Všichni Autoři a témata

Jaroslav Koronovský (1)

Překladatel z němčiny a ruštiny.

Jaroslav Kořán (2)

Jaroslav Kořán, nar. 17. ledna 1940 v Praze je český překladatel z angličtiny, scénárista, podnikatel a politik. V roce 1968 absolvoval scénáristiku a dramaturgii na filmové fakultě AMU. Poté pracoval několik let v filmovém studiu Barrandov jako scénárista. Pracoval například na snímku Smrt si vybírá. V roce 1973 byl spolu s Ivanem Jirousem zatčen v hospodě při zpívání „bujarých písní o Rusech-vrazích“. Ve vězení strávil jeden rok. Po propuštění pracoval jako strojník Pražských kanalizací a vodních toků. V sedmdesátých a osmdesátých letech překládal z angličtiny a němčiny převážně moderní beletrii. Do češtiny převedl celkem 71 děl od Vonneguta, Dahla, Wyndhama, Bukowského a dalších Po revoluci se věnoval politice a spoluzakládal občanské fórum. 1. února 1990 se stal pražským primátorem. Ve funkci vydržel až do13. září následujícího roku kdy byl odvolán a vystřídal ho Milan Kondr. Potom, v letech 1992 až 95 byl šéfredaktorem české mutace časopisu Playboy. A od roku 1995 je ředitelem Gallery s. r. o., která se zaměřuje na pořádání výstav a vydávání výtvarných publikací.

Jaroslav Kopš (2)

Narozen 1916, zemřel 1991. Pracovník podniku Drogerie, ředitel Koněpruských jeskyní a památkové péče na Berounsku, zabýval se archeologií a speleologií Berounska, publikace z oboru speleologie, chemické technologie a kulturní historie.

Jaroslav Kopřiva (1)

Pedagog, autor středoškolských učebnic chemie.

Jaroslav Kopřiva (2)

Pracoval téměř celý svůj tvůrčí život jako novinář. Působil v denících Mladá fronta, Zemské noviny a Večerník Praha, dlouhá léta byl také členem redakce týdeníku pro mládež Sedmička. Publikoval řadu povídek a novel, je také autorem rodokapsů - např. Zlato Aztéků - ty ovšem podepisoval pseudonymem Jerry Coopper. Kniha Bestie, monstra, příšery je vlastně jeho prvotinou, kterou napsal v prvním roce svého zaslouženého důchodu.

Jaroslav Kopáček (2)

Narozen 1. 3. 1931 v Ostravě. Emeritní profesor na Fakultě strojní Vysoké školy báňské - Technické univerzitě Ostrava. Oblastí jeho zájmu jsou především hydraulické a pneumatické mechanismy. Publikuje v oboru.

Jaroslav Kopa (2)

Narozen v roce 1905. PhDr., historik umění, publikace z oboru výtvarného umění.

Jaroslav Kolařík (2)

Narozen 16.9.1895 v Praze, zemřel 26.2.1961 v Praze. JUDr., zástupce šéfredaktora Lidových novin, lektor národního hospodářství na přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru ekonomiky. Překladatel z angličtiny, němčiny a francouzštiny.

Jaroslav Kočka (1)

Jaroslav Kočíř (1)

Jaroslav Kočí (1)

Narozen 17. 5. 1908 v Bohumíně, zemřel 8. 6. 1989 v Ostravě, mystik, duchovní učitel, jógín cesty poznání , člen spolku Psyché, Kruhu duchovního bratrstva; vyučený holič.

Jaroslav Klement (1)

Spisovatel, který velmi úspěšně debutoval 1937 v ženském týdeníku Ozvěny domova a světa románem na pokračování Zářivý cíl. Psal romány pro Rodokaps o newyorském detektivu Bobu Sheridanovi. Po změně kulturních poměrů se obrátil proti své - utajované - literární minulosti a dvěma didaktickými dramaty Noc pod Čerchovem a Tygří bratrstvo se pokusil "vytlouci" dětem a mládeži "tu pitomou rodokapsovou romantiku z hlavy" . Jako rozhlasový dramaturg uvedl 1949 do českého éteru cyklus sovětských divadelních her. V letech 1951-56 byl ministerským úředníkem pro oblast dětského divadla, poté členem vedení Divadla Spejbla a Hurvínka.

