Výpis všech autorů

Josef Koritta

Narozen 31.10.1903 ve Vodňanech,zemřel 5.2.1995. Ing., dr., vysokoškolský profesor, publikace z oboru strojírenských materiálů.

Josef Korbel

Josef Korbel, původně jako Josef Körbel byl československý diplomat a americký pedagog, který je dnes nejvíce znám jako otec Madeleine Albrightové, ministryně zahraničních věcí USA ve vládě Billa Clintona, a učitel Condoleezzy Riceové, pozdější ministryně zahraničních věcí USA ve vládě George W. Bushe. Vyrůstal v Kyšperku , gymnázium studoval v Kostelci nad Orlicí. Rok byl na Sorboně a ve 23 letech se stal doktorem práv na Karlově univerzitě. Po ukončení vojenské služby začal pracovat na ministerstvu zahraničí. Od roku 1934 byl Josef Korbel v diplomatických službách československé vlády a od ledna 1937 do prosince 1938 pracoval jako legační tajemník k vyslanectví v Bělehradě. Po nacistické invazi v roce 1939 donucen odejít přes Jugoslávii do zahraničí. Sloužil jako poradce Edvarda Beneše, československého exilového prezidenta v Londýně, až do porážky nacismu v roce 1945. Po válce se vrátil se do Československa a sloužil od května 1946 do roku 1948 jako velvyslanec v Jugoslávii a zároveň byl vyslancem v letech 1947-1948 v Albánii. Po komunistickém puči v roce 1948 byl z Jugoslávie znovu nucen emigrovat. Poté, co se dozvěděl, že byl odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti, požádal o politický azyl v USA. V USA pracoval jako profesor politických věd na Univerzitě v Denveru v Coloradu, stal se zakladatelem a děkanem školy mezinárodních studií, která nese nyní jeho jméno, a Nadace pro studium sociálních věd. Jedním z jeho studentů byla i Condoleezza Riceová. Po jeho smrti Universita v Denveru uděluje od roku 2000 Humanitární cenu Josefa Korbela, kterou obdrželo již 28 osob. O jeho životě vznikl dokumentární film s názvem Muž s dýmkou - portrét Josefa Korbela. Film je postaven na výpovědích Madelaine Albrightové a dalších členů rodiny, vypráví o něm také jeho studentka Condoleezza Riceová. Režie se ujal Josef Císařovský, producentem filmu je Miloslav Doležal, Grant produkce, Praha. Pr...

Josef Kolmač

Josef Kolář

Josef Kolář byl český slavista, překladatel a pedagog. Jeho otec byl chalupník František Kolář ze Sylvárova Újezdu č. 8 , matka Františka, roz. Bičišťová pocházela z Chlumu. Josef Kolář měl čtyři mladší sourozence a byl předurčen k učitelskému povolání. V letech 1844–1850 studoval na gymnáziu v Jičíně, po přestěhování do Prahy maturoval s vyznamenáním v r. 1852 na Akademickém gymnáziu. Po studiích přírodních věd a filologie na pražské univerzitě v letech 1852–1856 se stal gymnaziálním suplentem na Jungmannově soukromém ústavu a na Akademickém gymnáziu. V letech 1861 podnikl jako zástupce Muzea Království českého výpravu do Nového Sadu, Bělehradu a dalších významných míst v Srbsku. 1863–64 podnikl studijní cestu do Polska a Ruska, , při níž mimo jiné navštívil Bachčisaraj. Důkladné studijní pobyty uskutečnil též v Německu , v r. 1867 se zúčastnil etnografické výstavy v Moskvě a r. 1874 archeologického sjezdu v Kyjevě. V prosinci 1864 byl jmenován učitelem, později docentem slovanských jazyků na Královské zemské polytechnice v Praze. Od roku 1868 vyučoval na technice polštinu s platem 400 zl. ročně a zároveň se stal mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Kromě výuky na polytechnice začal v roce 1867 působit na filozofické fakultě pražské univerzity jako vyučující polštiny, r. 1868 se stal lektorem ruštiny a od r. 1883 též srbochorvatštiny a navíc vyučoval ruštinu i na Česko-slovanské obchodní akademii v Praze . Souběžně s pedagogickou činností působil od r. 1893 v knihovně, později jako knihovník a sekretář Muzea Království českého. 11. července 1871 se v kostele Panny Marie Vítězné oženil s Marií roz. Strachovou . Svědkem byl Kolář...

