Výpis všech autorů

J. H Brennan

J.H. Brennan je uznávaným autorem sedmdesáti knih beletrie i literatury faktu. Při své spisovatelské činnosti se stále zajímá o vývoj počítačových programů, tvorbu stolních her, o techniky osobního rozvoje a výzkum reinkarnace. Je lektorem a častým hostem mediálních pořadů po celém Spojeném království a v Irsku.

Henry Brook

Americký publicista.

Helena Brožková

Narozena 1946. Historička, kurátorka sbírky historického skla v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.

Giordano Bruno

Giordano Bruno, původně Filippo Bruno, též Nolan nebo Nolanus byl italský dominikánský mnich, filozof , spisovatel , teoretický kosmolog, zabýval se rovněž mnemotechnikou. Ovlivněn byl Mikulášem Kusánským a Bernardem Telesiem. V astronomii se proslavil tezemi o tom, že Země ani Slunce nejsou středem vesmíru a že vesmír je nekonečný. Od roku 1593 byly některé jeho názory šetřeny jako hereze římskou inkvizicí – byl obviněn z popírání několika katolických doktrín, zejména věčného zatracení, boží trojjedinosti, božské podstaty Kristovy, panenství Panny Marie a transubstanciace. Také jeho panteismus vzbuzoval vážné obavy. Inkvizice ho shledala vinným a byl upálen v římském Campo dei Fiori v roce 1600. Po své smrti a zejména v 19. a na počátku 20. století se stal jedním ze symbolů násilného útlaku svobodného vědeckého bádání katolickou církví a posléze jedním z idolů volnomyšlenkářů, i když není zřejmé, nakolik se jeho rozsudek za teologické hereze a filosofické náhledy vztahoval i na jeho kosmologické spekulace. Historička Frances Yatesová tvrdí, že byl potrestán spíše za obhajobu hermetické tradice. Byl hluboce ovlivněn arabskou astrologií , Neoplatonismem, renesanční hermeneutikou a legendami opřádajícími egyptského boha Thovta. Teologická heterodoxnost vedla Bruna ke snižování úlohy náboženství, které se podle něho hodí jen k uspokojení nevzdělanců. Narodil se roku 1548 ve vesnici Nola nedaleko Neapole v Itálii, původním jménem se jmenoval Filippo Bruno, za svoji přezdívku si později zvolil jméno Nolanus nebo Nolan, podle místa svého narození) . Po studiích v Neapoli vstoupil jako patnáctiletý do dominikánského kláštera a později roku 1565 se stal členem dominikánského řádu, kde přijal své nové jméno Giordano. O sedm let později byl vysvěcen na kněze. V pozdějš...

Geraldine Brooks

Geraldine Brooks je australská novinářka a spisovatelka. Světoznámou se stala poté, kdy v roce 2005 získala Pulitzerovu cenu. Od roku 2002 má občanství USA. Vystudovala Sydney University a jako novinářka začínala The Sydney Morning Herald. Získala stipendium na studium v USA a graduovala roku 1983 v oboru žurnalismus na New York City’s Columbia University. Příštího roku se vdala za amerického novináře Tony Horowitze a konvertovala k jeho víře, judaismu. Pracovala jako zahraniční reportér pro The Wall Street Journal, pro který zasílala reportáže z krizových oblastí Blízkého východu, Afriky a Balkánu. Roku 1994 vydala knihu Devět částí touhy o muslimských ženách na Blízkém východě. Její první román Zázračný rok , příběh ze 17. století, se stal celosvětovým bestsellerem. Další román vyšel roku 2005, jmenuje se March a jde o fiktivní příběh z americké občanské války. Za tento román získala následujícího roku Pulitzerovu cenu. Zatím poslední román Stvořitelé a spasitelé získal též několik literárních cen. Jde o příběh staré hebrejské knihy odehrávající se během několika staletí v několika časových rovinách a v různých místech Evropy a Blízkého východu.

Georg Brütting

Německý válečný letec.

Eva Brabcová

Celý svůj dosavadní život jsem prožila v Praze. Vypadá to, že už to tak zůstane, protože na tropickém ostrově není o Vánocích sníh ... I přes to, že veterinářkou býti jsem se pevně rozhodla po té, co mi nikdo nedokázal dát uspokojivou odpověď na otázku, jak dát žábě umělé dýchání, kterak resuscitovat čtyři dny přejetého, placatého krtka, či jak dát žížalu do sádry, jsem absolvovala ekonomickou školu, více než jednou jsem se vdala a na svět přivedla dvě dcery. Nesmím potkat opuštěné zvíře, protože se v tu ránu stane dalším členem naší domácnosti a to bez ohledu na to, zda se jedná o veselého psíka či silně nekomunikativní želvu. Pravidelně navštěvuji pracovní proces a po nocích pak provozuji hrátky s počítačem, výsledkem čehož jsou mé knížky a také povídky a články pro různé časopisy.

Elizabeth Briggs

Americká autorka literatury pro mládež, fantasy romancí.

Duncan Brewer

Americký spoluautor knih pro mládež o astronomii.