Jaroslav Klapal (1)

Narozen 7.12.1947 v Jarošově. Ing., ekonom, ředitel České spořitelny, práce z oboru pojišťovnictví, bankovnictví a burzovních operací.

Jaroslav Kladiva (1)

Narozen 14. 9. 1919 v Benešově, zemřel 1987. PhDr., DrSc., profesor dějin komunistické strany, historik, v letech 1966-1968 děkanem FF UK, promluvil na Palachově pohřbu, pak žil v ústraní.

Jaroslav Kladiva (1)

Autor literárněvědné studie o B. Hrabalovi.

Jaroslav Kastner (2)

Narozen 31.12.1877 v Praze, zemřel 23.4.1959 tamtéž. RTDr., ing.chemie, středoškolský profesor, publikace z oboru.

Jaroslav Kaspřík (1)

Autor knihy o alternativní medicíně.

Jaroslav Karhan (1)

Jaroslav Karhan byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, Sněmovny lidu Federálního shromáždění a České národní rady. Narodil se do rodiny zemědělce a po vystudování zemědělské školy v Přerově mezi lety 1936–1956 hospodařil na statku svého otce jako soukromý zemědělec. V roce 1956 spoluzakládal Jednotné zemědělské družstvo v Henčlově a stal se jeho prvním předsedou. V letech 1946–1948 se politicky angažoval v národněsocialistické straně a poté byl až do roku 1961 bezpartijní. V roce 1962 se stal členem KSČ, kde se profiloval jako odborník na zemědělství. V letech 1960–1964 byl členem KNV v Ostravě. Byl hodnocen jako skvělý zemědělský pracovník a oceňován různými řády, např. v roce 1956 dostal odznak a titul Nejlepší pracovník ministerstva zemědělství. Ve funkci předsedy zemědělského družstva byl znám svými inovátorskými metodami. JZD Henčlov bylo pod jeho vedením vyznamenáno Řádem práce a v roce 1962 Rudým praporem ministerstva zemědělství, vodního a lesního hospodářství. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Severomoravský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. K roku 1968 se profesně uvádí jako předseda Ústředního výboru Československého svazu družstevních rolníků z obvodu Kojetín. Od listopadu 1968 do září 1969 byl členem Byra Ústředního výboru Komunistické strany Československa pro řízení stranické práce v českých zemích. V březnu 1969 se uvádí jako stoupenec progresivních metod řízení zemědělství a reformního křídla. Členem strany byl od roku 1962 a působil jako předseda JZD. Podporoval Dubčekovu politiku a v souvislosti s výměnou stranické legitimace rezignoval roku 1970 na funkci předsedy ústředního výboru Českého svazu družstevních rolníků. Poté se stáhl z veřejného života. Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lid...

Jaroslav Karafiát (1)

Jaroslav Kalva (1)

