal titul kandidát věd, o rok později se na své alma mater habilitoval. V roce 1966 se na téže škole stal profesorem antické literatury. V polovině 60. let byl vedoucím redaktorem Sborníku prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. V letech 1965–2002 přednášel na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Mj. zde ve školním roce 1969/1970 vedl kurs "Císařský Řím" a ve školním roce 1973/1973 "Řecké náboženství". Pedagogickou kariéru zakončil na Trnavské univerzitě, kde učil v letech 2000–2004. Hošek udržoval blízká přátelství s mnoha kolegy z oboru. Jedním z nich byl i překladatel z řečtiny a latiny Rudolf Mertlík, který v době vlády KSČ nesměl publikovat. Hošek jeho překladům propůjčil své...

Více od autora

Titus Livius

Titus Livius, podle svého rodiště také Patavinus byl římský spisovatel a historik, autor monumentálních dějin Říma Ab urbe condita. O Liviovi je známo velmi málo, hlavním pramenem je biskup Eusebius a jeho Chronicon. Pocházel z bohaté a pravděpodobně významné rodiny, takže byl finančně nezávislý. Vzdělání získal v Patavii a na své rodiště byl do smrti velmi hrdý. Tamní občané získali římské občanství až v roce 48 př. n. l. a zůstali dlouho věrni Pompeiovi a republice a nepodporovali Caesara. Občanská válka v letech 49 až 45 př. n. l. možná způsobila, že Livius neabsolvoval studijní pobyt v Řecku, což bylo u mladých vzdělaných mužů v té době obvyklé. Ve věku 28 let a patrně už po občanské válce odešel do Říma, kde se věnoval literatuře, historii a filosofii. Pobýval v domě Maecenatově, kde se patrně také spřátelil s Gaiem Octaviem, pozdějším císařem Augustem. Svým dílem se významně podílel na jeho programu upevnění říše obnovou starých římských ctností, podobně jako další autoři tak zvaného „zlatého věku římské literatury“ , a byl také učitelem pozdějšího císaře Claudia. Livius nebyl voják a patrně nezastával žádný veřejný úřad, čímž se lišil od starších římských historiků, a věnoval se pouze studiu a psaní. Psal filosofické dialogy i rétorické texty, které se však nezachovaly. Pobýval patrně střídavě v Římě a v Padově, kde také zemřel. Osobní přátelství s Augustem a s císařskou rodinou umožnilo Liviovi dobrý přístup do knihoven a archívů, takže mohl zpracovat velké množství pramenných informací. Své zdroje často cituje a pokud se rozcházejí, uvádí i protichůdná mínění, což dává jeho dílu velikou cenu. Ačkoli je často ke svým pramenům, zejména k pověstem a bájím, poměrně kritický, přece jeho záměr nebyl pouze historiografický v moderním slova smyslu, nýbrž literární a vzdělávací, možná dokonce politický. Šlo mu o pozvednutí říše a národa, o nápravu mravních poměrů a o posílení řím...

Více od autora