Josef Kodada

Autor učebnice elektrotechnologie pro střední průmyslové školy. Činný v letech 1957-1972.

Josef Kobr

Josef Kobr byl český herec, režisér, kabaretní a estrádní komik, konferenciér a moderátor. Po maturitě na kladenské reálce zahájil studium na ČVUT, obor kreslení a deskriptivní geometrie. Po násilném uzavření českých vysokých škol okupačními úřady se rozhodl studovat na pražské Umělecko-průmyslové škole, matčina přítelkyně, herečka Anna Prchalová, mu však zprostředkovala úspěšný konkurs v zájezdovém souboru Zdenky Sulanové ve veselohře Kotrmelce mládí. V roce 1940 nastoupil do holešovické Uranie, kde vystupoval v činoherních i operetních představeních. Vzhledem k nejisté existenci souboru přijal angažmá v Českém divadle moravskoostravském , v letech 1944–1945 v Městském divadle Kladno a po osvobození jednu sezonu v brněnském operetním souboru. Po krátkém působení v Jablonci nad Nisou se v únoru 1947 vrátil do Státního divadla v Ostravě, kde působil jako herec, režisér a šéf operety až do svého odchodu do důchodu , pohostinsky pak do konce roku 1994. V ostravském zpěvoherním souboru vytvořil na dvě stě postav a postaviček, úspěšně spolupracoval s krajskými studii Čs. rozhlasu a Čs. televize, kde moderoval řadu zábavných pořadů, estrád, průřezů operetami a humorných setkání. Z jeho televizních a filmových rolí je patrně nejznámější hlavní role kapelníka ostravské hornické dechovky Leopolda Juřici v  televizním seriálu Dispečer scenáristy Jaroslava Dietla s písněmi a náznaky děje z operety Děvčátko z kolonie. Jednalo se o výraznou ostravskou hereckou osobnost, jež proslula, mimo jiné, svým vypravěčským uměním a originální lidovou komikou. Byl oceněn titulem zasloužilý umělec.

Johanna Kopp

Johanna Kopp je německá historička, která se zabývá biblickými dějinami.

Joachim Köhler

Německý spisovatel a publicista, autor biografií.

Joachim Koch

Německý lékař a výzkumník UFO.

Jitka Kopejtková

Narozena 1973 v Praze. Fotografka, designérka, tvůrkyně koláží a lektorka výtvarných kurzů zaměřená na new street art.

Jiří Koten

Narozen 11. 10. 1979 v Jablonci nad Nisou. Mgr., Ph.D., bohemista, básník a literární teoretik.

Jiří Kosina

Český dirigent.

Jiří Kos

Vzdělání: Vystudoval v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a angličtinu. Praxe: Po dokončení studií strávil jeden rok na studijním pobytu na Katedře obecné jazykovědy a fonetiky FF UK, obor fonetika anglického jazyka. Od r. 1982 do r. 2005 učil češtinu a angličtinu na několika pražských gymnáziích. V devadesátých letech krátkodobě vyučoval na Gemeentelijk Gymnazium Hilversum a na Brecon High School ; v rámci zahraniční výměny vyučoval výběrově starořeckou literaturu na Moraitis School v Athénách. V letech 1992–93 externě přednášel didaktiku českého jazyka na Katedře českého a slovenského jazyka FFUK. V letech 1993–96 působil jako lektor českého jazyka v Číně na Pekingské univerzitě zahraničních studií. Od r. 1991 do r. 1993 a pak od r. 1996 do nástupu na Open Gate byl zástupcem ředitelky Gymnázia J. Seiferta, Praha 9. Od r. 2004 do r. 2005 vyučoval externě didaktiku českého jazyka na Pedagogické fakultě UK. Ve školním roce 2006-07 vyučoval češtinu a angličtinu na Gymnáziu V. Hraběte v Hořovicích. V r. 2008 úspěšně dokončil na Pedagogické fakultě doktorandské studium v témž oboru; disertační práce se zabývá motivací a aktivizací gymnazistů při výuce českého jazyka a slohu. Další činnost: Napsal čtyřdílnou řadu učebnic českého jazyka pro gymnázia, učebnici literatury pro gymnázia, dvě odborné monografie k didaktice českého jazyka, učebnici anglických frázových sloves a cvičebnici anglické gramatiky; je spoluautorem několika dalších učebnic a standardizovaných didaktických testů. Od roku 1991 je členem redakční rady recenzovaného časopisu Český jazyk a literatura, kde od r. 1980 publikoval kolem třiceti článků k výuce češtiny. Podílel se na přípravě nového modelu maturitní zkoušky, zejména z českého jazyka a literatury, a byl odborným oponentem rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia. Recenzoval dva učebnicové komplety angličtiny pro základní školy a několik počítačových výukových programů. Hlavním předmětem jeho odborného ...