Jaroslav Kalva byl sportovní novinář, propagátor a funkcionář sportu, letectví a motorismu, člen Českého olympijského výboru. Po čtyřech třídách reálného gymnasia absolvoval v letech 1893–1896 obchodní akademii v Chrudimi. Po složení maturity 1896 nastoupil do firmy Fr. Wiesner, strojírna a slévárna, továrna na váhy v Chrudimi, kde pracoval do roku 1900 jako účetní, příručí a korespondent. Poté se odebral do Prahy, kde pracoval nejprve v Českém úvěrním ústavu a poté v Záložní úvěrní jednotě . Od roku 1903 se stal externím redaktorem sportovní rubriky Národní politiky a v letech 1912–1936 tuto rubriku sám vedl, rovněž byl redaktorem časopisu Sport a hry. Neomezoval se pouze na sportovní publicistiku. Za maďarského vpádu na Slovensko 1919 byl válečným zpravodajem svého listu. Ale nespokojil se přejímáním zpráv z druhé ruky, nýbrž kde mohl, „čichl k prachu“, jak o tom svědčí knížka »Na slovenském bojišti«, kterou vydal spolu s Petrem Kompišem, tehdy zpravodajem Venkova. Kalva také napsal řadu fejetonů, zejména z cest po západní Evropě a ze Švédska. Jako velmi čtenou specialitu si vypěstoval krátké, bystře odpozorované a vtipně psané kapitolky o pražských aktualitách, podepisované pseudonymem Yves. Byl mezi zakladateli a později místopředsedou Kruhu sportovních novinářů. Byl prvním jednatelem Syndikátu československých deníkářů a místopředsedou novinářů. Člen České ústřední jednoty velocipedistů . V letech 1897-1900 byl vynikajícím závodníkem na kole, nejen ve svém kraji, nýbrž i reprezentantem ČÚJV na závodech ve Lvově. Člen K. C. Čechie na Král. Vinohradech a pak Sportovního klubu Slavia Praha. Byl členem Českého výboru olympijského, který ho jako zpravodaje vyslal v roce 1912 na olympiádu do Stockholmu. I na první poválečné olympiádě v Antverpách 1922 zastupoval svůj list. Vstoupil do výboru Českého klubu automobilistů 1908 a pak byl členem výboru a prezidia Autoklubu RČs...

Jaroslav Kalousek (1)

Narozen 8.3.1931 v Orlové. Prof., ing., fyzikální chemik. Zabývá se rovnováhami a reakcemi mezi roztavenými fázemi, difuzními procesy, strukturou a matematickými modely anorganických tavenin, matematickým modelováním rozpouštění, vedení tepla s chemickými reakcemi v tuhých látkách, termodynamickou hoření aj.

Jaroslav Kalina (1)

Jaroslav Kadlec (1)

Chovatel akvarijních ryb, publicista.

Jaroslav Kabrhel (2)

Narozen 25.3.1922 v Němčicích u Litomyšle. Profesor politické ekonomie na Vysoké škole politické Ústředního výboru KSČ v Praze.Práce v oboru socialistického zemědělství.

Jaroslav Kabeláč (1)

Fotograf.

Jaroslav Joza (2)

Narozen 30.12.1919 v Benešově, zemřel 21.11.1988. Autor učebnic dějepisu a prací z regionálních dějin Liberecka.

Jaroslav Josef Balcárek (2)

Narozen 23.3.1907 ve Vídni, zemřel 10.4.1984 ve Zlíně. Středoškolský profesor a školní inspektor ve Zlíně, básně.

Jaroslav John (2)

Narozen 1924. Politický pracovník, československý diplomat, autor průvodců o Kypru, též autobiografie a historická publicistika.

Jaroslav Jeroným Neduha (2)

Narozen 7. 8. 1945 v České Lípě, zpěvák, kytarista, textař, skladatel, herec, publicista, malíř, ilustrátor, spisovatel; zakladatel hudebních skupin Extempore a Mezzanin ; vyučený zámečník; v letech 1983-1991 žil v emigraci v Rakousku.

Jaroslav Jeřábek (1)

Autor práce o vyučování literatury.

Jaroslav Jeleník (2)

Jaroslav Jedlička (2)