Dean Bryden

Connie Brockway

Connie Brockway se narodila 16. 12. 1954 v Minneapolis v Minnesotě, několik let žila s rodiči na předměstí Buffalo New York, než se zase vrátili zpět do Minnesoty, kde Connie absolvovala střední školu. Svého manžela Davida Brockwaye potkala na minnesotské univerzitě, kde studoval medicínu. Mají spolu dceru a žijí v Minnesotě. Svou první knihu Promise Me Heaven Connie publikovala v roce 1994. V současné době se její knihy překládají do 13cti jazyků, osmkrát byla Connie finalistkou Romance Writers of America’s RITA Award a dvakrát tuto soutěž vyhrála . Ačkoli si Connie získala jméno díky svým historickým romancím, v roce 2005 oznámila světu pauzu v psaní právě historických romancí a začala psát romance ze současnosti.

Clemens Brentano

Clemens Wenzeslaus Brentano de La Roche byl německý romantický básník a prozaik, společně s Achimem von Arnim hlavní představitel mladšího proudu německé romantiky , tzv. heidelberské skupiny romantiků. Narodil se roku 1778 v rodině bohatého frankfurtského kupce italského původu, ale první dva roky života prožil v Ehrenbreitsteinu v rodném domě své matky, rozené La Roche. Jeho výchova zde však byla poněkud rozporuplná, neboť ho vychovávala jednak jeho protestantská babička z matčiny strany Sophie von La Roche , jednak jeho katolická teta z Koblenze. Na nátlak otce musel Brentano navštěvovat obchodní školu, kterou však nedokončil. Stejně neúspěšná byla jeho studia na univerzitách v Bonnu, Jeně, v Halle a v Göttingenu. V Jeně se však seznámil s kruhem staršího romantismu a poznal zde také svou budoucí manželku Sophii Mereau, se kterou se oženil roku 1803 . Roku 1801 uzavřel v Göttingenu přátelství se svým budoucím švagrem Achimem von Arnim a oba se již tehdy rozhodli sbírat lidovou poezii. Výsledkem tohoto snažení byla sbírka německých lidových a starých písní Chlapcův kouzelný roh, kterou vydali ve třech svazcích v Heidelbergu v letech 1806 až 1808. Společně také vydávali roku 1806 v Heidelbergu romantické Noviny pro poustevníky . Po rozpadu heidelberského kruhu romantiků žil do roku 1811 v Berlíně, kde platil v nejvyšších společenských kruzích za geniálního a oduševněného mistra zábavy. V letech 1811–1814 žil v Čechách, kde jeden z jeho bratrů vlastnil statek v Bukovanech, navštívil také Prahu a spolupracoval s Josefem Dobrovským na své divadelní hře Založení Prahy. Do roku 1819 žil jako veselý světák překypující vti...

Břevnovanka

Břeclavan

Czech folklore ensemble from Břeclav. Founded in 1954 by Jožka Kobzík. Recent band line-up: František Blažek - violin, leader Marek Peško - violin Libor Mišurec - violin Pavel Radkovič - violin Marek Strmiska - violin Radek Pudelka - bass Lukáš Růžička - cimbalom Tomáš Peško - clarinet Zuzana Martinková - vocals Jiljí Herzán - vocals More musicians: Jaroslav Švach, Franta Šulák, Vlastik Kopuletý , Jožka Rampáček , Anežka Bohunová , Ludmila Kobzíková , Maryška Sochorová , Julie Severinová-Kučerová , Květa Černá , Daniela Červená , Jiří Mach , , etc. Dance group: František Juraš , male: Ondřej Bukovský, Pavel Čech, Roman Hromek, Jan Huňař, František Juráš, Martin Kobzík, Petr Kovařík, Vít Loveček, Jaroslav Nešpor, Tomáš Turek, Ondřej Stanický, Libor Stránský female: Klára Blažejová, Michaela Blažková, Michaela Ciprysová, Nina Diopanová, Dominika Holešínská, Kateřina Horáčková, Monika Křápková, Michaela Osičková, Jana Oslzlá, Petra Radkovičová, Lucie Stránská, Irena Šilinková, Jitka Tesaříková, Nikol Uhrová Uncomplete discography: Moravian Folk Songs, EP together with Olšava. 1965 Moravian Love Tunes From Podluží, EP, 1965 Pod sluncem jižní Moravy, LP together with Javorník 1976 /Panton/ Hoš, Podluží, LP, 1977 /Supraphon/ Malované písničky Fanoša Mikuleckého LP, 1983 /Supraphon/ Břeclavan 30 let, EP, 1984 /Supraphon/ Břeclavan hraje a zpívá, LP, 1986 /Panton/ The Most Beautiful Folk Songs of Moravia 1, LP, CD 1990 /Edit/ The Most Beautiful Folk Songs of Moravia 3, CD, MC 1992 /Edit/ Hodinka na Podluží, Břeclavan 40, CD, MC, 1994 /Edit/ Vladimír Zháněl a Břeclavan , MC 1996, CD 2000 Pjsně a ballady, CD, MC, 1999 /Reston/ Dr. Jožka Kobzík a Břeclavan , CD, 2000 / Břeclavan / Okolo Břeclavi, CD,MC, together with the band of Slovácký krúžek and Břeclavánek 2001 /Reston/ Jiljí Herzán, Vrbice, Evropa, CD, 2002 / Břeclavan / Břeclavan 1970-79, CD 2004 / Břeclavan / Břeclavan 1980-89, CD 2004 / Břeclavan / Břeclavan 1961-74, CD 2004 /Tonstudio/ Břeclavan , 2004 /Tonstudio/

Big Bill Broonzy

Big Bill Broonzy byl významnou osobností americké bluesové scény, zejména ve 30. a 40. letech 20. století. Narodil se 26. června 1893 v Mississippi jako William Lee Conley Broonzy, protože o jeho roce narození panují určité nejasnosti, a ve 20. letech se přestěhoval do Chicaga, kde se stal součástí rozvíjejícího se městského bluesového prostředí. Jeho kariéra trvala několik desetiletí, během nichž nahrál stovky písní, které sahaly od sólových skladeb pro akustickou kytaru až po ansámblovou hru.