Jiří Koryta

Jiří Koryta se narodil 24. 6. 1922 v Písku. Proslul svými pracemi v oblasti fyzikální chemie. Vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze a získal doktorát v oboru fyzikální chemie. V letech 1951 - 1988 pracoval v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského v Praze. V roce 1966 se stal externím profesorem UK v Praze, od roku 1985 pracoval na univerzitě v Drážďanech, v letech 1985 - 1986 byl prezidentem Mezinárodní elektrochemické společnosti. Od roku 1988 byl pracovníkem Fyziologického ústavu ČSAV v Praze. Profesor Koryta se zabýval teoretickou elektrochemií, bioelektrochemií a historií přírodovědy. Psal články do různých vědeckých časopisů, jeho vědecké publikace vyšly v několika jazycích. Učebnice mu vydalo nakladatelství John Wiley a synové, uznávané v Anglii i v USA. Mnoho let byl rovněž vědeckým redaktorem časopisu Vesmír. Je autorem nebo spoluautorem více než 150 publikací, z toho 20 knižních. Přednášel na mnoha mezinárodních konferencích v Evropě, v USA, v Japonsku a v Číně. Jiří Koryta zemřel 30. 5. 1994 v Praze.

Jiří Körber

Narozen 19. 3. 1911 ve Vlašimi, zemřel 1. 6. 1988 v Praze. Redaktor, dramaturg, prozaik, dramatik.

Jiří Komorous

Brig. gen. JUDr. Jiří Komorous je český policista a současný ředitel Ochranné služby Policie České republiky. V roce 1983 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1984 pracuje u policie. Přes obvodní úřad vyšetřování na Praze 9, přes pražský úřad vyšetřování se dostal na protinarkotické oddělení správy. V roce 1994 se stal ředitelem Národní protidrogové centrály. V roce 2004 spolu se zpěvákem Danielem Landou založil řád Ordo Lumen Templi. Od policie odešel na vlastní žádost počátkem toku 2009, kdy ho nahradil ve funkci Jakub Frydrych. Krátce po svém odchodu vydal své paměti o působení u protidrogové policie nazvanou Lovci smrti. V červnu 2009 se stal náměstkem ministra vnitra Martina Peciny. Komorousovo jmenování kritizoval pro jeho bývalé styky s StB jiný bývalý dlouholetý policista Jan Kubice, který své výhrady neskrýval už v době, kdy byli oba aktivními policisty. Když totiž v roce 1987 usiloval o vstup do StB, označil se za „přesvědčeného internacionalistu, plně oddaného marxismu-leninismu“ a vyjádřil naprostý souhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Dne 8. května 2016 jej prezident Miloš Zeman jmenoval do hodnosti brigádního generála. Jiří Komorous je věřící křesťan, konvertita, římský katolík.

Jiří Köhler

Na pražské konzervatoři vystudoval hru na kytaru ve třídě Štěpána Urbana . Věnuje se všem žánrům kytarové hry. V roce 1969 se se svým kytarovým triem umístil na Festivalu folkové hudby v Hildesheimu. V Hudebním divadle Karlín spolupracoval s vietnamskými umělci, vietnamský folklór upravil pro kytarové trio . Je autorem seriálu Československého rozhlasu o historii kytary . S rozhlasem spolupracoval také při natáčení kytarových improvizací k programům režiséra Zdeňka Podskalského. Od roku 1962 vedl kurzy hry na kytaru při Obvodním kulturním domu Praha a současně vyučoval na LŠU na Praze 1. Po absolutoriu konzervatoře nastoupil na místo pedagoga hry na kytaru na Konzervatoři a ladičské škole Jana Deyla, kde působí dodnes, od roku 1982 jako vedoucí kytarového oddělení. K jeho žákům patří Jozef Štrupel, Jozef Filipek, Stanislav Heglas, Pavel Běhal, Miroslava Pavelková-Vojkůvková, Štěpán Rak, Ota Peřina a další. Jeho pedagogická práce Umění kytarové hry získala výroční cenu Českého hudebního fondu a cenu za nejlepší odbornou metodiku kytary na knižním veletrhu v Lipsku .