Jaroslav Jedlička byl český lékař, specializoval se na vnitřní medicínu a zejména na ftizeologii. Je považován za zakladatele této lékařské disciplíny, která je součástí oboru tuberkulózy a respiračních nemocí a zabývá se prevencí, diagnózou a léčením tuberkulózy, v Československu. Byl prostředním synem inspektora finanční stráže Václava Jedličky, rodem z Kouřimi. Po maturitě na gymnáziu ve Vysokém Mýtě roku 1910 studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde promoval v roce 1915. K zájmu o léčbu tuberkulózy ho přivedla již jeho praxe vojenského lékaře v Olomouci. Po vzniku Československa si své vzdělání doplnil i v cizině, zejména ve Francii. V roce 1919 se stal asistentem na I. interní klinice pod vedením profesora Syllaby. Na Syllabovo doporučení byl v roce 1821 jmenován ředitelem plicního sanatoria na Pleši, kde působil do roku 1926. V roce 1924 se habilitoval jako docent ftizeologie prací „Experimentální příspěvek k poznání absorpční schopnosti dutiny pleurální“. V letech 1932–1961 byl přednostou 1. kliniky TRN na 1. lékařské fakultě UK v Praze . V roce 1933 byl jedním ze zakladatelů Asociace československých ftizeologů. Roku 1936 se stal mimořádným profesorem. Během druhé světové války byl primářem tuberkulózního oddělení nemocnice v Motole. V roce 1945 založil I. plicní kliniku, jejímž přednostou byl až do svého odchodu do důchodu v roce 1961. Od roku 1946 byl předsedou poradního sboru pro boj proti tuberkulóze při ministerstvu zdravotnictví. V roce 1947 se stal řádným profesorem ftizeologie a v roce 1956 získal hodnost doktora lékařských věd. Již od roku 1914 často publikoval, jeho bibliografie vykazuje přes tři sta odborných prací, z nichž k nejdůležitějším patří učebnice Základy ftizeologie a Ftizeologie praktického lékaře. Zabýval se také dějinami lékařství, je autorem několika životopisných studií o J. E. Purkyňovi. Zaujaly ho i osobn...

Jaroslav Jechl (2)

Autor psal pod pseudonymem Jarda Kavalír sociální literaturu z prostředí chudých lidí, havířů, nezaměstnaných.za 1. republiky. Pracoval jako nezávislý novinář pro různé časopisy a noviny zejména románovými reportážemi z pražského podsvětí

Jaroslav Jaroš (2)

Jaroslav Jaroš byl český operní pěvec. Jaroslav Jaroš se narodil v roce 1902 v Moravských Budějovicích. Již v mládí se projevoval jako talentovaný zpěvák, ale hudební vzdělání v mládí nezískal. V roce 1922 nastoupil na základní vojenskou službu do Brna, kde poznal místní hudební scénu a rozhodl se věnovat hudbě na profesionální bázi. Vojnu ukončil v roce 1924 a vrátil se do Moravských Budějovic, kde hrál v divadle jako ochotník. Poté se v Brně začal vzdělávat u Ferdinanda Poura. Následně jej František Neumann a Zdeněk Chalabala doporučili ke studiu sólového zpěvu u Theodora Czernika, kde studoval mezi lety 1924 a 1928. V roce 1927 byl přijat do Východočeského divadla v Pardubicích, v němž působil do roku 1929, kdy přešel do Moravského divadla v Olomouci. V roce 1929 také poprvé hostoval v Národním divadle v Praze a v sezóně 1930/1931 hrál také v německém divadle v Opavě. V Olomouci zůstal do roku 1935, kdy dostal nabídku na stálé angažmá v Národním divadle, kterou ale nevyužil, a odešel do Slovenského národního divadla v Bratislavě; tam působil do vzniku Slovenského státu, kdy se musel vrátit do Čech. Během druhé světové války pracoval pro Československý rozhlas a od roku 1940 do roku 1945 také v Městském divadle v Plzni, ale hned v srpnu roku 1945 odešel zpět do Brna, kde se stal sólistou opery Národního divadla v Brně; jako sólista vystupoval až do roku 1961, kdy odešel do důchodu. I později však vypomáhal jako zpěvák a až do roku 1968 působil také jako hlasový poradce. V roce 1964 se stal čestným členem Státního divadla v Brně, v roce 1967 získal titul zasloužilý umělec a v roce 2018 mu byla in memoriam udělena Cena města Brna. Žil v Brně-Vinohradech; jeho manželkou byla Marie Jarošová, měli spolu syna Jaroslava Jaroše. Je pohřben v čestné aleji na Ústředním hřbitově v Brně....