Barbara Bretton

Narodil se v New Yorku, nyní žije v Princetonu, je vdaná. V roce 1982 prodala první knihu a to změnilo její život. Nyní je z ní autorka více jak 40 bestsellerů a držitelka mnoha cen. Její knihy byly přeloženy do dvanácti jazyků ve dvaceti zemích.

Anna Brodele

Brodelová Anna, 16. 9. 1910-29. 9. 1981, lotyšská sovětská prozaička a dramatička. Autorka povídek a románů a dramat , v nichž si všímala zejména problémů mladých lidí.

Anna Březinová

Jan Bauer je český novinář a spisovatel, původním vzděláním zemědělský inženýr. Novinářský talent a znalosti v oboru zemědělství uplatňoval dlouhá léta jako redaktor celostátního deníku Zemědělské noviny. Dlouhodobě žije na samotě u Vodňan. V prosinci 2009 mu vyšla jubilejní stá kniha, čímž se stal nejplodnějším jihočeským autorem všech dob. Některé knihy napsal pod pseudonymy. Věnuje se především detektivkám a literatuře faktu, přičemž uplatňuje své znalosti českých dějin.

Allison Brennan

Americká spisovatelka thrillerů, bývalá právní konzultantka ve státní legislativě.

Alexandr Brummer

Absolvent FF MU . V roce 2012 ukončil doktorské studium historie, pracuje jako redaktor a učitel ruštiny.

Alena Braunová

Spis o keramice a porcelánu.

Zdeněk Brom

Mgr., učitel základní školy.

Zdeněk Brdlík

Zdeněk Brdlík byl český akademický malíř, ilustrátor a grafik. Zdeněk Brdlík absolvoval v Praze Státní grafickou školu a posléze Akademii výtvarných umění u profesorů Miloslava Holého a Vladimíra Pukla. Působil jako grafik v časopise Tvorba. Ilustroval knihy o přírodě . Vedle ilustrací a grafiky se věnoval také volné malbě a známkové tvorbě.

Vladimír Bříza

Narozen 1966. Ing. ekonomie. Autor počítačové literatury.

The Moody Brothers

The Moody Brothers je americké country trio, které původně tvořili bratři Carlton, Charles a Danny Moodyovi. Pocházejí ze Severní Karolíny a jsou známí svou instrumentální zručností a pevnou vokální harmonií. Skupina se prosadila v 80. letech 20. století a získala uznání za svůj přínos country i gospelové hudbě. Za svou tvorbu obdrželi nominace na cenu Grammy, což svědčí o jejich hudebních schopnostech a kvalitě jejich produkce. The Moody Brothers byli úspěšní také v Evropě, kde za svá vystoupení získali ocenění a uznání. Během své kariéry vystupovali na prestižních místech, včetně Grand Ole Opry, kde předváděli svůj tradiční a zároveň inovativní přístup ke country hudbě.

Světla Brendlová

Mgr., učitelka angličtiny.

Sharon Brondos

Americká autorka romantických příběhů.

Sandy Brown

Skotský jazzový klarinetista a kapelník. Narozen: 25. února 1929 v Izatnagaru Bareilly, Indie. Zemřel 15. března 1975 v Londýně, Anglie, Spojené království .

Robert Browning

Robert Browning byl přední anglický básník viktoriánského období. Narodil se v Camberwellu, předměstí Londýna, v rodině Roberta a Sarah Anny Browningových. Jeho otec byl původně vyslán do východní Indie jako správce plantáží cukrové třtiny. Instituce otroctví byla ale pro něho nepřijatelná a proto se vrátil, ve zlém se rozešel se svým otcem a pracoval jako úředník v Bank of England. Přestože se touto změnou připravil o rodinné dědictví a měl podstatně menší příjmy, dokázal si vybudovat postavení, oženit se, založit rodinu a shromáždit knihovnu o 6000 svazcích. Matka byla silně věřící evangelička a vynikající klavíristka z rejdařské rodiny ve skotském Dundee. Jeho vzdělání bylo soukromé, i když v roce 1828 navštěvoval i přednášky Londýnské university . Hodně cestoval . Hmotně zajištěn otcem se cele věnoval literatuře. V roce 1845 se seznámil s Elizabeth Barrett, se kterou si déle než rok dopisovali. V září 1846 se tajně nechali oddat proti vůli Elizabethina otce a odcestovali do Itálie. Po krátkém pobytu v Pise přesídlili do Florencie, kde žili až do Elizabethiny smrti v roce 1861. Poté se Robert Browning vrátil do Londýna spolu se svým synem Robertem . Vydal manželčinu literární pozůstalost a účastnil se literárního života. Podnikal cesty do Evropy, při takové cestě po Itálii v roce 1889 zemřel v Benátkách. Pohřben je ve Westminsterském opatství v tzv. "koutku básníků" v jižním transeptu. Ve své tvorbě se Browning inspiroval dílem Byronovým, Keatsovým a především Shellyovým. Typicky osobní romantickou poezii začal kombinovat s popisem objektivní skutečnosti. Své verše obohatil tehdy neobvyklými nepravidelnými rytmy a nezvyklými rýmy. Na příklad v básni Meeting at night využil schému abccba., kter...