Jiří Kocourek

Jiří Kocourek je český psycholog a psychoanalytik. Jiří Kocourek se narodil v Brně do rodiny s německými i židovskými předky. Zde vystudoval psychologii na filozofické fakultě tehdejší University Jana Evangelisty Purkyně. Ve druhé polovině šedesátých let na katedře psychologie působili významní učitelé Jaroslav Šabata, Robert Konečný, Stanislav Kratochvíl či Ivo Plaňava. nejvíce jej však ovlivnil Hugo Široký, který odstartoval jeho vztah k psychoanalýze. Po absolutoriu v roce 1971 prodělal výcvik v psychoanalýze, která nebyla v dané době i s ohledem na postupující normalizaci oficiálně povolena. Jeho výcvikovým analytikem byl Dr. Otakar Kučera, zatímco supervize vedl Dr. Bohodar Dosužkov. Svou osobní odvahu projevil i podpisem Charty 77, což mu znemožnilo vědeckou a akademickou kariéru. Aby se vůbec nějak uživil, vzal místo telefonisty v žižkovské telefonní ústředně. V roce 1980 se Jiří Kocourek mohl vrátit ke své profesi psychologa a zároveň spolu se svými kolegy dál rozvíjet psychoanalýzu v tehdejším Československu. Aktivity této prakticky zakládající generace vedly na sklonku osmdesátých let k uznání tehdy ještě neoficiální České psychoanalytické společnosti Mezinárodní psychoanalytickou asociací a Jiří Kocourek se v roce 1991 stal jejím plnoprávným členem. V Praze 6 si po listopadové revoluci otevřel privátní praxi. Změna poměrů mu též umožnila návrat do výuky na své „alma mater“ v Brně, kde získal titul Ph.D. a posléze i docenturu. Popularizuje a zpřístupňuje psychoanalýzu novým zájemcům o tuto vědu. Začátkem devadesátých let založil Institut aplikované psychoanalýzy, který od té doby vychoval celou řadu psychoanalytických psychoterapeutů. Dále založil Psychoanalytické nakladatelství, které svou produkcí po letech totality zaplnilo mezeru v dostupnosti nejen psychoanalytické, ale i další psychoterapeutické literatury. Publikoval několik monografických odborných prací a řadu odborných i populárně-naučných článků. V Opoč...

Jiří Kobza

Narozen 27. 12. 1955 v Praze. Politik, podnikatel, bývalý diplomat. Dříve též geolog.

Jiří H Kocman

Narozen 6. 8. 1947 v Novém Městě na Moravě. Doc., MVDr., veterinární farmakolog, práce z oboru, výtvarník a designér, práce o papíru, o čajích a léčivých rostlinách, poezie.

Jean Hanff Korelitz

Jean Hanff Korelitz je americká novelistka, autorka divadelních her, divadelní producentka a esejistka. Narodila se a vyrostla v New Yorku. Po studiích v Cambridgi se začala věnovat autorské tvorbě a napsala řadu románů. Je vdaná za irského básníka Paula Muldoona, s nímž má 2 děti. Její román Doznání se dokonce v roce 2013 dočkal filmového zpracování a v nejbližší době by se měl začít natáčet film i podle knihy Mělas to vědět. Ta se ihned po vydání umístila na předních místech čtenářských žebříčků.

Jaroslav Koutský

Narozen 18. 6. 1929 v Rokycanech, zemřel 28. 11. 2016 v Řeznu . Em. prof. Ing., DrSc., odborník v oblasti fyzikální metalurgie a materiálového inženýrství. Publikace z oboru ocelářství.

Jaroslav Kopš

Autor knihy skutečných kriminálních případů.