Jaroslav Jarolím (1)

Jaroslav Janský (1)

Narozen 6. 2. 1921 ve Strakonicích, zemřel 13. 8. 2006. Katolický kněz, básník, prozaik, spisovatel pro děti, redaktor, dramaturg.

Jaroslav Janoušek (2)

Narozen 27. 4. 1854 v Táboře, zemřel 12. 12. 1897 v Telči. Středoškolský profesor, zakladatel muzea v Telči, regionální historické práce.

Jaroslav Janošek (2)

Narozen 30. 7. 1979. Korektor, editor, překladatel odborných článků. Přednáší na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Působil ve firmě zprostředkující zaměstnání ve Velké Británii pro lékaře.

Jaroslav Janeba (1)

Jaroslav Jančík (2)

Český počítačový odborník.

Jaroslav Jan Lehovec (2)

Narozen 18. 3. 1893 v Praze, zemřel 14. 4. 1966 tamtéž. Beletrista, autor dobrodružných románů a knih pro mládež, práce z oboru světových dějin a křesťanského mysticismu, překladatel z němčiny.

Jaroslav Jakubka (2)

Narozen 1948, zemřel 8. 10. 2011. JUDr., práce z oboru pracovněprávních vztahů.

Jaroslav Jakoubek (2)

Jaroslav Jakoubek byl český hudební skladatel, textař a básník. Jeho tvorba patří především do oblasti šansonu. Původně byla jeho oborem chemie, vystudoval chemickou průmyslovku a působil několik let i jako učitel chemie. Hudbě se věnoval soukromě, jako klavírista hrál v několika amatérských souborech. Když v polovině padesátých let 20. století vznikaly soubory malých forem, začal pro první Textappealy v pražské Redutě skládat hudbu na texty Jiřího Suchého a bratří Petra Kopty a Pavla Kopty. S Ivanem Vyskočilem byl u začátků Divadla Na zábradlí a podílel se jako skladatel i textař také na prvních inscenacích divadla Semafor. V Paravanu spolupracoval s Jiřím R. Pickem. Na texty Jana Schneidera složil hudbu do komponovaných pořadů jako Vo co de nebo Eště de vo to . Spolu s ním napsal také několik šansonů do Divadla na Zábradlí pro Ljubu Hermanovou, složil hudbu pro jeho hru Labyrint světa a Lusthaus srdce a zhudebnil jeho text pro duet Marty Kubišové a Waldemara Matušky Víc nechtěl by snad ani d´Artagnan. Další známou Jakoubkovou skladbou je Nějak se vytrácíš má lásko nebo Písnička pro Martinu . K interpretům jeho písní patřili také např. Alena Havlíčková, Rudolf Pellar, Jan Faltýnek. Jako autor hudby či textu je uváděn asi u 420 písní, převážně šansonů; jeho texty vyšly také knižně . Spolupracoval i s Československou televizí a v Československém rozhlase působil jako externí redaktor pořadu Mikrofórum. V období normalizace po roce 1968 pracoval Jaroslav Jakoubek jako topič v kotelně. K rozhlasové práci se nakrátko vrátil až po roce 1989. V Mánesově ulici 1641/68 na pražských Vinohradech, kde žil, jej připomíná bronzová pamětní deska. Jako otce českého šansonu ho úda...

Jaroslav Hýbner (1)

Narozen 1942 ve Zlíně. Ing., profesionální trenér stolního tenisu, publikace z oboru.

Jaroslav Hudec (1)

Autor publikací z oboru elektrotechniky.

Jaroslav Hruban (2)

Narozen 27.4.1886 ve Valašských Kloboukách, zemřel 9.7.1934 v Uherském Brodě. PhDr., středoškolský profesor, beletrista, básník, estetik, překladatel z francouzštiny.

Jaroslav Hromas (1)

Narozen 2. 6. 1943 v Praze. RNDr., geolog, práce z oboru speleologie, ochrany přírody a geologie.

