Výpis všech autorů

František Tomášek

Narozen 30. 6. 1899 ve Studénce , zemřel 4. 8. 1992 v Praze. Prof., ThDr., teolog, vysokoškolský pedagog, pražský arcibiskup a primas český v letech 1977-1991, kardinál od roku 1976, autor pedagogické a náboženské literatury.

František Tenčík

Doc. PaedDr. František Tenčík, CSc. Pedagog, literární teoretik, historik, kritik, a spisovatel. Přední badatel a teoretik v oblasti literatury pro děti a mládež.

Christian Teubner

Christian byl původně cukrářským mistrem. Už mnoho let je vyhledávaným gastronomickým fotografem. Jeho fotografie jsou známe v celé Evropě a jeho "rukopis" nechybí nikde u zrodu nové kuchařské knihy.

Albius Tibullus

Albius Tibullus byl římský básník. Pocházel z bohaté rytířské rodiny, ale o větší část majetku přišli v r. 41 př. n. l. při Octavianově přerozdělování půdy válečným vysloužilcům. Tibullovi přesto zůstal majetek umožňující mu nebýt závislý na podpoře sponzorů. Tibullus bývá považován za jednoho z nejlepších elektiků. Zachovaly se od něho 4 elegie . V prvních dvou popisuje své lásky Delii a Nemesis. Ve třetí je také popisována básníkova láska Lugdamus. Čtvrtá elegie obsahuje 14, většinou milostných , básní.

Zdeňka Tichá

Zdeňka Tichá byla česká literární historička a editorka se zaměřením na českou renesanční a barokní literaturu. Narodila se v rodině lesního úředníka. Maturovala roku 1949 na Masarykově státním ústavu ke vzdělávání učitelek a pak začala studovat češtinu a dějepis na Masarykově univerzitě v Brně, Studium ukončila roku 1953 obhajobou diplomové práce Kramářská píseň jako prostředek boje lidových mas proti pobělohorskému tmářství. Poté pracovala až do své smrti v Ústavu pro českou literaturu ČSAV. Kandidátskou disertační práci Básnické dílo Hynka z Poděbrad obhájila roku 1962. Je autorkou velké řady časopiseckých článků, vědeckých knih a monografií. Zaměřovala se výhradně na studium starší české literatury , především renesanční a barokní. Analyzovala sociologické aspekty vzniku a působení básnické tvorby a rozebírala její tematické, jazykové a versologické prvky. Její dílo doplňuje rozsáhlá ediční činnost, týkající se staročeských literárních památek .

Zdeněk Troška

Zdeněk Troška se narodil 18. května 1953 v jihočeských Hošticích u Volyně. Absolvoval středoškolská studia na Lycée Camot ve francouzkém Dijonu a poté studoval filmovou a televizní režii na pražské FAMU, kterou ukončil v roce 1978.

Zdeněk Třešňák

Prozaik, autor odborné literatury. Dílo: a) próza: Chvíle před smrtí, Siréna 1968; Borisek , Středočeské nakladatelství 1968; Smůla jednoho dne, Práce 1969; Promiňte, Margareto, Středočeské nakladatelství 1970; Dvacet dní špiónem, Naše vojsko 1975; Příběh podivného života, Naše vojsko 1981; Paměti kata Mydláře , AB 1990; Synové kata Mydláře , AB 1991; Případ dívky se šesti P, Magnet 1991; Konečně umřít, Moba 1992; pod pseud. Kenneth Westley: Třikrát vraždy z nenávisti, Nirvana 1993; Smrt vysněného idolu, Granos 1994; Smrt útlocitného gangstera, Granos 1994; Smrt mstivého hypnotizéra, Granos 1994; Smrt oklamaného Pierota, Granos 1994; Smrt nedočkavého potomka, Granos 1995; Smrt okázalého dobrodince, Granos 1995; účast ve sbornících: Nejlepší detektivní povídky roku, Pražská vydavatelská společnost 1995, 1998, 1999, 2000; Vražda v Mariánských Lázních, Moba 2003; Na vlky železa, Moba 2004 b) odborná literatura: Mládež v Československu, Orbis 1986; Otakar Borůvka , Universitas Masarykiana 1996

Zdeněk Tomášek

Publikace z oboru fotografie, překlad z němčiny.

Vladimír Týč

Narozen 30. 8. 1949. Zaměřuje se na právo Evropské unie, mezinárodní smlouvy a ochranu duševního vlastnictví. Publikuje v oboru.

Václav Tajovský

Architekt, publikace z oboru.

Tomáš

První československý prezident, český vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista. Tomáš Garrigue Masaryk, uváděno také Tomáš Garrique Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Po absolvování čejkovické školy a reálky v Hustopečích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni. Obou činností zanechal a nastoupil jako podučitel hustopečské reálky a začal se připravovat k studiu na gymnasiu. Jeho nepříliš majetní rodiče ho nemohli na studiích vydržovat. Proto se od 15 let živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. Po maturitě ve Vídni začal studovat filozofickou fakultu. Během studia se seznámil s Franzem Brentanem a rodinou Rudolfa Schlesingra, jehož syna vyučoval. Na prázdninové cestě s mladým Schlessingrem, už po absolutoriu, se seznámil s Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele. 10. srpna 1877 byli zasnoubeni. Získání docentury z filozofie pozdrželo sňatek do 15. března 1878. Po celou dobu studia byl Masaryk literárně činný, napsal mnoho studií a odborných statí. V letech 1879 až 1880 se stal otcem Alice a Herberta. Po rozdělení University Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část přijel Masaryk do Prahy, aby zde přednášel. V českém prostředí si vytvořil mnoho odpůrců svým kontroversním přístupem ke studentům a vykládanému tématu a názory na katolickou církev. Masaryk z protestantských pozic kritizoval některé vlastnosti katolické církve. Viděl nutnost náboženství pro moderní společnost, ale požadoval po katolictví radikální reformu. Masaryk přijel do Prahy jako uznávaný filosof a získal si mnoho přátel mezi svými studenty a později i v okruhu lidí kolem revue Athenaeum, kterou sám založil. Spor o pravost rukopisu Královédvorského a Zelenohorského se stal celonárodní aférou. Masaryk se postavil za jejich nepravost a pro velkou část nacionalistů byl vlastizrádcem. Masaryk začal pracovat na poli politiky. Zde našel spolup...