Jaroslav Kopecký

Jaroslav Kopecký byl český salesiánský kněz, po 13 let byl šéfredaktorem řádového periodika Salesiánský magazín. Za komunistického režimu pracoval na stavbách přehrad, později byl odsouzen za podvracení republiky a pracoval v dolech při těžbě uranu. Byl nejstarší z osmi dětí, ze kterých se pět rozhodlo pro zasvěcený život. Jeho sestra Regina vstoupila do řádu voršilek, další dvě sestry Jiřina a Ivana se staly řádovými sestrami cyrilkami na Velehradě. Jeho bratr Josef je rovněž salesiánem. Na základní školu chodil v Sebranicích, od 5. třídy chodil denně pěšky asi šest km do měšťanské školy do Poličky. Do noviciátu k salesiánům vstoupil v srpnu 1942, když mu bylo 18 let. Bohosloví studoval v cisterciáckém klášteře v Oseku. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 vtrhla do kláštera StB – bohoslovce odvezla a poté bez soudu poslala pracovat na stavbu Klíčavské přehrady na Kladensku. Žili v dřevěných lágrech bez teplé vody, po 10 na pokojích, a pracovali ve 12hodinových směnách. „V porovnání s tím, co jsem prožíval později, to byla relativní pohoda,“ uvedl Kopecký. Po dokončení Klíčavy byl přeřazen na stavbu Křimovské přehrady na Chomutovsku. Na podzim roku 1956 jej spolu s dalšími třemi knězi zatkli. Ve vyšetřovací vazbě v Litoměřicích pak strávil čtyři měsíce, během nichž sice nebyl vystaven bití a fyzickému trýznění, zato psychického teroru zažíval podle vlastních slov „do sytosti“. Nakonec byl za maření dozoru nad církvemi a podvracení republiky odsouzen k dvouletému trestu odnětí svobody. Byl převezen k práci do uranových dolů. Kněžské svěcení mu 7. ledna 1961 tajně udělil biskup Štěpán Trochta. Tajné bylo tedy i kněžské působení P. Kopeckého – věnoval se zejména práci s mládeží, spolupořádal tábory zvané salesiánské chaloupky. Před sametovou revolucí žil v Praze, v roce 1991 se vrátil do Sebranic. V únoru 2013 utrpěl mozkovou mrtvici, zemřel následujícího roku ve věku 90 let....

Jaroslav Kolář

Narozen 1951. Sportovní novinář, působí v oddělení komunikace fotbalové asociace. Fotografická publikace o mistrovství Evropy ve fotbale 2000.

Jaroslav Kokta

Narozen 29.4.1904 ve Skoroticích u Tišnova, zemřel 2.8.1970 v Ostravě. RNDr., docent přírodovědecké fakulty university v Brně. Mineralog, petrograf, geochemik. Práce v oboru.

Jaroslav Kojzar

Narozen 20. 3. 1937 v Praze. PhDr., redaktor Haló novin nakladatelství Futura, publicista a prozaik.

Jaroslav Kohout

Narozen 5. 2. 1924 na Oravě , zemřel 20. 6. 2013. PhDr., filosof a rusista, publikace z oboru filosofie a překlady z ruštiny a němčiny.

Jaroslav Kohlík

Narozen: 1917, zemřel: 1987. Redaktor A-Zet, Českého slova; za okupace vězněn v Terezíně. Psal knihy z historie novin a novinářství, povídky z okupace a z novinářských redakcí

Jaroslav Koch

Narozen 20.1.1910, zemřel 8.5.1979 v Praze. PhDr., CSc., docent, práce v oboru psychologie dětí.

Jaroslav Kobr

Narozen 30.1.1937. PhDr., CSc., literární historik, příručky pro základní a střední školy, též sestavitel knih citátů.

Jarmila Konečná

Práce o taiči.

Jarka Kovaříková

Narozena 1964. Scénáristka, autorka televizních adaptací, též práce o výživě a hubnutí.