Jaroslav Hrbáček (1)

Jaroslav Hrbáček byl český hydrobiolog, zooekolog a pedagog Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Počátek jeho kariéry je svázán s Univerzitou Karlovou, kde v roce 1949 ukončil studia. Poté do roku 1958 vedl zoologické oddělení na Přírodovědecké fakultě UK. V roce 1958 byl jmenován vedoucím Hydrobiologického oddělení Biologického ústavu Československé akademie věd . Od 80. let 20. století pracoval v Botanickém ústavu ČSAV v Třeboni. Většina jeho výzkumů byla prováděna na slapské přehradě a se týkala zooplanktonu a jeho postavení v potravní síti . V 60. letech 20. století vznikly jeho celosvětově citované publikace o klíčovém vlivu rybí predace na fungování ekosystémů stojatých vod. Na jeho počest byla pojmenována přírodní rezervace soustavy Natura 2000 Hrbáčkovy tůně, která se nalézá ve Středočeském kraji v katastru obcí Čelákovice, Lysá nad Labem a Přerov nad Labem. Jaroslav Hrbáček zde po 2. světové válce prováděl rozsáhlé průzkumy .

Jaroslav Hrba (2)

Narozen 25. 7. 1937 v Praze, zemřel 25. 6. 2016. MUDr., CSc., docent Univerzity Karlovy; internista, revmatolog; autor prací z oboru: od roku 1991 působil na Revmatologickém ústavu.

Jaroslav Hrabák (1)

Narozen 13. 5. 1905 ve Frýdku-Místku, zemřel 22. 11. 2000 v Teplicích. PhDr., geograf, ředitel gymnázia v Mělníku, středoškolský profesor dějepisu a zeměpisu, působil na reálném gymnáziu v Mladé Boleslavi, Pardubicích a Praze 8. Věnoval se skautingu.

Jaroslav Hornof (1)

Jaroslav Hořánek (1)

Jaroslav Hořánek byl český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog. Jaroslav Hořánek maturoval roku 1944 na reálném gymnáziu Na Smetance a pak v letech 1945–1949 a 1952–1953 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Vratislava Nechleby a Jakuba Obrovského . Od roku 1949 byl členem Svazu československých výtvarných umělců a Spolku výtvarných umělců Mánes. Vystavovat začal roku 1952. Členem SČUG Hollar byl od roku 1955 . V letech 1970–1987 působil jako profesor na Střední odborné škole výtvarné v Praze. Roku 1977 se stal spoluzakladatelem hudebního sdružení českých grafiků Grafičanka, kde hrál na harmoniku. Od roku 1980 byl členem Spolku sběratelů a přátel exlibris. Těžištěm jeho rané tvorby byla malba a figurální kresba, později zvláště expresivní grafika inspirovaná přírodními motivy a zaměřená na techniku seriografie. Jako ilustrátor spolupracoval s řadou nakladatelství, např. s Mladou frontou, Albatrosem, Naším vojskem, Československým spisovatelem a s dalšími.

Jaroslav Honc (2)

Narozen 10.12.1925 ve Stěžerách, zemřel 1.3.1999. PhDr., archivář, práce z oboru, autor románu pro mládež.

Jaroslav Honát (2)

Jaroslav Holman (2)

Narozen 27.2.1910 v Praze, zemřel 11.4.1980 tamtéž. JUDr., právník, lektor rétoriky na právnické fakultě, autor právně-popularizačních děl a propagandistických prací.

Jaroslav Holiga (2)

Jaroslav Hojný (2)

Kurátor českobratrského evangelického sboru v Jindřichově Hradci.

Jaroslav Hlava (2)

Narozen 7. 5. 1855 v Dolních Kralovicích, zemřel 31. 10. 1924 v Praze. Prof. MUDr., patologický anatom, průkopník české bakteriologie, zabýval se etiologií infekčních onemocnění a onkologií.

Jaroslav Hervert (2)

Jaroslav Herden (2)

Narozen 21. 1. 1931 v Rychnově nad Kněžnou, zemřel 1. 2. 2010 v Praze. Hudební pedagog, literatura z oboru.