T. E Tisovský

T. E. Tisovský, vlastním jménem Tobiáš Eliáš , byl český spisovatel a publicista. Tobiáš Eliáš se narodil ve statku čp. 46. v rodině sedláka Tobiáše Eliáše a Kateřiny, rozené Kvapilové. Svá školní léta prožíval v Českých Heřmanicích a ve Vysokém Mýtě. Absolvoval vyšší reálku v Litomyšli a potom České vysoké učení technické v Praze. Nastoupil krátce do zaměstnání jako chemik v cukrovaru v Městci Králové a v roce 1892 nastoupil k Zemskému finančnímu ředitelství jako účetní revident-kontrolor, později vrchní kontrolní rada a ředitel. V letech 1892 až 1910 pracoval na finančním úřadě v Táboře a až do penzionování v Praze. Potom žil v Sadské ve své vilce, kterou nazval „Tisová“. V roce 1923 byl T. E. Tisovský jmenován čestným občanem tisovské obce, v dubnu 2008 mu byl u rodného domu čp. 46 v Tisové odhalen pamětní kámen. Pohřben je v rodinné hrobce na hřbitově v Sadské.

Miroslava Tomanová

Miroslava Saková, jak se jmenovala za svobodna, se narodila 9.10.1906 v Hradci Králové v rodině inženýra chemie. Útlé dětství strávila v jednom z otcových pracovišť, v Černovicích, patřících k tehdejší rakousko - uherské Bukovině, ale do školy začala chodit již v Olomouci. Brzy po ukončení gymnázia se provdala za Josefa Tomana. Společně se svým manželem pracovala na řadě dramat, ale i knížka pro děti - Táborový oheń , soubor cestopisných črt - Italská paleta a románu "Kde lišky dávají dobrou noc . Tvůrčí a veřejná činnost Miroslavy Tomanové vrcholí v 70. letech 20. století. Tehdy vydává autorka své nejvýznamější dílo - "Stříbrnou Pláň", podílí se na vzniku nového Svazu českých spisovatelů. Umírá po změně režimu, v roce 1991.

Míla Tomášová

RNDr. Míla Tomášová byla významná česká mystička a spisovatelka. Mystické zkušenosti ji provázely již od útlého mládí. V knize Za čas a prostor uvádí popis hlubokého duchovního ponoření , které zažila ve čtyřech letech. Studovala filozofickou a přírodovědeckou fakultu univerzity v Olomouci, studium nakonec dokončila na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zde také počátkem 50. let 20. století získala doktorát. Pracovala v různých zdravotních zařízeních zabývajících se mikrobiologií. Po roce 1989, kdy se v Československu otevřely podmínky pro šíření duchovní nauky, vedla řadu přednášek a vydala několik knih. Setkala s mnoha duchovními učiteli, z nichž nejvýznamnější byl zřejmě František Drtikol. Byla rovněž ovlivněna křesťanskou mystikou a díly Ramany Maharšiho. Ačkoli si duchovních učitelů velmi vážila, vždy je považovala především za své duchovní bratry, necítila se být něčí žačkou. Ve svém díle nejednou zmiňuje ideu, že nejvyšším duchovním učitelem je vnitřní božství člověka. Ke konci života napsala několik knih duchovních vzpomínek a esejů, uvádějících čtenáře nenásilnou formou do duchovní problematiky. Vrcholným dílem Míly Tomášové je sbírka duchovních básní Průzračný svět . Společně se svým manželem Eduardem Tomášem se podílela na řadě knih a přednášek, např.: Mimo psaná díla existují i zvukové nahrávky promluv a některých přednášek. Dílo Míly Tomášové vydává nakladatelství AVATAR.

Marek Toman

Básník a prozaik Marek Toman se narodil 24. června 1967 v Praze. Po studiu filozofie na Filozofické fakultě UK v Praze pracoval v letech 1992–1997 v literární redakci Českého rozhlasu a od roku 1998 působí na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Od roku 2000 je pracovníkem velvyslanectví v estonském Tallinu. Verše, překlady, eseje a recenze publikoval časopisecky i ve formě rozhlasových pořadů. Z irštiny přeložil básně Richarda Kearneyho, které knižně vyšly ve svazcích Hra s vodou a Samův pád . Přeložil rovněž prózu Adolfa Hermanna Mých prvních pět životů . Edičně připravil pro nakladatelství Torst výbor z díla Jiřího Daniela Mé myšlenky se velice nepodobají dýmu . Pod pseudonymem Pavel Torch vydal prózu Zvláštní význam palačinek .

Kristýna Trpková

Narozena 1996, žije v Holicích. Autorka detektivního románu.