Richard Brautigan

Richard Gary Brautigan byl americký spisovatel, který bývá někdy řazen do postmoderny a jindy k beat generation. Brautiganovi rodiče - Bernard Frederick Brautigan a Lulu Mary Keho spolu dlouho nevydrželi. Richard vyrůstal pouze s matkou a otce potkal snad jen dvakrát v životě. Ten sám zjistil, že má syna, až po Brautiganově smrti. "Má stejné příjmení, ale proč by čekali 45 let, aby mi řekli, že mám syna?" Roku 1939 Lulu porodila dceru Barbru Ann. Brautigan často vzpomínal na traumatický zážitek, kdy ho matka nechala samotného se svou dvouletou sestrou v motelu v Great Hills a vrátila se pro ně o dva dny později. Roku 1943 se Lulu vdala za kuchaře Roberta Geoffreye Porterfielda, a řekla Brautiganovi, že to je jeho biologický otec. S ním se ale v roce 1949 rozvedla a o rok později si vzala Williama Davida Folstona, na kterého ale Richard vzpomínal jako na alkoholického tyrana, který Lulu mlátil. V mládí se zjistilo, že je paranoidní schizofrenik a prodělal šokovou terapii, což jej velmi ovlivnilo. V počátcích beat generation žil v San Franciscu a ačkoli s tímto hnutím výrazně spolupracoval, nikdy se k němu plně nepřihlásil. Přesto do něj bývá řazen. Brautigan rozdával své básně na ulici, což bylo u beat generace relativně obvyklé, ale odmítal se účastnit veřejných čtení . Brautigan rozdával své básně tištěné na balíčkách se semeny rostlin, tzn. každý člověk dostal osm balíčků semen na nichž byly otištěny básně. Zajímavostí je, že neotevřené balíčky jsou nyní sběrateli velmi ceněny a prakticky je nemožné je sehnat. V roce 1957 se oženil a v roce 1970 se rozvedl, po rozvodu se zhoršily jeho deprese. Roku 1972 se přestěhoval z Montany do Pine Creek a od té doby neposkytl žádný rozhovor a odmítal účast na všech oficiálních akcích na něž byl zván. Jeho knihy jsou složeny z krátkých, často absurdních příběhů. Během 60. let si Brautigana přivlastnilo hnutí hippies. V 80....

Renata Broniarz

Pedagožka, autorka učebnic ruštiny, metodických příruček a pracovních sešitů.

Petra Bracht

Německá lékařka se specializací na výživovou a detoxikační medicínu, publikace z oboru.

Pavel Brom

Pavel Brom byl český grafik, malíř a ilustrátor. Vyučil se litografem. V letech 1958–1964 studoval na AVU v Praze u prof. Vladimíra Silovského a Antonína Pelce. V roce 1978 podepsal petici za zrušení trestu smrti. Byl aktivním členem KSČ a od roku 1965 spolupracovníkem StB s krycím jménem Malíř . Spolupráci s StB považoval za svou politickou a morální povinnost a chápal "nutnost ovlivňovat ideologický vývoj umění". Zprvu byl úkolován, aby podával zprávy o Milanu Knížákovi, malíři Jiřím Ševčíkovi a režiséru Elmaru Klosovi. V 80. letech referoval StB o Josefu Kroutvorovi, Jiřím Šalamounovi nebo sochaři Ivanu Theimerovi . I díky této spolupráci získával zakázky od Art Centra a oplátkou informoval StB o jeho řediteli Hubertu Matějčkovi. Také Spolek Šalamoun označil Pavla Broma za režimního umělce a dvojnásobného agenta Stb. Vladimír Pavlík uvádí Pavla Broma na stránkách Světové sdružení československých politických vězňů jako k-agenta s krycím jménem Zombák a Malíř. Účastnil se řady výstav v tehdejším Československu i v zahraničí. Věnoval se volné a užité grafice – zejména tvorbě plakátů, knižní grafice a ilustraci knih. Ilustroval řadu knih pro děti a mládež, historických románů a populární edukativní literatury: kupř. Toulky českou minulostí. První startovací díl této řady ilustroval se svojí ženou Dagmar, dalších deset svazků již výtvarně pojal Jiří Běhounek. Toulky českou minulostí se vymykají knihařským zpracováním s atypickými rozměry 30x18 cm. Věnoval se také scénografii a výstavnictví. Výtvarně spolupracoval s filmem a televizí. Experimentoval také s novými technikami, především xeroxem. V roce 1989 se podílel na přípravě výstavy "Současná česká grafika" v pražské výstavní síni Mánesu. Jednalo se o první ideologicky nelimitovanou výstavu české grafiky po roce 1989....

Otakar Brandos

Slovenský publicista a autor průvodců. Vystudoval elektrotechnickou fakultu, ale krátce poté se začal naplno věnovat své velké lásce cestování - a psaní o něm. Nejdříve působil jako redaktor časopisu Turistika a hory, později jako průvodce ve stejnojmenné cestovní kanceláři.

