F. X Šalda
České medailóny : výbor z kritických studií o české literatuře

1959 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění SNKLHU

Výbor z kritických studií o české literatuře. Zásadní literárněkritické eseje o nejvýznamnějších osobnostech, které svým dílem zasáhly do bojů a zápasů na cestě vývoje české literatury v hrubém rozmezí jednoho století. Obsahuje studie zamýšlející se nad dílem F.L. Čelakovského, K.H. Máchy, B. Němcové, V. Hálka, J. Neru…dy, S. Čecha, J. Vrchlického, J. Zeyera, J. Arbesa, A. Staška, T. Novákové, I. Herrmanna, V. Mrštíka, A. Sovy, O. Březiny, K. Hlaváčka, B. Benešové, J. Macha, J. Hořejšího a J. Wolkra. Výbor z kritických studií o české literatuře. Zásadní literárněkritické eseje o nejvýznamnějších osobnostech, které svým dílem zasáhly do bojů a zápasů na cestě vývoje české literatury v hrubém rozmez…í jednoho století. Obsahuje studie zamýšlející se nad dílem F.L. Čelakovského, K.H. Máchy, B. Němcové, V. Hálka, J. Nerudy, S. Čecha, J. Vrchlického, J. Zeyera, J. Arbesa, A. Staška, T. Novákové, I. Herrmanna, V. Mrštíka, A. Sovy, O. Březiny, K. Hlaváčka, B. Benešové, J. Macha, J. Hořejšího a J. Wolkra.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 39 Kč
	Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	~~39 Kč~~ 29 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	304
Jazyk:	česky
Edice:	215. svazek ed. 215. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 7. 2024 12:24
Číslo položky:	897280

O autorovi

F. X Šalda

Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky . Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vážné nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.

Více od autora