Jiří Taufer

Jiří Taufer byl český básník, překladatel a politický pracovník. Byl synem moravského básníka a prozaika Františka Taufera a bratrem rektora University 17. listopadu prof. JUDr. Otakara Taufera, CSc. . Během třicátých let byl vězněn za vydávání tiskoviny Proletářská rovnost a Antifašista. V roce 1939 emigroval přes Polsko do SSSR, kde působil v Československém rozhlase v Moskvě. Od roku 1951 členem předsednictva Svazu československých spisovatelů. V roce 1952 člen tiskové komise pro proces s Rudolfem Slánským. 1954–1956 náměstek ministra kultury. 1956–1966 spisovatel a překladatel z povolání. 1966–1971 velvyslanecký rada v Moskvě, 1972–1982 člen předsednictva Svazu českých spisovatelů. Vedl redakční radu Literárního měsíčníku a v roce 1982 redakci Kmene. Mimo vlastní literární a politickou činnost byl Taufer velmi uznávaným překladatelem z ruštiny , výjimečně i z jiných jazyků, například z ázerbájdžánštiny. V některé literatuře je tradováno písemně nepodložené tvrzení, že roku 1949 udal Jaroslava Seiferta poté, co ve vinárně u stolu zaslechl Seifertův hanlivý výrok o sovětských básnících: „Raději vidím francouzského básníka zvracet, než sovětského skládat verše." U tohoto incidentu však bylo přítomno několik dalších osob . Podle jiných zdrojů Jiří Taufer Seiferta neudal, neboť se sám později stavěl proti jeho vyloučení ze svazu spisovatelů.

František Táborský

Narozen 16. 1. 1858 v Bystřici pod Hostýnem, zemřel 21. 6. 1940 v Praze. Středoškolský profesor, básník, prozaik. Historické, literárně historické a uměleckohistorické spisy, redakční činnost, překlady z ruštiny.

Emma Tekelyová

Emma Tekelyová modelka, televízna hlásateľka, moderátorka, scenáristka, módna návrhárka, spisovateľka Vzdelanie: Vyštudovala právo, novinársky postgraduál a na základe konkurzu sa v roku 1981 stala hlásateľkou Slovenskej televízie, moderátorkou kultúrnych a spoločenských podujatí, festivalov a zábavných programov. Životopis: Od roku 1974 pôsobila ako modelka pre všetky slovenské módne a ženské časopisy, predvádzala doma i v zahraničí pre Slovakotex a Centrotex, počas pôsobenia v modelingu mala 41 titulných strán. Bola dvornou fotomodelkou časopisu Móda a najviac fotografovaná Karolom Kállayom a Jadranom Šetlíkom z Prahy. V roku 1986 založila prvú módnu agentúru Štúdio módy na podporu slovenských módnych tvorcov a odevných výtvarníkov , ktorých tvorbu prezentovala v scénických kompozíciách na Slovensku ale aj v rámci Dní kultúry v zahraničí. V roku 1991 založila na podnet francúzskej agentúry CARIN PARIS Prvú školu modeliek na Slovensku. Koncepčne a scenáristicky sa venovala módnym prehliadkam a prezentácii slovenskej módnej tvorby s dôrazom na jej presadenie sa v kontexte československých pomerov a zviditeľnenie sa smerom k zahraničiu. Publikovala v odbornej tlači, prácou v médiách pomáhala pri rozvíjaní módneho diania na Slovensku. Ako prvá na Slovensku vyhrala čitateľskú anketu – najlepšie oblečená žena na televíznej obrazovke. V roku 1993 ako odborný poradca, scenárista i moderátor stála pri zrode najprestížnejšej svetovej súťaže modeliek v Československu The LOOK of the YEAR v Prahe a Bratislave. V roku 1994 sa stala garantom a producentom Medzinárodnej súťaže známeho nemeckého časopisu BURDA na Slovensku a prostredníctvom nej pomáhala pri presadzovaní sa slovenským módnym tvorcom v zahraničí. Od roku 1991 – 1995 sa stala uznávanou moderátorkou mimoriadne úspešného televízneho programu SALÓN BEAUTY. Jej scenáristickou doménou sa stala oblasť módy, kultúry a životného štýlu. Kaž...

Vratislav Václav Tomek

Vratislav Václav Tomek se narodil 22. 2. 1868 v Bohutíně u Příbrami, zemřel 13. 12. 1933 v Praze. Byl profesorem na obchodní škole v Praze. Je známý jako básník, prozaik, redaktor, autor turistických průvodců a odborných spisů z oboru národního hospodářství a živnostenského práva.

Václav Talich

Václav Talich byl významný český dirigent, houslista a pedagog, který se narodil 28. května 1883 v Kroměříži, tehdy v rámci Rakouska-Uherska. Proslavil se zejména jako šéfdirigent České filharmonie, kterou vedl v letech 1919-1936 a poté v letech 1945-1948. Pod jeho vedením získal orchestr mezinárodní uznání pro svůj osobitý zvuk a interpretační hloubku.

Stella Tack

Německá psychoterapeutka a spisovatelka. Autorka fantasy románů pro mládež.

Prokop Toman

Narozen 21.12.1872 v Praze, zemřel 6.7.1955 tamtéž. JUDr., soudní úředník, básně, publikace z oboru výtvarného umění, překlady z francouzštiny.

Pavel Teisinger

Povoláním lékař, rentgenolog. Syn prof. Jaroslava Teisingera, zakladatele českého pracovního lékařství. Autor několika knih pro děti. Zabývá se též řezbářstvím.