Janusz Korczak

Janusz Korczak IPA byl polský židovský autor literatury pro děti, pediatr, pedagog a publicista, známý také pod přezdívkami Pan Doktor nebo Starý Doktor. Od roku 1912 vedl židovský sirotčinec ve Varšavě, o který se staral i během druhé světové války, kdy se musel s dětmi přesunout do varšavského ghetta. Když německé úřady počátkem srpna 1942 nařídily transport dětí do vyhlazovacího tábora Treblinka, Korczak se rozhodl, že půjde s nimi, přestože nemusel. V Treblince byli všichni zavražděni v plynových komorách. Narodil se v roce 1878 ve Varšavě v Kongresovém Polsku jako Henryk Goldszmit do sekulární židovské rodiny Józefa Goldszmita a Cecylie, rozené Gębické . Jeho otec byl uznávaným právníkem, pocházejícím z rodiny zastánců židovského osvíceneckého hnutí haskala z Lublinu, zatímco matka se narodila do prominentní židovské rodiny z Kalisze. Rodina se v rámci Varšavy často stěhovala. V osmi letech nastoupil ke studiu na základní škole Augustyna Szmurła, po níž pokračoval na střední škole Gimnazjum Praskie. Výuka probíhala v ruštině a s výjimkou literatury, které věnoval veškerý svůj volný čas, školu neměl rád . Zhruba ve dvanácti letech mu otec ochořel a byl umístěn do ústavu pro duševně choré, kde v dubnu 1896 zemřel. Mladý Goldszmit si tak musel začít přivydělávat doučováním studentů, aby finančně podpořil matku a sestru Annu. Roku 1896 literárně debutoval v satirickém týdeníku Kolce. O dva roky později úspěšně zakončil středoškolská studia a zároveň poprvé použil svůj literární pseudonym Janusz Korczak . V roce 1898 rovněž nastoupil na lékařskou fakultu Carské univerzity ve Varšavě , kde mimo jiné studoval anatomii ...

János Kornai

Maďarský ekonom.

Jana Kolářová

Jana Kolářová je česká bohemistka a literární historička působící na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Roku 1997 získala Jana Kolářová na Filozofické fakultě Univerzity Palackého akademický titul magistr pro obor česká a latinská filologie. Následně do roku 1999 absolvovala interní postgraduální studium oboru česká literatura na téže fakultě. V letech 1998 a 1999 navíc na prostějovském Cyrilometodějském gymnáziu vyučovala latinu. Od roku 1999 pak působí na Katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 2002 zakončila obhajobou disertační práce na téma „Jedna z podob renesančního manýrismu: Básnické dílo Pavla z Jizbice“ svá postgraduální studia na této katedře, v nichž se zaměřovala na starší českou literaturu. O ní spolu s dějinami knižní kultury na vysoké škole přednáší. Ve svém odborném bádání se zaměřuje na raněnovověkou literaturu se zaměřením na latinsky psaná díla z období humanismu. Spolu s Janou Vrajovou, Erikem Gilkem a Petrem Komendou pracovala na výzkumném záměru „Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu“. Výsledky jejich studia posléze prezentovali ve sbornících Studia Moravica či Studia Bohemica. Jana Kolářová je také literárně činná: Kolářová pochází z učitelské rodiny z Prostějova, kde matka Jarmila pedagogicky působila na Gymnáziu Jiřího Wolkera a otec Václav po dobu šestnácti let dělal ředitele na Reálném gymnáziu a základní škole města Prostějova. Má mladšího bratra Ondřeje, jenž je evangelický duchovním ve Farním sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 8 – Kobylisích a překladatelem.

Jan Kožíšek

Narozen 1948. Básník.

Ján Koval

Slovenský autor vysokoškolských učebnic matematiky, zaměřený na publikce pro zahraniční studenty.

Jan Kouřil

Narozen 1877 v Rájci na Moravě, zemřel 24.6.1945 v Praze. Odborný učitel průmyslové školy pro zpracování dřeva, publikace z oboru.

Ján Košturiak

Slovenský prof., strojní ing., specializuje se na modelování výrobních systémů v strojírenství.

Jan Kořínek

Narozen 7.12.1904 v Praze, zemřel 25.2.1984 v Praze. Obchodní zástupce čs. firem v Maroku, autor cestopisů, hlavně o Maroku, odborné práce obchodního zaměření.

Jan Kořenský

PhDr. Jan Kořenský, DrSc. je český jazykovědec, zabývající se gramatikou češtiny, obecnou lingvistikou, metodologií lingvistiky, teorií znaku, teorií textu a procesuální gramatikou. Nejvýraznější současný představitel české metodologické reflexe lingvistického výzkumu, zasahující do diskuzí o gramatikách a gramatice češtiny, rozsahu a obsahu pojmu gramatika přirozeného jazyka. V letech 1955–1960 vystudoval ruštinu a češtinu na filozofické fakultě UP v Olomouci. Po absolutoriu fakulty učitelské působení na středních školách. Od r. 1963 v akademickém Ústavu pro jazyk český v Praze. 1965 CSc. V něm od r. 1977 vedoucí oddělení současného českého jazyka. Paralelně působí jako profesor na filozofické fakultě UP v Olomouci. Vyvíjel a vyvíjí rozsáhlou činnost vědecky organizační; člen redakcí několika odborných periodik. Jazykovědnou bohemistiku pěstuje v širokém záběru od morfologie a syntaxe k lingvistice textové a k analýze mluvené komunikace. Uplatňuje své vzdělání v logice a filozofii vůbec v pracích zaměřených k obecné jazykovědné teorii a metodologii. Autor rozsáhlého a obsáhlého vědeckého díla. Patří k čelným českým lingvistům na přelomu 20. a 21. století.