Ota Brožek

Narozen 1923, zemřel 22.1.1974 v Praze. Novinář, reportáže, prózy.

Oldřich Brož

Autor historických próz a literatury pro mládež. Žije v USA ve státě Texas.

Miroslav Broft

Narozen 1925, zemřel 30.8.2003. Vojenský historik, zabýval se hlavně druhou světovou válkou a odbojem proti fašismu.

Michaela Brnková

Slovenská spisovatelka romantické literatury, lektorka a podnikatelka.

Max Brooks

Max Brooks je americký spisovatel a scénárista. Narodil se v New Yorku. Je synem režiséra, producenta a herce Mela Brookse a herečky Anne Bancroft. V roce 1994 dokončil studium na americké univerzitě. Jeho žena Michelle je scénáristka a mají syna Henryho.

Malcolm Bradbury

Sir Malcolm Stanley Bradbury byl anglický spisovatel, představitel univerzitního románu. Malcolm Bradbury se narodil roku 1932 v Sheffieldu v severní Anglii. Po gymnáziu studoval angličtinu na Univerzitě v Leicesteru a později na Queen Mary College v Londýně, kde v roce 1955 získal magisterský titul. Doktorát z amerických studií dokončil v roce 1962 na univerzitě v Manchesteru. Své působení učitele začal na Univerzitě východní Anglie jako profesor se specializací na americká studia. V roce 1979 poprvé uvedl svůj světově proslulý kurz kreativního psaní, mezi jehož absolventy se řadí například slavní britští spisovatelé Ian McEwan a Kazuo Ishiguro. Svou akademickou kariéru ukončil Bradbury v roce 1995. Za své zásluhy v oblasti literatury byl v roce 1991 vyznamenán řádem britského impéria. Kromě samotné práce učitele byl Bradbury také produktivní v psaní odborných publikací: jako specialista na moderní román vydal knihy o Evelynu Waughovi, Saulu Bellowovi nebo E. M. Forsterovi. Kromě toho se podílel i na re-edicích klasických děl, jako například Velký Gatsby od F. S. Fitzgeralda, a nespočtu příruček a přehledů moderní britské a americké prózy. Do povědomí širšího publika se ale dostal především jako autor románů. Přestože je často srovnáván s Davidem Lodgem jako autor tzv. univerzitních románů, Bradburyho knihy jsou celkově temnější a méně hravé jak po stránce obsahové, tak jazykové. V roce 1986 napsal krátkou parodii na turistické průvodce Why Come to Slaka?, která láká do fiktivní východoevropské země známé čtenářům z Bradburyho románu Rates of Exchange. Bradbury psal také scénáře pro různé televizní produkce, například k adaptacím knih Toma Sharpa nebo Kingsleyho Amise. Jeho poslední scénář byl k 5. sérii britského seriálu Dalziel a Pascoe. Kniha Jíst lidi je neslušné , vydaná roku 1959, patří do žánru tzv. univerzitního románu. Sleduje osudy profesora Tre...

Lara Bryan

Britská autorka naučné literatury pro děti.

Karel Bradáč

Karel Bradáč byl český komunistický satirik. Rodiče, rolník Karel Bradáč a Alžběta Mastíková přišli do Prahy ze Sedlice, okres Strakonice, kde byli 25. října 1910 oddáni. Karel Bradáč byl nejmladší ze tří dětí, které se všechny narodily v Sedlici. V roce 1914 se otec přestěhoval do Nuslí a nastoupil jako zřízenec v Živnostenské bance, rodina zůstávala v původním bydlišti; po začátku 1. světové války však musel narukovat. V roce 1919 se celá rodina přestěhovala na Žižkov. Karel Bradáč se po absolvování měšťanské školy v roce 1933 vyučil v knihkupectví Václava Neuberta. V letech 1934–1939 pracoval v nakladatelství Pavla Prokopa Levá fronta. Jeho práce zveřejňoval měsíčník pokrokového studentstva Mladá kultura, který vycházel v letech 1935–1938. Za okupace byl jako komunistický odbojář v roce 1940 uvězněn a ve vězení strávil tři roky; zbytek okupace prožil jako pomocný dělník ve Strakonicích. V letech 1945–1948 byl redaktorem v nakladatelství Svoboda a pracoval v kulturní rubrice Rudého práva. V roce 1949 se stal vedoucím redaktorem periodika Románové novinky. V letech 1953–1969 byl redaktorem Dikobrazu. V roce 1961 obdržel vyznamenání Za vynikající práci. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze. Karel Bradáč patřil k novinářům a spisovatelům aktivně podporujícím komunistický režim. Pro jeho verše, zejména v padesátých letech, byla typická dobová kritika imperialismu a jeho různých projevů . V šedesátých letech se spíše zaměřil na nedostatky v budování socialismu . V časopisu Dikobraz publikoval především satirické verše, obvykle poplatné době vzniku. V padesátých a šedesátých letech přispíval satirickými verši i do jiných periodik, např. Rudého práva....