Michail Tombak

Michail Borisovič Tombak , je ruský středoškolský učitel biologie a chemie. Je v Polsku autorem čtyři bestsellerů na téma zdravého životního stylu a samoléčby. Vystudoval v letech 1971 až 1976 Státním pedagogickém institutu v Kaluze. Během studií cestoval také do Tibetu, kde se setkal s tradiční čínskou a tibetskou medicínou a napsal tři knihy z oboru. V červenci 1976 ukončil studium jako středoškolski učitel biologie a chemie. Od roku 1980 učil jako odborný asistent na Univerzitě v Moskvě, kde byl v roce 1985 jmenován ředitelem Vědeckého centra pro zdraví. Od roce 1990 až 1993 byl v Moskvě ředitelem sovětsko-nizozemské spolki „Ramaks“ a koncernu „Ramaks-Elektronik“. Certifikát hypnotizéra získal v roku 1993. Titul Kandidát věd získal v červnu 1996 a titul Doktor věd v dubnu 1997 v Moskvě. Od roku 1998 působí na „volné noze“. V roce 1999 se přestěhoval do Polska, a žije s manželkou Bogumilou v Lodži. Polské občanství získal v roce 2004. Zabývá se šířením samoléčby a přírodních léčitelských metod. Je autorem knih v polštině, věnované zdravému, aktivnímu a dlouhému životu. Jeho knihy byly přeloženy do 12 jazyků.

Joyce A Tyldesley

Britská egyptoložka, kromě archeologie se též věnuje literární tvorbě starého Egypta.

Johan Theorin

Johan Henrik Theorin je švédský spisovatel. Nejprve psal povídky, v roce 2007 se prosadil románem Skumtimmen, za který téhož roku obdržel cenu za nejlepší detektivkářský debut roku. Za román Nattfåk rovněž obdržel několik cen, oba romány se dočkaly ocenění také ve Velké Británii. Proslavil se především tzv. ölandskou sérií . Jde o detektivní romány odehrávající v severní části ostrova Öland.

Jiří Tichý

Prostorové pohádky.

Gaius Suetonius Tranquillus

Gaius Suetonius Tranquillus byl římský polyhistor. Působil jako obhájce a učitel gramatiky. V letech 119 – 121 byl císařským tajemníkem, ale pro příliš blízký vztah s císařovnou upadl v nemilost a musel se vzdálit od dvora. Suetonius napsal ještě celou řadu menších spisů , ze kterých se většinou zachovaly jen zlomky. Tato díla však neměla větší význam.

Eva Tandlichová

Slovenská filoložka,Doc., PhDr., CSc., angloamerická studia.

Dušan Trávníček

Narozen 14. 4. 1925 v Brně, zemřel 12. 4. 1996 v Brně. Doc., PhDr., CSc.,geograf, vysokoškolský pedagog, specializace na historickou geografii, publikace z oboru a z oboru historie.

C. J Tudor

C. J. Tudorová žije v anglickom Nottinghame so svojím partnerom a s trojročnou dcérou. V minulých rokoch pracovala ako reklamná textárka a televízna hlásateľka, na živobytie si zarábala aj dabingom a vodením psov na prechádzky. V súčasnosti ju teší, že môže písať na plný úväzok. Kriedové správy sú jej vynikajúca prvotina.

Bohumila Truhlářová

Narozena 26.3.1957 v Pelhřimově. Léčitelka, filozofické práce o karmě, zabývá se duchovním léčením vztahů a nemocí.

Arnošt Tabášek

Dr. Arnošt Tabášek po studiích žurnalistiky v ukrajinském Lvově celá desetiletí pracoval jako novinář. Býval reportérem a prošel různorodá prostředí, kde ho zajímali lidé, jejich osudy i krajina, ve které žijí. Čtenáři jej však nyní znají také jako autora úspěšných knih. Jejich tematický záběr je široký, od literatury faktu až po niterné prózy, které nacházejí příznivý ohlas literární kritiky. Ocenění se dostalo především jeho pozorovacímu a vypravěčskému talentu. Zážitky z lesů a strání Arnoštu Tabáškovi nejsou jen podnětem k prvoplánovém vyprávění lovce. Zůstává především myslivcem, milovníkem a znalcem přírody. Volná trilogie Revír mého srdce, Moře plné srnců a Země černých rytířů je ilustrovaná mistrovskými barevnými akvarely Mirko Hanáka. V letech 2001 až 2006 ji vydalo pražské nakladatelství Euromedia Group k. s. v edici Knižní klub.

Anne Tyler

Anne Tyler je americká spisovatelka, autorka 20 románů. V Česku i přes svůj vysoký kredit je málo překládaná, známé je zfilmování knihy Náhodný turista . V roce 1989 získala za román Breathing Lessons Pulitzerovu cenu a v roce 2015 se s novinkou A Spool of Blue Thread ocitla v užší nominaci na Booker Prize. Narodila se v Minnesotě , ale vyrůstala v Severní Karolíně. Tam i absolvovala Dukeovu univerzitu v oboru Ruská literatura a ještě rok pokračovala ve slovanských studiích na Kolumbijské univerzitě . Poté se vrátila na Dukeovu univerzitu, kde potkala i svého budoucího manžela, íránského emigranta a dětského psychiatra Taghi Modarressi . Mají spolu dvě dcery. Anne Tyler si chrání soukromí a velmi zřídka poskytuje rozhovory. Nechává tak za sebe promlouvat svoje knihy, které jsou jistě pozoruhodné. Zabývá se převážně rodinnými vztahy, což je velmi obecná charakteristika – zaujme však především u ženských autorek neobvyklou ironií.