Jan Konfršt

Jan Konfršt je český filozof a je autorem celkem deseti doposud vydaných knih a audioknih s duchovní tematikou, z nichž první, vydaná v roce 2003, nese název Život v našich dlaních. Dvě prozatím poslední knihy jsou Co když to bylo tak… Přemýšlejme, vydaná v roce 2013, a román Poutník, vydaný v roce 2020. Ing. Jan Konfršt vystudoval Vysokou školu elektrotechnickou v rámci tehdejšího ČVUT a dvacet jedna let pracoval jako výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu textilních strojů v Liberci, svého původního zaměstnání však nedlouho po Sametové revoluci zanechal a změnil způsob obživy – vyučil se nábytkovým truhlářem. Ve stejném období se začal na základě výrazného niterného zážitku intenzivně zabývat sebepoznáním. V roce 1994 se rozhodl dělit s veřejností o své poznatky a zkušenosti na cestě sebepoznání a duchovního přesahu života. Jan Konfršt od roku 1994 do roku 2014 veřejně působil na veřejných setkáních, později označených jako Povídání s Janem, kde odpovídal na dotazy duchovního a filozofického charakteru kladené příchozími tazateli. V tomto duchu také poskytoval osobní konzultace. V roce 2003 publikoval svou první knihu Život v našich dlaních. Několikrát byl pozván do vysílacích relací Českého rozhlasu , zúčastnil se jako jeden z přednášejících dvou ročníků České Konference . Přispěl svými články, případně byl aktérem rozhovorů pro některé časopisy, internetové servery a magazíny . Při svých veřejných aktivitách a ve svých knihách se dotýká mimo jiné i netradičního pohledu na učení a život historického Ježíše z Nazareta. Informace tohoto druhu lze nalézt v koncentrované podobě formou úvah v jeho knize Co když to bylo tak... Přemýšlejme, a v...

Jan Konečný

Narozen 21.4.1874 v Jarohněvicích u Kroměříže, zemřel 1945 v Brně. Středoškolský profesor, učebnice slovenštiny, edice školní četby, překlad z němčiny.

Jan Komenda

Narozen 19.9.1954. Doc., Ing. v oboru strojírenství, Ing., CSc. Znalec v oboru střelivo a výbušniny, publikace z oborů balistika, zbraně a munice.

Jan Kolovrat

Narodil se 2. 9. 1910 v Brčku . Po přestěhování s rodiči do Československa vystudoval v Bratislavě práva. Pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí, jako vicekonzul v Krakově organizoval vznik československé odbojové jednotky. Během války se účastnil bojů v Anglii. Po únoru 1948 propuštěn z Ministerstva zahraničí, pracoval v tehdejší Dynamit Nobel Bratislava . Později pracoval jako zástupce Farbewerke Hoechst v Praze. Autor dobrodružných a špionážních románů . Napsal také populární knihu o chemii pro děti a přeložil a převyprávěl několik zahraničních dobrodružných románů, zejména od E. Salgariho a J. F. Coopera. Zemřel 31. 3. 1978 v Praze.

Jan Kolář

PhDr. Jan Kolář, narozen 1. 3. 1948 v Kladně. Hudební publicista, rozhlasový pracovník a dramatik, redaktor.