Jurij Brězan

Jurij Brězan byl nejvlivnějším lužickosrbským spisovatelem 2. poloviny 20. století. Od padesátých let svá díla publikoval pravidelně v hornolužické srbštině a němčině a položil tak základy k dvojjazyčnosti moderní lužickosrbské literatury. Se svými knihami, jmenovitě s prózou Christa, s trilogií o Felixi Hanuschovi stejně jako s romány Krabat a Obraz otce, získal velkou čtenářskou obec v Německu i v zahraničí. Českému čtenáři je jeho dílo k dispozici v českých a slovenských překladech. Jurij Brězan se narodil 9. června 1916 v saské hornolužické vsi Räckelwitz/Worklecy jako první dítě lamače kamene a rolníka Georga Bresana , toho času vojáka, a Marie, roz. Bräuer . Třebaže oba rodiče vedle svých úředních jmen na vsi používali lužickosrbská jména, na Brězanově rodném listě je uvedeno jméno Georg Bresan, které si změnil až v roce 1948 v souvislosti s přijetím Zákona pro ochranu práv srbského národa. Svého otce poznal teprve ve věku 2,5 let po té, co se v říjnu 1918 vrátil z Francie. Ve vesnici Räckelwitz/Worklecy, která leží v katolické oblasti Horní Lužice , navštěvoval malý, plavovlasý Jurij vesnickou školu s výukou v srbštině a němčině. Pro své výsledky i zjevné nadání byl doporučen ke studiu na víceletém městském gymnáziu v Budyšíně. Na toto německé gymnázium nastoupil v roce 1927, coby ministrant v Chrámu sv. Petra měl při tom nárok na ubytování v jednom z domů budyšínské kapituly. Již jako gymnazista se Brězan začal angažovat v lužickosrbské národnostní otázce: přispíval do lužického tisku články o „antislovanském smýšlení“ , o Bismarkově protipolské politice atp. Článek o uzdravění chřadnoucího národa z 21. prosince 1935 byl registrován tzv. Wendským oddělením , které provádělo státní dozor nad srbským národním a kulturním hnutím. T...

Josef Braniš

Josef Braniš byl český středoškolský profesor, historik umění, archeolog a spisovatel. V letech 1862–1865 navštěvoval reálku v Brandýse nad Labem. V letech 1865–1873 absolvoval akademické gymnasium v Praze a v letech 1873–1876 obor historie na filosofické fakultě v Praze. Pedagogickou dráhu zahájil jako zastupující profesor na reálce v Kutné Hoře . V době studií se již zabýval archeologií a procestoval celé Čechy. Pracovní roky v Kutné Hoře jeho vztah k památkám jen utužily a poskytly mu také studijní materiál pro řadu publikací. V dalších letech za památkami cestoval i v alpských zemích, v celém Německu i v Itálii. Shromážděné poznatky se staly základem velkých Dějin středověkého umění v Čechách a Katechismu dějin umění, kterým významně přispěl k obecnému přehledu o hodnotách uměleckého odkazu minulosti. Od roku 1886 vyučoval na české reálce v Českých Budějovicích a působil zde také jako konzervátor c. a k. Centrální komise pro zkoumání, soupis a ochranu památek pro okresy České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice, Prachatice a Sušice a okresy Kladno a Strakonice . V letech 1893-1908 přednášel dějiny umění v biskupském semináři v Českých Budějovicích. V letech 1908–1911 byl ředitelem kladenského gymnázia, od roku 1910 dopisujícím členem 1. třídy ČAVU. Byl nositelem Rytířského kříže Řádu Františka Josefa. V rámci edice Soupis památek historických a uměleckých v království Českém provedl soupisy okresů:

Jiří Březina

Narozen v Českých Budějovicích. Stál u zrodu českého vydání populárně naučné knihy Manuál . V roce 2013 debutoval detektivním románem Na kopci, který obdržel Cenu Jiřího Marka za nejlepší českou detektivku. Následovala prozatím čtyřdílná detektivní série s mladým policistou Tomášem Volfem: Polednice, Promlčení, Vzplanutí, Mizení, díky které se stal jedním z nejznámějších českých krimi autorů. Za Vzplanutí obdržel Březina druhou Cenu Jiřího Marka.

Jerzy Broszkiewicz

Jerzy Broszkiewicz byl polský spisovatel a dramatik, autor knih pro mládež. Střední školu ukončil Broszkiewicz ve Lvově roku 1940 a zde také studoval hudbu na hudební akademii. Během nacistické okupace Lvova pracoval v Institutu výzkumu tyfu a virů profesora Rudolfa Weigla jako „krmič vší“ . V letech 1945-1948 pracoval v Krakově jako korektor týdeníku Odrodzenie a jako redaktor časopisu Ruch Muzyczny a v letech 1949-1958 ve Varšavě pracoval v časopise Muzyka, v týdeníku Przegląd Kulturalny a také jako fejetonista Polského rozhlasu. Od roku 1959 žil v Krakově, spolupracoval s divadlem v Nové Huti a věnoval se literatuře. Jeho tvorba pro dospělé i pro mládež se vyznačuje širokou námětovou i žánrovou bohatostí (psal povídky¸ romány, divadelní hry a fejetony.

Jennie Bradley

Ilustrátorka, grafická designérka a autorka literatury pro děti.

Jelizaveta Brettová

Rusko-český slovník, překlady z ruštiny.

Jean-Paul Brighelli

Francouzský profesor literatury. Autor publikace z dějin renesance.