Alain Thiéry

Současný francouzský autor mladší generace, píšící rovněž pod jménem Arnaud Thierry, je původně vystudovaný lékař.Kromě psaní románů se věnuje také scénáristické práci.

Zdeněk Václav Tobolka

Zdeněk Václav Tobolka byl český historik, politik a knihovník, otec české knihovědy. Narodil se v rodině hostinského, otec však brzy zemřel a matka se přestěhovala do Kolína. V letech 1892–1896 studoval historii a bohemistiku na Karlově univerzitě, kde ho ovlivnili Jaroslav Goll, Josef Emler a zejména Tomáš Garrigue Masaryk. V letech 1897–1918 byl knihovníkem C. k. veřejné a univerzitní knihovny v Praze . Na přelomu století s Masarykem zakládal Českou stranu lidovou a podílel se na vypracování jejího programu. V rámci realistického tábora bývá řazen k takzvaným mladorealistům, kteří nebyli spokojeni s vedením listu Čas Janem Herbenem. Vynutili si pak vznik paralelní realistické revue nazvané Přehled. V roce 1905 realistickou stranou otřásla aféra, v níž byl Jan Herben svými rivaly obviněn z defraudace peněz z veřejné sbírky. Celé mladorealistické křídlo pak reagovalo odchodem k mladočechům. Od roku 1906 byl aktivním politikem mladočeské strany. Šlo o součást širší vlny, kdy do mladočeské strany vstoupili mladí aktivisté z řad původních masarykových realistů. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal za mladočechy poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za okrsek Čechy 21. Usedl do poslanecké frakce Český klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. Poté, co byla v počátečních letech světové války paralyzována česká politická scéna raziemi a mladočeská strana přišla o vězněné předáky Karla Kramáře a Aloise Rašína, reprezentoval Tobolka dočasně aktivistický, prorakouský proud v oslabené straně. Poté, co byly zastaveny Národní listy, vydávali Tobolka a Jindřich Maštálka jako tiskový orgán aktivistického křídla mladočechů list Česká svoboda. Od podzimu 1915 se za mladočechy podílel na organizování schůzek v rámci zamýšleného vzniku Národního souručenství (nezaměňovat se stejnojmennou organizací v Protektorátu ...

Vladimír Teplan

Prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc. absolvoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Atestoval z vnitřního lékařství a z nefrologie. CSc. obhájil v roce 1980, DrSc v roce 2001 a v roce 2002 byl jmenován profesorem UK v Praze. Publikoval více než 350 prací, je autorem či významným spoluautorem 14 monografií a 70 kapitol v monografiích. Je hlavním řešitelem grantových studií IGA a GAČR a je členem vědecké rady IKEM, IPVZ a 2. LF UK. Je členem redakčních rad časopisů Nieren u. Hochdruckkrankheiten, Nephrology Dialysis Transplantation, Kidney and Blood Pressure Research. Vede postgraduální výuku v nefrologii, v letech 1997-2007 byl přednostou nefrologie IKEM, nyní je zástupcem přednosty. Je členem výboru ČNS a výboru SKVIMP, čestným členem maďarské a slovenské nefrologické společnosti. Je ženatý, má dceru Veroniku a syna Vladimíra . Má rád historii, sport a společenský tanec.

Pierre Teilhard de Chardin

Pierre Teilhard de Chardin , Francie – 10. dubna 1955, New York, USA) byl francouzský náboženský myslitel a vědec, geolog a paleontolog, člen Tovaryšstva Ježíšova . Je znám především pro svůj koncept Vesmíru jako skutečné evoluce, jež není předurčená či plánovaná, ale směřuje ke svému cíli v bodu Omega, který rozmanitost světa aktivně spojuje a přitahuje. Ve svém hlavním díle Le Phénomène humain , jež mohlo vyjít až po jeho smrti, předkládá originální syntézu biblické představy Stvoření a konce světa s tím, co o evoluci víme dík moderní vědě. Jeho metoda „nereduktivní fenomenologie“ mu dovolila skloubit vědecký pohled na Vesmír jako celek s křesťanskou spiritualitou. Na jeho myšlenky navázala řada myslitelů, kteří se také snažili vytvořit soudržný obraz Vesmíru a lidstva jako celku. Pierre Teilhard de Chardin se narodil jako čtvrtý ze sedmi dětí zámožné a zbožné rodiny na venkovském sídle Sarcenat blízko Clermont-Ferrand, na úpatí hory Puy de Dôme. Od dětství jej přitahovala příroda, kameny a „hmota“, v níž cítil cosi víc než jen hmotnou rozlehlost. Po maturitě na jezuitském gymnáziu vstoupil roku 1899 do noviciátu v Aix-en-Provence, v roce 1901 však musel s ostatními jezuity opustit Francii a pokračoval ve studiu na britském ostrově Jersey. V letech 1905–1908 učil fyziku a chemii na jezuitské koleji v Káhiře v Egyptě, v letech 1908–1912 studoval teologii v Hastingsu ve Velké Británii a v roce 1911 byl vysvěcen na kněze. V této době se setkal s dílem francouzského filosofa Henri Bergsona, jehož dílo o „Tvořivém vývoji“, jak později napsal, „katalyzovalo jeho myšlenky“. V letech 1912–1914 studoval geologii a pracoval v paleontologickém oddělení Přírodovědného musea v Paříži, kde se zabýval třetihorními savci a rekonstrukcí Neandertálce. V srpnu 1914 byl mobilizován a sloužil jako nosič raněných čtyři roky na frontě; za statečnost dost...