Jan Kochanowski

Jan Kochanowski byl nejvýznamnější polský renesanční básník. Jeden z nejvýznamnějších polských renesančních básníků se narodil roku 1530 v Sycyně v šlechtické rodině . Od roku 1544 studoval na Krakovské univerzitě. Pravděpodobně kolem roku 1549 univerzitu opustil a přestěhoval se do Wroclawi. Na začátku 50. let 16. století pobýval v Královci, kde vytvořil svoje nejstarší dodnes dochované dílo . Brzy se Kochanowski přestěhoval do italské Padovy, kde až do roku 1555 studoval filozofii, latinu, řečtinu a antickou literaturu na místní univerzitě. Mimo jiné byl zde jmenován do funkce „konciláře“ národa polského, tj. zástupce Poláků na půdě univerzity. V následujících třech letech několikrát znovu vycestoval do zahraničí , aby se definitivně vrátil do vlasti v květnu roku 1559. Roku 1563 začal pracovat ve službách korunního podkancléře Piotra Myszkowského, díky čemuž získal hodnost královského sekretáře. Krátce působil i na dvoře krále Zikmunda II. Augusta. V roce 1574 Kochanowski zakoupil ves Chechły poblíž Czarnolasu, kde se natrvalo usadil a o rok později i oženil s Dorotou Podlodovskou z Przytyka. Ta mu přivedla na svět dceru Uršulu a Hanu. Odtud získal přídomek „básník z Černolesí“. Umřel v srpnu roku 1584 v Lublině , kam přijel na zasedání senátorů svolané králem Štepánem Bathorym. U Kochanovského lze určit tři období tvorby: 1/ Období cest a studií : 1544–1559 První Kochanovského díla vznikají za hranicemi Polska kolem roku 1555. Důležitým obdobím pro mladého básníka byl pobyt v italské Padově , kde se seznámil např. s Andrzejem Patrycym Nideckim, Andrzejem Dudyczem a Stanisławem Fogelwederem. Kolem roku 1580 píše tři latinské sbírky: Do...

Jakub D Kočí

Narodil se v Praze 3. dubna 1977, dodnes zde také žije, v magické čtvrti, které se dříve říkalo Podskalí. Možná kouzlo tohoto místa zapříčinilo jeho budoucí tvůrčí nadšení pro fantastiku. Do podvědomí veřejnosti se zapsal nejen jako výtvarník, ale zejména jako básník a písničkář. V roce 2001 vydal v nakladatelství Straky na vrbě svou první básnickou sbírku A jiné básně.

Jack Kornfield

Má doktorát z vědecké psychologie. Jako buddhistický mnich studoval východní duchovní učení v Thajsku, Barmě a Indii a od roku 1974 začal po celém světě vyučovat meditaci. Po promoci na Dartmouth College v roce 1967 vstoupil do Mírových sborů a byl přidělen k veřejným zdravotnickým službám na severovýchodě Thajska, které je domovem několika buddhistických pralesních klášterů, jež patří k nejstarším na světě. Zde potkal buddhistického mistra Adžan Čá, který se na mnoho let stal Kornfieldovým učitelem. Po návratu do Spojených států v roce 1972 obnovil Jack Kornfield v Barre v Massachusetts společnost Insight Meditation Society a společně s učiteli meditace Sharonem Salzbergem and Josephem Goldsteinem zde vyučovali umění východní meditace. Jack Kornfield se časem stal jedním z klíčových učitelů, kteří Západu zpřístupnili buddhistické cvičení théraváda. Mnoho let se jeho práce soustředila na přinášení a integrování východního duchovního učení. Přibližoval jej srozumitelnou cestou a svými knihami, audio nahrávkami a učením inspiroval nespočet studentů západního buddhismu. Zároveň se stal průkopnickým učitelem Spirit Rock Center ve Woodacre v Kalifornii, kde v současné době žije a vyučuje. V roce 1992 se zúčastnil pražské konference Mezinárodní transpersonální asociace, které předsedal dr. Stanislav Grof. Všechny Kornfieldovy knihy, včetně Cesty srdce a Hledání srdce moudrosti, se staly celosvětovými bestsellery.

Jacek Kolendowicz

Publikace o rybolovu.

J Kosek

J Kodíček

Ivo Koudelka

Narozen 13.11.1954. JUDr., vydavatel a galerista.

Ivan Kostroň

Slovenský umělecký fotograf.

Ivan Koreček

Narozen 18. 5. 1936. Právník a fotograf, práce z oboru dějin fotografie, estetiky a teorie fotografie.

Ivan Kolman

Narozen 20.7.1950. Výtvarník a autor publikací o putování do poutních míst.

Ivan Kolenič

Slovenský básník, prozaik a výtvarník.

Irina Kolaříková

Původně krajkářka a romanistka. Autorka povídek a grafických ilustrací.

Irena Korbelářová

Prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr. je česká vysokoškolská učitelka, regionální archivářka a historička, věnující se především dějinám Slezska. Přednáší na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Zdroje: a) cs.wikipedia b) www.slu.cz