Jaroslav Brožek

Jaroslav Brožek byl český teoretik v oboru barev, výtvarný pedagog, metodik a malíř. Vydal řadu významných publikací pojednávajících o barvě a jejích účincích na lidské vnímání, spolu s dalšími autory připravil učebnice výtvarné výchovy pro základní školy, působil jako zpočátku středoškolský, později vysokoškolský učitel, zabýval se malířskou tvorbou. Jaroslav Brožek byl nejstarším synem ze čtyř dětí Marie a Jaroslava Brožkových. Navštěvoval Gymnasium v Jevíčku a Boskovicích, kde na něj zapůsobil tamější profesor Bohdan Lacina natolik, že se rozhodl zasvětit svůj život umění a školství. V Praze studoval u Cyrila Boudy, Martina Salcmana a Karla Lidického pedagogický obor výtvarná výchova, modelování a deskriptivní geometrie. Po vystudování dostal v roce 1949 umístěnku do Teplic v severních Čechách. V roce 1959 byl vyzván, aby společně s dalšími kolegy připravil výuku výtvarné výchovy na tehdejším Pedagogickém institutu v Ústí nad Labem, který se později přeměnil na pedagogickou fakultu. Kromě pedagogické činnosti se intenzivně zabýval teorií barvy a přednášel na toto téma na několika zahraničních kongresech, např. v Lucernu, Drážďanech, Stockholmu. Zvyšoval rovněž svou vědeckou odbornost, získal titul kandidát věd za práci v oboru Teorie barvy. Spolupracoval s Jaromírem Uždilem na publikaci Výtvarná výchova a jako vedoucí autorského kolektivu Brožek, Maleček, Houra vydal učebnice výtvarné výchovy pro 7., 8. a 9. ročník základní devítileté školy. Vytvořil kolekci temper a akvarelů nazvanou “Holky”, maloval krajinu i městská prostředí severních Čech, zahájil rozsáhlý cyklus abstraktních olejových maleb “Soustavný výzkum barevného čtverce”, v němž uplatnil své vědomosti získané studiem teorie barvy. V roce 1970 byl v důsledku vyjádření nesouhlasu s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa donucen odejít z pedagogické fakulty, pokračoval proto jako řadový učitel na základních školách, avšak v roce 19...

Jana Bryndová

Vystudovala Fakultu sociálních věd UK a francouzskou školu Centre de formation des journalistes v Paříži. Na obou institucích se věnovala televizní žurnalistice. Přispívala do různých novin a časopisů. Později pracovala v televizi Nova a v České televizi, kde se také podílela na realizaci dokumentárních snímků. Pracovala jako tisková mluvčí filmu Vojtěcha Jasného, pro který spoluvytvářela mediální PR kampaň. Během poslední doby spolupracovala s různými reklamními agenturami a společnostmi, pro které realizovala reklamní snímky. Novela Máslo na hlavě je jejím literárním debutem.

Jana Brnušáková

Narozena 1969 v Kladně. Autorka básní, prózy, amatérská fotografka a malířka.

Jan Brychta

Jan Brychta byl český malíř, ilustrátor, grafik a filmový výtvarník. Studoval v Praze na Státní grafické škole a poté na Vysoké škole uměleckoprůmyslové . V 60. letech 20. století se prosadil především jako ilustrátor knih, převážně dětských. Věnoval se též filmu, animovanému i hranému, navrhoval kostýmy, vytvořil loutky, plakáty. Režíroval animovaný film Šašci a sám hrál ve filmech Černý prapor a Máte doma lva? . Jako výtvarník je podepsán například pod televizním zpracováním Klapzubovy jedenáctky. Po srpnové okupaci v roce 1968 odešel Jan Brychta se svou rodinou do Londýna. Spolupracoval s dětským vysíláním televize BBC, maloval, ilustroval knihy a učebnice, tvořil plakáty a ilustroval také řadu českých knih, vydávaných v exilových nakladatelstvích Rozmluvy a '68 Publishers. Po roce 1990 občas navštívil Prahu, nikdy ale neměl v Česku samostatnou výstavu. Zúčastnil se výstavy "Brychtovi: 4 generace", která se uskutečnila v roce 2009 v pražském Mánesu. Představilo se na ní 10 výtvarníků z širší rodiny Brychtů. Vedle Jana Brychty byla zastoupena jeho žena Lída Brychtová a syn Alex Brychta. Dcera Brychtových Edita Brychta je herečka.

Jan Brož

Narozen 1963. MUDr., diabetolog . Publikace z oboru.

James Brown

James Brown , často označovaný jako "kmotr soulu", byl plodný americký zpěvák, skladatel a tanečník, který zanechal nesmazatelnou stopu v hudebním průmyslu svými energickými vystoupeními a inovativním přínosem pro soul, funk a R&B. Brown se narodil 3. května 1933 v Barnwellu v Jižní Karolíně a svou kariéru zahájil v 50. letech 20. století jako gospelový zpěvák, než přešel k rhythm and blues. Založil skupinu Famous Flames a v roce 1956 získal svůj první hit s písní "Please, Please, Please".