Neil deGrasse Tyson

Americký astrofyzik.

Lone Theils

Lone Theilsová je dánska novinárka, ako londýnska korešpondentka dánskych novín Politiken pracovala vyše 20 rokov. Písala o vojnovom konflikte v Kosove a v Severnom Írsku. Autorka až do roku 2016 žila v Londýne, potom sa presťahovala do Dánska, kde sa už venuje iba literatúre. Triler Bez stopy je jej literárna prvotina, ktorej dej sa opiera o skutočné udalosti. V rodnom Dánsku sa kniha s desiatimi tisíckami predaných kusov dostala na vrchol rebríčka popularity. V obmedzenom voľnom čase sa autorka rada venuje kickboxu.

Karel Trojan

Karel Trojan ml. je český automobilový závodník. Pronajímá závodní techniku a provozuje tým Korno Motorsport. Začal závodit v roce 1994 s vozem Škoda Favorit 136L. Jeho hlavními navigátory byli Daniel Vodička v letech a Petr Řihák v letech . Jeho závodními vozy byly značek Škoda, Ford, Toyota či Mitsubishi. Aktuálně soukromě provozuje Škodu Fabii Rally2.

Karel Taufman

Jiří Tvrzník

Filmový a divadelní kritik, publicista mnohostranných zájmů, v 70 letech redaktor deníku Mladá fronta.

Jindra Tichá

Spisovatelka Jindra Tichá se narodila 21. března 1937 v Praze. Na Filosofické fakultě University Karlovy vystudovala logiku a roku 1967 zde získala titul doktorky filosofie. V roce 1969 odešla do emigrace. Zprvu pobývala v anglickém Exeteru, o rok později se natrvalo usadila na Novém Zélandu. Dlouhá léta působila, spolu s manželem Pavlem Tichým , na Universitě Otago v přístavním městě Dunedinu. Přes třicet let přednášela filosofii a politické vědy. Dnes žije na novozélandském Jižním ostrově.

Jaroslav Tichý

Narozen 5. 10. 1923 v Pardubicích, zemřel 19. 8. 2004 v Praze. PhDr., spisovatel, editor a překladatel literatury pro děti a mládež.

Jaroslav Tafel

Narozen 11.6.1929 v Ba­vorově, zemřel 1.2.1973 v Praze. Novinář, redaktor Světu Sovětů . Autor knih pro mládež, překladatel z ruštiny a angličtiny.

Jan Tuček

Jan Tuček byl český varhanář. Firma, kterou Tuček založil, byla největší v Čechách, postavila přes 420 varhan a vyrobila přes 8000 harmonií evropské i americké soustavy. Největší varhanářské práce jsou: Další velké nástroje jsou v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře z roku 1904, v katedrála sv. Bartoloměje v Plzni z roku 1923, ve Štramberku z roku 1940 a v Želivě z roku 1941. Mnoho nástrojů bylo postaveno v Polsku, v Litvě, v Chorvatsku, v Istrii aj.

Jan Tomšíček

Jan Tomšíček je český cestovatel a dobrodruh. Publikoval několik knih o svém cestování po Africe, Rusku a asi polovině Evropy. Narodil se 29. listopadu 1951. Již v dětství bylo jeho touhou kolo i přes nelibost rodičů. Když dospěl, kolo mu pomohlo se zotavit z těžkého úrazu. Během několika dalších let procestoval státy v okolí Česka. Vyučil se zámečníkem. Ve třetí třídě dostal od rodičů starší dámské kolo značky Eska tourist, bez přehazovačky. V šesté třídě na podzim s ním během jednoho odpoledne podnikl výlet do Hradce Králové a zpět - asi 80 km. V osmé třídě dostal od rodičů starší kolo Eska s tříkolečkem. Později cestoval na kole Favorit. Jeho první velká cesta vedla do Bulharska. Na této cestě absolvoval dle svých slov 4.000 km téměř závodním tempem za 20 dní. Následně se pokusil se realizovat v závodní cyklistice, ale neuspěl a zůstal věrný cykloturistice. Podnikl cestu do Maďarska, Rumunska a Bulharska na skládacím kole Eska bez přehazovačky, během které za 64 dní urazil 6.840 km a bylo to dle jeho slov snad nejpříjemnější a nejpohodlnější cestování které zažil. V roce 1991 vycestoval s kamarády na plachetnici Polárka, s jízdním kolem v podpalubí. Pro něj tato cesta skončila v jihoafrické republice , kde expedici opustil, pro názorové neshody s kapitánem . V JAR žil asi 2 roky, v nichž tuto zem procestoval, navštívil i Botswanu, Namibii, Lesotho. Udělal si též výlet k Viktoriiným vodopádům. V roce 1993 se vydal na 16.700 kilometrů dlouhou pouť domů skrz celou Afriku na jízdním kole Favorit. Cesta z Kapského Města do Chocně mu zabrala 5 měsíců a 20 dní během kterých na kole našlapal 13.600 km, 800 km jel "stopem" v místech kde to bylo pro kolo nesjízdné nebo kde bylo nebezpečno, 600 km jel vlakem přes Nubijskou poušt a 1700 km loděmi přes Asuánskou přehradu a Středozemní moře. Celkově za tuto půlroční cestu utratil přibližně 1450 USD. Na cestě se zastavil v Rokycan...

Henri Troyat

Henri Troyat , původním jménem Lev Aslanovič Tarasov byl rusko-francouzský spisovatel a historik, člen Francouzské akademie. Jeho rodina uprchla z Ruska před Říjnovou revolucí, do Paříže dorazila roku 1920, kdy mu bylo 9 let. Naučil se rychle řeč a již ve 27 letech dostal Goncourtovu cenu . Roku 1959 byl zvolen členem Francouzské akademie, vydával 1-2 romány ročně až do smrti, poslední vyšel roku 2010. Je pohřben na hřbitově Montparnasse. Proslavil se především svými životopisy, zejména o ruských osobnostech: Antonu Pavloviči Čechovovi, Fjodoru Dostojevském, Alexandru Sergejeviči Puškinovi, Ivanu Sergejeviči Turgeněvovi, Nikolaji Vasiljeviči Gogolovi, Borisi Pasternakovi, Maximu Gorkém, Rasputinovi, Ivanu Hrozném či Kateřině Veliké. Napsal ovšem i sérii biografií francouzských spisovatelů . Jeho nejznámějším románem je zřejmě La neige en deuil , roku 1956 byl podle něj natočen hollywoodský film se Spencerem Tracym v hlavní roli.

Helga Thoma

Narodila se v Klosterneuburgu v Dolních Rakousích.Vystudovala romanistiku a germanistiku ve Vídni. Od roku 1994 se živí vyhradně jako spisovatelka.

Felix Timmermans

Leopold Maximiliaan Felix Timmermans je nejvíce překládaným spisovatelem z Flander. Narodil se v Belgii v Lier, jako 13. ze 14 dětí. Zemřel v Lier ve věku 60 let. Byl autodidakt, psal hry, historické romány, náboženská díla a poezii. Jeho nejznámějším románem je Pallieter . Timmermans také psal pod pseudonymem Polleke van Mher. V prvních letech 2. světové války Timmermans vydával Flemish nationalist Volk. Také se zúčastnil setkání Europäische Schriftsteller-Vereinigung , které bylo svoláno Josephem Goebbelsem. Kvůli tomu byl chybně pokládán za kolaboranta, což mu možná způsobilo zdravotní potíže a předčasnou smrt.

Erich Tylínek

Erich Tylínek byl československý lední hokejista hrající na postu brankáře, trenér a především fotograf. S hokejem začínal v Kladně v roce 1922, později hrál v Praze za Slávii a za Spartu. Po válce se stal hrajícím trenérem, nejprve švýcarského HC Chur, později pak v HC Vysoké Tatry. Tylínek byl jedním z prvních hokejistů používajících ochrannou masku. Fotografie z roku 1927, na které je s maskou zachycen, je první zdokumentované užití hokejové masky na světě. Svoji hokejovou kariéru ukončil v roce 1953. Fotografoval zejména zvířata, a to jak v přirozeném prostředí, tak chovaná v zajetí. Jeho fotografie vyšly například v knihách S kamerou po evropských ZOO a S kamerou světem. Byl roku 1983 oceněn titulem zasloužilý umělec.

Barbara Taylor

Barbara Taylor Bradford je britsko-americká novelistka. Narodila se v Leedsu v severoanglickém hrabství Yorkshire. Už jako mladičká dívka ukázala, že má literární nadání - v šestnácti letech se stala reportérkou listu Yorkshire Evening Post a o čtyři roky později postoupila na londýnskou Fleet Street jako redaktorka a zároveň sloupkařka. V roce 1979 napsala svůj první román Zámožná žena. Posléze následovaly další úspěšné tituly, řada z nich se postupně stala předlohami k televiznímu zpracování. Romány B.T. Bradford se vyznačují přesvědčivým vykreslením rodinné atmosféry, pohody, hlubokého citu a lásky. Barbařina díla byla přeložena do čtyřiceti jazyků a prodávají se po celém světě. Jedním z českých vydavatelů je nakladatelství Alpress. Spisovatelka nyní žije s manželem Robertem Bradfordem, filmovým producentem v New Yorku a v Connecticutu.

Anton Hansen Tammsaare

Anton Hansen Tammsaare byl estonský spisovatel, esejista a překladatel. Proslavil se především pentalogií Tõde ja õigus , která je jedním ze zásadních děl estonské literatury a popisuje estonský vývoj 19. a 20. století. Jednotlivé díly v češtině vyšly v překladech Věry Kružíkové – Dva rody z Vargamäe, Indrek z Vargamäe a Naděždy Slabihoudové – Indrek a vzbouřenci, Indrek a Karin a Návrat na Vargamäe, . Anton Hansen se narodil v rolnické rodině na usedlosti Põhja-Tammsaare, podle níž si pak zvolil své umělecké jméno A. H. Tammsaare. Absolvoval vesnické základní školy a gymnázium v Tartu . Poté pracoval jako novinář v Tallinnu. Po porážce revoluce v roce 1905 studoval práva na univerzitě v Tartu, ale kvůli onemocnění tuberkulózou je nedokončil. Léčil se u estonských sedláků na Kavkaze a později žil u bratra v Koitjärve. V roce 1918 se odstěhoval do Tallinnu, kde se věnoval práci spisovatele. Stranil se společnosti, dokonce se nezúčastnil ani slavnostního odhalení svého pomníku či oficiálních oslav svých šedesátin. . A. H. Tammsaare v počátcích své tvorby navázal na ruský realismus v díle Raha-auk z roku 1907. Současně psal nacionalisticky laděnou psychologickou prózu, kterou zastupují díla Pikkad sammudz r. 1908 a Noored hinged z r. 1909. Realismus a nacionalismus se střetávají v jeho díle Kõrboja peremees z r. 1922. Zde se vesnické téma prolíná s otázkou budoucnosti estonského národa. . Vrcholem Tammsaareho tvorby je románová pentalogie Tõde ja õigus vydaná mezi lety 1926 - 1935. Jedná se o rozsáhlé dílo, popisující život jednoho estonského rodu od 70. let 19. stol. do 20. let 20. stol. Jednotlivé díly jsou velice rozdílné, ale jsou provázány lidským hledáním pravdy a spravedlnosti. . V prvním díle pentalogie, který...