Hermann Broch

Hermann Broch byl rakouský spisovatel a esejista, představitel literární moderny a bojovník proti fašismu. Broch pocházel ze zámožné židovské rodiny vídeňského textilního továrníka Josefa Brocha a jeho ženy Johanny. Studoval textilní školu a v letech 1908 až 1927 pracoval v otcově textilním závodu, kdy jej ke zděšení celé zbylé rodiny prodal a jal se studovat matematiku, psychologii a filosofii. Nadále se věnoval pouze činnosti literární a filosofické. Při krachu rakouských bank ve 20. letech přišel o téměř všechen rodinný majetek. Tuto ztrátu chápal však pouze jako ulehčení od břemene majetku a uvolnění rukou pro svou nadcházející kariéru básníka, spisovatele a filosofa. Broch byl v meziválečném období častým frekventantem vídeňských kaváren, kde se setkával s takovými osobnostmi jako např. Robert Musil či Franz Blei. Udržoval blízké kontakty s proslulými ženami německého kulturního světa, mj. Milenou Jesenskou, která Brocha učila česky, nebo s rakouskou žurnalistkou Eou von Allesch, již zpodobnil v druhém díle románu Náměsíčníci. Později byl velkým obdivovatelem díla Jamese Joyce a jeho román Odysseus považoval za ojedinělé literární dílo schopné pojmout stávající svět ve své komplexnosti. Dále vyzdvihoval dílo básníka Charlese Baudelaira, malířské umění Paula Cézanna a Wagnerovu operní tvorbu. V letech 1928 až 1932 vznikla Brochova literární prvotina, románová trilogie Die Schlafwandler , pojednávající o úpadku hodnot v Německu na přelomu 19. a 20. století. Román ve své třetí části obsahuje rozsáhlý Esej o rozpadu hodnot, což bylo nejen téma Náměsíčníků, ale i řady dalších Brochových prací. Brochova filosofie je silně ovlivněna Kantovým dílem. Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 se Broch zařadil k literátům, kteří se snažili upozornit na hrozící nebezpečí nacismu. V esejích Das Böse im Wertsystem der Kunst a Das Weltbild des Romans rozvinul vlastní teorii o estetické a společen...

Herb Alpert & The Tijuana Brass

Herb Alpert & The Tijuana Brass v čele s trumpetistou Herbem Alpertem se v 60. letech významně podíleli na popularizaci latinsky laděné pop music. Alpert spolu s Jerrym Mossem založil nahrávací společnost A&M Records a zvuk jeho kapely se stal synonymem počátečního úspěchu této značky. Jejich jedinečná směs jazzu, latiny, popu a žánrů easy listening zaujala publikum a vedla k výraznému komerčnímu úspěchu. Album skupiny "Whipped Cream & Other Delights" z roku 1965 se stalo hitem, jehož hlavním tahákem byl singl "A Taste of Honey", který získal cenu Grammy za nahrávku roku.

Dušan Břeský

Narozen 15. 8. 1920 v Přerově. JUDr., redaktor, novinář, prozaik a literární vědec, vysokoškolský pedagog, specializace na francouzskou literaturu, též autor popularizačně-naučné publikace z oboru lyžování a turistiky. Od roku 1949 žije v zahraničí .

Dee Alexander Brown

Dorris Alexander "Dee" Brown byl americký spisovatel a historik. Narodil se v Albertě v Louisianě, v průběhu dětství se přestěhoval do Arkansasu až s matkou a sourozenci nakonec skončili v Litle Rocku, kde měli lepší podmínky pro studium na střední škole. Dee Brown se stal vášnivým čtenářem a veřejná knihovna se stala jeho druhým domovem. Zde také vzniká vlivem četby jeho celoživotní a neutuchající zájem o historii amerického Západu, zde také objevuje díla Sherwooda Andersona a Johna Dos Passose, později Faulknera a Conrada, kteří měli nezanedbatelný vliv na jeho pozdější literární práci. V této době se také seznamuje s Indiánem z kmene Creek a toto dětské přátelství způsobí, že se změní jeho pohled na Indiány – v té době převládal mezi lidovými americkými vrstvami obraz Indiánů jako nasilnického a zpátečnického národa. Po ukončení školy krátkodobě pracuje jako tiskař a reportér, rozhoduje se ale pokračovat ve studiu, nejprve na Arkansaské státní vysoké škole, později na Universitě G.Washingtona . Po ukončení se oženil se Sally Stroundovou, svojí bývalou spolužačkou z Arkansasu a přijal místo knihovníka na ministerstvu zemědělství, kdo pracoval do vypuknutí války a svého povolání do armády v r.1942. Neúčastní se válečných operací, i v době války pracuje pro ministerstvo války jako knihovník. Zde se setkává s Martinem Schmittem, svým pozdějším, poválečným, spolupracovníkem na několika knihách. V období let 1948–1972 pracuje jako knihovník na Illinoiské universitě, kde také získává magisterský titul v oboru knihovnictví a stává se zde profesorem. Začíná také psát a po prvních dvou knihách ze začátku války vydává jako spoluautor se Schmittem do konce roku 1950 sedm knih, převážně literatury faktu . Během šedesátých let vydává dalších osm knih, aby v roce 1971 vydal svou nejznámější knihu Bury My Heart at Wounded Knee (česky Mé srdce pohřběte u Wonded Knee, ...

Daniela Brůhová

Pracuje jako moderátorka a redaktorka ČRo2 Praha, několikrát byla oceněna za rozhlasový pořad Paprsky naděje. Vystudovala pedagogiku a teologii, zabývá se také problematikou neziskových organizací a občanské společnosti. Napsala knihu rozhovorů s herečkou a poslankyní Táňou Fischerovou „Nežít jen pro sebe“. S Českou televizí spolupracuje na pořadu Křesťanský magazín.