Amy Tan

Amy Tanová je současná americká spisovatelka s čínskými kořeny. Narodila se v Oaklandu v Kalifornii čínským imigrantům Johnovi a Daisy Tanovým dva a půl roku poté, co se přistěhovali do Spojených států. Ve svých dílech se často zabývá vztahem mezi matkou a dcerou a zároveň problematikou imigrace. Přestože vyhrála několik ocenění, bývá jí vyčítáno, že ve svých dílech Číňany popisuje podle zažitých stereotypů, které o nich panují v západním světě. Zároveň ani čínskou kulturu nezobrazuje v tom nejlepším světle.Lily Lee o ní napsala, že za svou popularitu vděčí západnímu světu a jeho čtenářům, kterým toto stereotypní pojetí vyhovuje. Amy Tanová se narodila v kalifornském Oaklandu. Jejími rodiči jsou Daisy a John Tanovi, čínští imigranti, kteří se do Ameriky přestěhovali kvůli čínské občanské válce. Když jí bylo 15 let, její otec a starší bratr zemřeli na nádor na mozku . Po této události se její matka rozhodla odstěhovat s ní a s jejím mladším bratrem do Švýcarska. Zde se Amy dozvěděla o předchozím manželství své matky, a také o tom, že svého předchozího manžela nechala v Šanghaji i s jejich dětmi . Tato událost posloužila Amy jako námět k sepsání knihy Klub radosti a štěstí. V roce 1987 se Amy spolu se svou matkou Daisy vydala do Číny, kde se setkala se svými nevlastními sestrami. Amy žije se svým manželem v San Franciscu. Mezi její další romány pak patří: V 90. letech psala také knihy pro děti a mládež: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amy Tan na anglické Wikipedii.

Alfred Technik

Alfréd Technik byl český spisovatel, reportér Československého rozhlasu a scenárista. Rozhlasovým reportérem se Alfréd Technik stal ještě jako student ČVUT , když musel svá studia přerušit kvůli válečným událostem. Během svého působení v rozhlase odvysílal nebo napsal asi 1500 rozhlasových pásem, reportáží, besed a rozhlasových her.

Vlastislav Toman

Vlastislav Toman je český novinář, spisovatel dobrodružných knih a scenárista komiksů. V letech 1959–1992 působil jako šéfredaktor časopisu ABC. Křestní jméno dostal omylem matrikáře – měl se jmenovat Vlastimil. Vystudoval v Plzni střední průmyslovou školu elektrotechnickou, kterou dokončil roku 1948, až po II. světové válce, během níž byl totálně nasazen. Po dokončení studia nastoupil do plzeňské Škodovky. Poprvé publikoval krátkou povídku v časopise Vpřed v roce 1948. V letech 1953–1956 byl kulturním redaktorem časopisu Rudá zástava. V roce 1956 pomáhal zakládat časopis ABC, v roce 1959 se stal jeho šéfredaktorem, kterým byl až do dosažení důchodového věku . ABC bylo za jeho působení největším časopisem pro mládež. Od roku 1994 řídil časopis pro mládež Kamarád. Během svého života publikoval řadu dobrodružných i populárně naučných knih a scénářů komiksů, obvykle se sci-fi námětem. Tyto komiksy vycházely na pokračování v časopisu ABC, okrajově i jinde . Věnoval se také popularizaci kosmonautiky a historii střelných zbraní. V roce 1974 byl oceněn cenou ČSAV za nejlepší populárně vědecké práce v tisku, rozhlase a televizi. Byl členem KSČ, do strany vstoupil po 2. světové válce z přesvědčení. V 90. letech psal pro komunistické Haló noviny.

Václav Táborský

Narozen 28. 9. 1928 v Praze. Vystudoval FAMU, natočil řadu dokumentárních filmů a televizních pořadů a dva celovečerní filmy. V roce1968 se svou ženou Dagmarou emigroval do Kanady. Založil první filmovou školu v Kanadě na Conestoga College v Kitcheneru, Ontario. Posledních 12 let před odchodem do důchodu učil na filmovém oddělení York University v Torontu. Václav Táborský žije střídavě na třech místech planety: v Torontu, v Praze a v teple.

Tublatanka

Tublatanka je slovenská rocková skupina, která vznikla na počátku 80. let 20. století v Bratislavě, tehdejší součásti Československa. Klasickou sestavu kapely tvořili Maťo Ďurinda , Palo Horváth a Ďuro Černý . Rychle se stali jednou z nejpopulárnějších kapel na Slovensku a v Čechách, v roce 1985 vydali debutové album " Tublatanka ", které zaznamenalo výrazný úspěch a připravilo půdu pro jejich další tvorbu. Jejich hudba se vyznačuje silnými rockovými melodiemi v kombinaci s chytlavými refrény a kytarovými riffy.